Na Velikonoce se s různými zvyky a tradicemi každý rok doslova roztrhne pytel, je jich mnohem více než o Vánocích. Asi to bude tím, že Vánoce sice křesťané slaví jako narození Ježíška, ovšem právě Velikonoce symbolizují velké finále! Udání za mrzký peníz, zatčení, křížová cesta, ukřižování, smrt, vzkříšení (zmrtvýchvstání) a nanebevzetí. Navíc jsou spojené se spoustou pohanských zvyků souvisejících s oslavou jara a plodnosti, které vlastně pokračují až do noci z posledního dubna na první máj. 1. května si pak dáme pac a pusu pod rozkvetlou třešní. Jsou přitom zvyky, které tak nějak známe všichni, i když je už neprovozujeme, ale i zvyky většině lidí utajené. Třeba omývání nohou. Jakože bychom si je jinak nemyli?
Pomlázka, pečení velikonočního beránka, mazance a velikonoční sekané, barvení kraslic, šlehání pomlázkou, polévání vodou a časté chození do kostela. Tak lze zjednodušeně popsat velikonoční zvyky. Jenomže ono je toho i u nás mnohem více. Například ze západu se k nám prodral velikonoční zajíček, nebo králíček, chcete-li. Na dveře umisťujeme místo podzimních a pak vánočních velikonoční věnce, květy se to již v zahradách a bytech jenom hemží, takže si na vánoční barborky ani nevzpomenete. Ale proč odlétají zvony do Říma a děti dělají hluk? Proč se zapalují ohně? A proč jsou velikonoční dny pojmenované podle barev?
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, novinky.cz
Kvíz: Velikonoční tradice a zvyky, o kterých toho možná mnoho nevíte
Mnohé velikonoční zvyky zná většina z nás, ale některé jsou větší části populace zcela utajeny. Třeba už jen proto, že preferují pohanské lidové zvyky, ale příliš toho již neví o zvycích křesťanských, které provozuje církev a pravověrní křesťané. Ona vlastně církev kdysi pohanské zvyky jaksi blahosklonně tolerovala. Přihlížela jim a nezakazovala je. Inu asi proto, aby nenastaly rebelie. Začněme barevnými velikonocemi nikoli ve smyslu barvení vajíček, ale pojmenování dnů podle barev.
