Hluboké bzučení, téměř černé tělo a křídla s fialovým leskem mohou vyvolat obavy. Drvodělka patří k největším evropským včelám, přesto není agresivní. V zahradě hledá květy a suché mrtvé dřevo, do něhož samice vyhlodává chodbu pro potomstvo.
Včela velká skoro jako čmelák
Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) patří k největším včelám, které můžeme v České republice potkat. Robustní tělo je tmavé až černé a křídla se na slunci lesknou modrofialově. Při letu vydává hluboký bzučivý zvuk, takže si jí člověk všimne dříve, než přistane na květu. Kombinace velikosti, barvy a hlasitého bzučení snadno vyvolá dojem nebezpečného tropického hmyzu.
Ve skutečnosti jde o včelu samotářku. Nevytváří početná společenstva s dělnicemi jako včela medonosná a nebrání společný úl. Každá samice se stará o vlastní hnízdní chodbu a při hledání potravy se zaměřuje na květy, nikoli na lidi u zahradního stolu.
)
Drvodělka fialová, nebo její příbuzná?
V Česku se vedle drvodělky fialové vyskytuje také velmi podobná drvodělka potulná. Oba druhy jsou velké, tmavé a mají lesklá křídla. Spolehlivé rozlišení může přinést až detail tykadel a dalších znaků, které na běžné fotografii nejsou vidět. Proto není ostuda označit vzdálený nález jen jako drvodělku.
Pro zahrádkáře je podstatné, že chování i základní nároky jsou podobné. Jde o opylovače vázané na květy a mrtvé dřevo. AOPK eviduje u drvodělky fialové stovky nálezů z České republiky, takže pozorování už dávno není omezeno pouze na jediný kout jižní Moravy.
)
Do jakého dřeva vrtá chodby?
Jméno drvodělka napovídá, že samice dokáže kusadly opracovávat dřevo. Neznamená to ale, že napadne zdravý krov, novou pergolu nebo nosné trámy domu stejným způsobem jako dřevokazný brouk. Vyhledává především suché, osluněné a již narušené mrtvé dřevo: staré kůly, silné větve, pahýly stromů nebo neimpregnované kusy dřeva s vhodnou strukturou.
V podélné chodbě vytváří několik buněk oddělených přepážkami. Do každé uloží směs pylu a nektaru a položí vajíčko. Larva spotřebuje zásobu, zakuklí se a později se objeví nová dospělá včela. Samice tedy dřevo používá jako chráněný prostor, nikoli jako potravu.
Může mě drvodělka bodnout žihadlem?
Samice má žihadlo, ale používá je pouze při krajní obraně. K bodnutí by mohlo dojít při sevření v ruce, přimáčknutí v oděvu nebo hrubém rozebírání hnízda. Drvodělka člověka nepronásleduje a u květů je možné ji v klidu fotografovat. Samci žihadlo nemají, přesto mohou zvědavě přilétat blíž a kontrolovat své území.
Základní pravidlo je stejné jako u čmeláků: nedotýkat se, nemačkat a neblokovat otvor hnízda. Hmyz si člověka prohlédne a pokračuje v letu. Pokud drvodělka vletí do místnosti, zhasněte uvnitř, otevřete okno a dejte jí čas najít cestu ven.
Je hnízdo ve dřevě problém?
Jedna chodba v mrtvém kusu dřeva nepředstavuje důvod k panice. Jestliže je hnízdo v zahradním špalku, starém kůlu nebo hmyzím hotelu, je nejlepší je ponechat. U stavebních prvků je vhodné zkontrolovat, zda dřevo nebylo už předem měkké, popraskané nebo poškozené vlhkostí. Drvodělky často využijí právě materiál, který už přestal být v dobrém stavu.
Vstupní otvor během sezony neucpávejte, jinak uvězníte samici nebo vyvíjející se potomstvo. Po ukončení vývoje lze citlivé stavební dřevo opravit, zakrýt nebo ošetřit vhodným nátěrem. Preventivně pomáhá udržovat konstrukce suché a v dobré kondici, zatímco v jiné části zahrady ponecháte bezpečný kus mrtvého dřeva.
)
Jak drvodělku podpořit bez poškození staveb
Na slunném místě můžete ponechat silný svislý špalek nebo část suchého kmínku, která není součástí stavby. Důležité je, aby nešlo o čerstvě chemicky ošetřené dřevo. Drvodělkám prospívá také nabídka květů od jara do konce léta. Navštěvují například hluchavky, vikvovité rostliny, šalvěje a další hlubší květy.
Plošné postřiky insekticidy mohou drvodělku zahubit stejně jako ostatní opylovače. Mnohem lepší je spojit péči o zdravé konstrukční dřevo s tolerancí k jednomu starému špalku v zahradě. Hlasitá černomodrá včela pak zůstane působivým návštěvníkem, nikoli obávaným domácím škůdcem.
Poznáte podivné návštěvníky na své zahradě? Otestujte se v našem obrázkovém kvízu
Vypadají jako kolibříci, sršni, malí hadi nebo tvorové z tropů. Ve skutečnosti mnohé z nich běžně potkáte i na české zahradě. Poznáte je pouze podle fotografie?
