Kořeny Dušiček sahají mnohem hlouběji do minulosti, než by se mohlo zdát, a jejich cesta k nám vedla přes několik staletí i zemí. Víte, ze kterého pohanského svátku vycházejí, kde se zrodila křesťanská Památka zesnulých nebo jak se Dušičky dříve slavily na moravském venkově? A poradili byste si výzdobou hrobů? Prověřte své znalosti v našem kvízu.
Na přelomu října a listopadu jako by se svět na okamžik zastavil v meziprostoru. Zatímco v českých luzích a hájích zapalujeme tiché svíčky na zamlžených hřbitovech, anglosaský svět obléká strašidelné masky a v Latinské Americe se tančí s malovanými lebkami. Ačkoliv se může zdát, že komerční Halloween a tiché křesťanské Dušičky nemají nic společného, vyrůstají ze stejného prastarého kořene. Všichni totiž děláme totéž, co naši předkové před tisíci lety: snažíme se vyrovnat s přicházející tmou, zimou a především se smrtí.
Každý si jistě vybaví „trvanlivé“ růže prodávané na benzínových pumpách. Podobný efekt získáte při uchování květin pomocí glycerinu. Tuto metodu však ovládnete až po jisté době strávené experimentováním. Prozradíme, jak začít. Zároveň nastíníme i další techniky pro získání trvalejší krásy rostlin.
Když si necháte poslat poštou rostlinu zvanou růže z Jericha, vypadne vám z krabičky jen jakési suché a neživé klubko. Něco, co na první pohled už dávno zemřelo. Jenže to je jen zdání, stačí voda a rostlinka se znova zazelená. Vypadá to na první pohled jako zázrak a proto snad se také tato rostlina prosadila jako symbol Vánoc, symbol svátku zázraků. Pozor však, růže z Jericha je vlastně dvojí a obě jsou komerčně považované za pravé.
Halloween se blíží a s ním i tradiční strašidelná výzdoba. Chcete letos trumfnout sousedy, kdo má hrůzostrašnější výzdobu, nebo prostě jen zabavit a pobavit děti? Ideální je k tomu dlabání dýní, které se už i u nás stává pomalu tradicí.
Podzimní věnec je nejjednodušší dekorace, jakou si můžete vyrobit sami: materiál posbíráte na jedné procházce, korpus stojí pár korun a výsledek vydrží na dveřích až do adventu. Jak ho udělat tak, aby nevypadal jako hromada listí, co použít na základ a čím ho ozdobit?
Přemýšleli jste někdy o tom, jaké by to asi bylo obývat malý domek přímo na pobřeží? Užívat si toho prosoleného povětří a každý večer se nechávat ukolébat šuměním vln? Příběh z Norska vás možná z těch romantických představ vyvede.
Poslední večeře, tak by se vlastně měl správně jmenovat Zelený čtvrtek. Ostatně existuje teorie, podle které pojem vznikl zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). V každém případě si právě na tento den křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista s dvanácti učedníky a ustanovení eucharistie, čili křesťanského obřadu připomínajícího poslední večeři Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Konzumuje se chléb (hostie) a pije víno jako symboly těla a krve Krista. Eucharistie se říká také chlebu a vínu konzumovaným při mších. Kněží říkají: „Tělo Kristovo“ a „Krev Kristova“.
Říkat tomu můžete shánčlivost, šetřílkovství anebo škudlivost. Můžete to opisovat dnes už nekorektním úslovím o hospodyňkách, které pro pírko i přes plot skočí. Anebo třeba zvoláním, že kdo šetří, má za tři. V Japonsku tomu ale říkají Mottainai. A je to nádherná poezie udržitelnosti v praxi.
Už je to za námi. Silvestrovské veselí pominulo, chleba do rána nezlevnil a do práce se zatím musí vstát stejně jako loni a předloni. Takže by se hodilo z oné bývalé vánoční slávy nějak elegantně vycouvat zase zpět do normálu. Patří k tomu úklid, odzdobení stromečku a vánočních dekorací, stejně jako vhodný způsob likvidace rostlinného odpadu.
Konzumní Vánoce jsou tradičně nejškodlivějším obdobím roku pro životní prostředí. A kromě objemu domácího odpadu zvýšeného podle vyjádření Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) až o průměrných 25 % (toto číslo může být ve skutečnosti mnohem vyšší, pozn. red.) jsou především všudypřítomné mikroplasty nebezpečím, které se volně šíří do našeho okolí a přírody, a které dokonce i nevědomě pojídáme a dýcháme. Posbírat se to dá těžko. Co radí vědkyně na slovo vzaté?
Na Velikonoce se s různými zvyky a tradicemi každý rok doslova roztrhne pytel, je jich mnohem více než o Vánocích. Asi to bude tím, že Vánoce sice křesťané slaví jako narození Ježíška, ovšem právě Velikonoce symbolizují velké finále! Udání za mrzký peníz, zatčení, křížová cesta, ukřižování, smrt, vzkříšení (zmrtvýchvstání) a nanebevzetí.
