Český svaz včelařů, z. s., varuje včelaře i veřejnost před šířením invazní sršně asijské (Vespa velutina). Tento obávaný dravý hmyz představuje přímou hrozbu pro tuzemská včelstva, která dokáže masivně lovit a zcela zdecimovat. V současnosti probíhá intenzivní pátrání po hnízdě na Mělnicku, na kterém se podílejí odborníci i Hasičský záchranný sbor.
Profil škůdce: Co je sršeň asijská a proč je tak nebezpečná?
Sršeň asijská (Vespa velutina nigrithorax) je invazní druh pocházející z jihovýchodní Asie, který byl do Evropy zavlečen počátkem 21. století. Na rozdíl od naší původní sršně obecné je specializovaným dravcem zaměřeným na lov společenského hmyzu – až z 80 % tvoří její potravu právě včely medonosné. Sršně často„visí“ ve vzduchu ve stacionárním letu přímo před česny úlů, kde odchytávají včelí dělnice vracející se se snůškou. Odchycené včely usmrtí, ukousnou jim hlavu i křídla a výživnou hrudní svalovinu odnášejí jako bílkovinnou potravu pro své larvy. Masivní útoky sršní dokážou včelstvo natolik stresovat, že včely přestanou vyletovat za potravou, matka přestane klást a celé včelstvo postupně hladem a vysílením podlehne. Evropské včely medonosné se na rozdíl od svých asijských příbuzných zatím nenaučily efektivním obranným mechanismům, kvůli čemuž jsou vůči tomuto dravci zcela bezbranné.
)
)
)
)
Jak poznat sršeň asijskou (srovnávací tabulka)
Pro rychlé a přesné rozlišení mezi invazním druhem a naší užitečnou původní sršní slouží následující přehled:
| Znak | Sršeň asijská (Vespa velutina) | Sršeň obecná (Vespa crabro) |
| Původ | Invazní druh z jihovýchodní Asie | Původní evropský druh (užitečný a chráněný) |
| Velikost | Mírně menší (dělnice 20–25 mm, královna do 30 mm) | Větší (dělnice 25–35 mm, královna až 40 mm) |
| Nohy | Černé se svítivě žlutými konečky (klíčový znak) | Celé červenohnědé až tmavé |
| Hrudník | Tmavý, téměř celý černý | Červenohnědý s černou kresbou |
| Zadeček | Tmavý, převážně černý s oranžovým páskem na 4. článku | Převážně žlutý s černými pruhy a tečkami |
| Způsob lovu u úlu | Visí ve vzduchu před česnem (stacionární let) | Loví příležitostně v letu nebo sbírá oslabené včely |
| Umístění hnízda | Primární nízko (keře, okapy); sekundární vysoko v korunách stromů | Dutinový hmyz (dutiny stromů, půdy, ptačí budky) |
Pasivní monitoring a ochrana úlů
V oblastech s riziky výskytu je nutné kombinovat včasnou detekci s fyzickými zábranami na včelínech.
Selektivní monitorovací pasti: Slouží výhradně k potvrzení přítomnosti dravce, ne k jeho plošné likvidaci. Používají se lapače s tekutou návnadou (směs piva, bílého vína a sirupu/cukru), která láká sršně, ale odpuzuje včely. Vstupní otvory musí mít průměr cca 8,5 mm (aby neprolezla větší sršeň obecná) a únikové otvory 4,5–5 mm, kterými bezpečně uteče drobnější užitečný hmyz.
Ochranné mřížky a nátrubky na česna: Instalace drátěných pletiv nebo speciálních nátrubků s očky o velikosti 5,5–6 mm na česno úlu. Včely jimi snadno proletí, zatímco rozměrnější sršeň se k nim nedostane a nemůže proniknout do úlu.
Ochranné klece (muzzles): Síťované konstrukce předsazené před česno (ve vzdálenosti 30–50 cm). Včelám umožňují rozlet do stran a brání sršním v tom, aby visely přímo před vchodem a stresovaly celé včelstvo.
Optické překážky: Umístění světlých plachet nebo zástěn přímo nad česna narušuje orientaci sršní a ztěžuje jim lov stacionárním letem.
