Kořeny Dušiček sahají mnohem hlouběji do minulosti, než by se mohlo zdát, a jejich cesta k nám vedla přes několik staletí i zemí. Víte, ze kterého pohanského svátku vycházejí, kde se zrodila křesťanská Památka zesnulých nebo jak se Dušičky dříve slavily na moravském venkově? A poradili byste si výzdobou hrobů? Prověřte své znalosti v našem kvízu.
Dušičky patří k nejtišším svátkům roku (nemluvíme ovšem o silničním provozu). Přicházejí v době, kdy se dny zkracují, příroda se ukládá k zimnímu spánku a večery jsou dlouhé a tmavé. Jako by sám kalendář vybízel ke zpomalení a k tomu, abychom se na chvíli zastavili a vzpomněli na ty, kteří už s námi nejsou. Nezáleží přitom na tom, zda je člověk věřící. Zapálit svíčku na hrobě babičky, rodičů nebo přítele je pro mnohé z nás samozřejmá součást podzimu a tichý způsob, jak dát najevo, že na své blízké nezapomínáme.
)
K Dušičkám ale nepatří jen vzpomínání, je to také čas péče. Hroby se před svátkem uklízejí a zdobí věnci, kyticemi, větvičkami a květinami. Výzdoba přitom není jen otázkou vkusu. Správně zvolené rostliny a materiály vydrží na hrobě celé týdny, zatímco nevhodné začnou brzy opadávat nebo vadnout a místo důstojného vzhledu přidělají jen starosti. I na tuto problematiku za náš kvíz zaměřuje.
Kvíz: Co víte o Dušičkách? Tradice, chryzantémy a výzdoba hrobů
V období Dušiček zamíří na hřbitov více než polovina lidí v Česku. Víte ale, odkud se tradice vzala, proč se chryzantémám říká listopadky nebo co na hrob raději nedávat? Otestujte se.