Velikonoce jsou jedním z nejstarších a nejvýznamnějších svátků, který v sobě spojuje křesťanské tradice, pohanské symboly jara a možná také pořádnou porci sladkostí pro děti a něčeho ostřejšího pro dospělé. Udělejte si zábavný kvíz a zjistěte, jestli tyhle svátky znáte aspoň trochu. 🐣
Mysleli to dobře, dopadlo to jako vždycky. Tahle nesmrtelná hláška platí i tehdy, když přijde na určité dekorace v domácnosti. Snaha udělat si to pěkné nebo tendence zapůsobit na návštěvy nějakým výrazným prvkem se většinou obrátí proti vám.
Jestli si chcete na Valentýna ve vztahu opravdu zavařit, darujte partnerovi něco, co se ho zaručeně dotkne, namíchne ho, urazí, nebo dokonce rozzuří. Vyloženě internetovým evergreenem je třeba lubrikační gel, nebo tablety na lepší výdrž a erekci, ale není třeba vůbec zacházet až do takových lechtivostí. Budete stavět nový dům? Darujte partnerovi novou stavební míchačku. Je dost dobře možné, že ji bude vybalenou z krabice až dlouho do noci skládat, pak vás popadne, narve dovnitř, posype vápenným hydrátem a zapne ji.
Silvestra a Nový rok slavíme různě. Někdo dodržuje staré tradice, jiní si jednoduše „dají do zobáku“ a 1.1. si léčí kocovinu. Obzvláště západní svět propadl silvestrovskému alkoholismu. Ale třeba v Peru si sousedé dávají doslova “po čuni“, čímž si zlepšují své vztahy. Jinde jsou v oblibě několikadenní vodní bitvy, svátek Silvestra však lze trávit i na hřbitově, někde házejí z okna na Nový rok nábytek a onde se hromadně líbají, hází talíře na dveře, nebo trápí chudáčky vačice. V našem kvízu jsme promíchali zvyky naše místní se zajímavostmi ze světa.
Jak se na Silvestra postarat o domácí mazlíčky, aby lépe zvládali stres ze zábavní pyrotechniky? Ohňostrojů, rachejtlí, petard a jiných hlučných a světelných efektů? Proč je lepší se pyrotechnice vyhnout nejen s ohledem na domácí zvířata, ale i ta divoce žijící?
Obdarovaný nemusí mít vždy z vánočního dárku radost. Nemusí mu sednout. A to jak velikostí, užitkem, tak i vkusem. Navíc může stejnou věc už mít. Co ale s nechtěným dárkem? Nechat ho ležet někde ve skříni a po letech vyhodit? Vyhodit hned? Rozhodně existují vhodnější a účelnější způsoby. A hlavně neexistují jenom dárky hmotné.
Obrázky vánočních stromků v časopisech i za výlohami obchodů vypadají sice bez života, ale zato nazdobené umí být perfektně. To proto, že se na jejich krášlení podílí profesionálové a ve zdobení mají systém. Nikdo neříká, že se jejich rad musíte doma nutně držet, ale jako inspirace pro sváteční výzdobu to rozhodně neuškodí.
Vánoční ozdoby byly dříve určeny výhradně ke zdobení vánočních stromků. Ovšem tento zvyk není nijak starý, vždyť se u nás objevil poprvé zdobený vánoční stromek až v roce 1812 a první stromky se věšely ke stropu špičkou dolů. Do 20. století se přitom stromky zdobily papírovými ozdobami a řetězy, ovocem a cukrovinkami. Samotná výroba skleněných vánočních ozdob se u nás poprvé objevila sice již před polovinou 19. století, šlo však jen o okrajovou produkci.
Odkdy? Poprvé se u nás Betlémské světlo objevilo v prosinci 1989. Samotná myšlenka šířit Betlémské světlo po světě vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF (Österreichischer Rundfunk) v Linci. A k nám je poprvé dovezli hned po listopadové revoluci roku 1989 exiloví skauti právě z Rakouska.
Kvíz: Vánoce lidé slaví téměř po celém světě, tedy tom křesťanském. Oslavy se však zem od země, národ od národa, v něčem liší. Někdy zásadně, jindy jen drobnými zvyklostmi, které však na nás mohou působit dosti absurdně. Některé vánoční tradice jsou prostě hodně zvláštní. A dokonce i dárky se všude nenadělují 24. 12. a všude je nenosí Ježíšek. Poznáte některé z pro nás netradičních zvyklostí? Už jste o nich četli, nebo slyšeli? Nebo je dokonce zažili na své vánoční dovolené?
České Vánoce jsou plné krásných tradic a zvyků, které se dědí z generace na generaci - a nebo jsou staré jen pár desetiletí. Jak dobře znáte tyto jedinečné obyčeje, které dělají Vánoce nezapomenutelné, a zároveň ryze naše, české, moravské a slezské? Připravili jsme pro vás zábavný kvíz, ve kterém si můžete ověřit své znalosti českých a moravských vánočních tradic. Otestujte se a zjistěte, kolik toho o našich svátcích víte!