)
Kde hledat hnízda a podzimní monitoring
Chování a stavba hnízd se mění podle ročního období:
Jaro (primární hnízdo): Královna zakládá malé hnízdo o velikosti tenisového míčku až pomeranče nízko nad zemí – v kůlnách, pod okapy, ve včelínech či v hustých keřích.
Léto a podzim (sekundární hnízdo): Dělnice budují obří hnízda (dosahující až 80–100 cm a čítající tisíce jedinců) vysoko v korunách stromů (10–15 metrů).
Tipy pro včelaře na podzim: V září a říjnu dělnice i nové královny masivně navštěvují kvetoucí popínavý břečťan za účelem čerpání energie. Kontrola kvetoucích břečťanů v okolí stanovišť je skvělým způsobem včasné detekce sršně asijské.
)
Postup při podezření na výskyt
1. Dokumentace: Jedince nebo hnízdo bezpečně vyfoťte či natočte. Kvalitní detailní fotografie je zásadní pro ověření odborníky z AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR).
2. Sledování letu: Pokud sršeň odletí od úlu nebo břečťanu, zaznamenejte si směr letu. To výrazně pomáhá při dohledávání skrytého hnízda.
3. Hlášení: Nález neprodleně nahlaste AOPK ČR (např. přes aplikaci Nálezové zpravodajství nebo e-mailem na invaznidruhy@nature.cz).
4. Nelikvidovat svépomocí: Při ohrožení bývají sršně asijské mimořádně agresivní. Likvidaci provádí výhradně specializované složky HZS ve spolupráci s AOPK.
)
Příběhy z terénu: Jak probíhaly reálné likvidace hnízd sršně asijské v Česku
První zkušenosti s likvidací tohoto invazního druhu ukazují, že klíčem k úspěchu je rychlá reakce, zapojení veřejnosti a úzká spolupráce entomologů s hasiči.
První historický nález v Česku (Plzeň-Skvrňany, říjen 2023):
Úplně první potvrzený výskyt sršně asijské v ČR odstartoval pozorovatel, který si všiml neobvykle tmavých sršní krmících se nektarem na kvetoucím pámelníku u sídliště. Během čtyř dnů se rozjela rozsáhlá pátrací akce odborníků z AOPK ČR, Západočeského muzea a místních včelařů. Ti sledovali směr letu dravců (tzv. trasování) a obří sekundární hnízdo nakonec dohledali ve výšce zhruba 15 metrů v koruně akátu v prudkém svahu u železniční trati. Ke slovu přišli hasiči v bílých ochranných oblecích, kteří z výškové plošiny hnízdo napustili speciálním jedem, hermeticky ho zabalili a odřízli. Pitva hnízda v laboratoři odhalila, že obsahovalo tisíce jedinců, naštěstí se však zásah stihl ještě předtím, než hnízdo stihly opustit oplodněné královny.
Dopravní "černí pasažéři" na cestách (Rokycansko a Praha):
Další případy ukázaly, jak snadno se sršeň do vnitrozemí dostává. V Rudné u Prahy i v Hrádku u Rokycan byli zachyceni jednotliví sršní jedinci, kteří do Česka přicestovali nedobrovolně kamionovou dopravou přímo z Francie nebo Španělska. Díky okamžité ostražitosti včelařů a následnému monitoringu bylo v těchto případech potvrzeno, že šlo pouze o náhodně převezené jedince bez založeného hnízda v okolí.
Pátrací akce na Opavsku a Mělnicku:
Následné nálezy v dalších regionech potvrdily, že trasování hnízd je mravenčí práce. Odborníci při nich často využívají metodu označování odchycených dělnic reflexními značkami nebo miniaturními vysílačkami, díky kterým pak dokáží sledovat jejich návrat do husté koruny stromů. Zkušenosti z dosavadních zásahů jasně ukazují, že bez včasného upozornění od všímavých občanů a včelařů by dohledání takto skrytých hnízd bylo prakticky nemožné.
Zdroj: vcelarstvi.cz, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), NAJDI.JE, Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ (PSNV), COLOSS
