Na realitním trhu se podobné nemovitosti neobjevují příliš často. Adresa je to prestižní, vila s krásnou zahradou však také stojí na místě, o němž je jisté, že nebude zastavěno. Vlastně je trvale nezastavitelné kvůli svému těsnému sousedství s Květnou zahradou zapsanou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na pozemku o rozloze 1287 metrů čtverečních, který s Květnou zahradou přímo sousedí (nakouknete do ní rovnou přes plot), stojí secesní skvost, jedno z klíčových děl raného období architekta Jaroslava Kováře staršího z roku 1909. Tedy roku, kdy se natrvalo vrátil ze své studijní a pracovní cesty po USA.
Vila na dobré adrese a se skvělou historií
Vila U Kovářů stojí v Kroměříži na adrese Havlíčkova 1266/44. Návrh stavby je dílem významného moravského architekta Jaroslava Kováře staršího (1883–1961) z roku 1909. Dnes v sobě snoubí kouzlo secese s modernou, spojuje historickou autentičnost se současným obytným komfortem, přitom v bezprostředním sousedství slavné Květné zahrady zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Do zahrady můžete kdykoli nakouknout přes oplocení pozemku vily, dokonce je v plotě i ocelová část, skrze kterou vidíte do Květné zahrady přímo. Vila je vlastně němým svědkem jedné z nejplodnějších epoch české architektury, který odráží vlivy architektury vídeňské i americké.
)
)
)
)
Z Ameriky do Olomouce
Není se čemu divit, protože Jaroslav Kovář starší působil do svého návratu právě v roce 1909, kdy vilu navrhoval, v amerických městech Chicagu a New Yorku (1905 až 1908). V roce 1908 časopis Český svět dokonce informoval o jeho projektu mrakodrapu v New Yorku. Šlo o hotel s osmatřiceti podlažími.
V roce 1909 se po návratu z USA Jaroslav Kovář starší trvale usadil v Olomouci a začala jeho nejvýznamnější tvůrčí životní etapa. Nejznámějšími realizacemi autora jsou přestavba domu manželů Donathových v Olomouci (dnes Muzeum moderního umění), budova bývalé Moravskoslezské banky v Olomouci s unikátní kombinací pražského rondokubismu a moravských folklórních motivů a řada secesních průčelí v centru Olomouce.
)
)
)
)
Historický charakter a jedinečná atmosféra
Vila U Kovářů si dodnes zachovává svůj historický charakter a jedinečnou atmosféru. Interiér je noblesní, luxusní, vzdušný a světlý díky vysokým stropům a velkým oknům. Dispozice domu přirozeně odděluje společenskou a klidovou část, což odpovídá tradičnímu pojetí městských vil z počátku 20. století a dnes jde o standard u většiny novostaveb rodinných domů. Vila je tedy i dispozičně jak historická, tak současná.
)
)
)
)
Dochované prvky a současný stav vily
Vila je po rekonstrukci, velmi dobře udržovaná a ve skvělé kondici. Fasáda si zachovává původní secesní detaily bez viditelných poruch, okna zůstala v autentickém špaletovém provedení a interiér nabízí plně funkční zázemí včetně kuchyně, koupelny i vytápění. Vila je tak vlastně ihned obyvatelná. Výjimečnost nemovitosti podtrhují dochované původní prvky i v interiéru, například dřevěné kazetové dveře, původní renovované parkety, štukové stropy a historická kachlová kamna. Tyto detaily vytvářejí autentickou atmosféru a dělají z vily bydlení s charakterem. Bez debat jde o výjimečný dům s řadou původních prvků a autentickou atmosférou, který zároveň nabízí současný obytný komfort. Takové spojení historické autenticity a moderního umění je dnes dosti vzácné.
)
)
)
)
Podle Encyklopedie Kroměříže použil architekt Jaroslav Kovář starší, který vilu U Kovářů navrhl pro svého příbuzného Hynka Kováře, podobné geometrizující dekorativní prvky, po kterých sáhl v případě návrhu vily pro jednoho místního soukromníka. Projekt vily schválil kroměřížský stavební znalec Felix Skibiňský a po vydání stavebního povolení dne 31. 3. 1909 se začalo stavět pod vedením stavbyvedoucího Pavla Veselého.
)
)
)
)
„Vilu U Kovářů je samostatně stojící jednopatrový dům se zvýšeným přízemím na zastavěné ploše 383 m2. V architektonickém výrazu budovy se mísí vegetabilní secese s modernou, je umístěn v zahradě ohraničené plotem se zdobeným volutovým kováním. Stavba obdélného půdorysu s předstupujícím rizalitem v průčelí, který je ukončen trojúhelníkovým štítem s dřevěným florálně dekorovaným obložením, zastřešeným sedlovou střechou, je do půli obdélníkových oken v přízemí obehnána, podobně jako u předchozí fasády, široce ztvárněnou plastickou bosáží doplněnou wagnerovskými nýty.
)
)
Barevně odlišená ostrá pole fasády, s pravidelně rozmístěnými dvojicemi tmavých obkladaček a „obručemi s pentlemi“ na nárožích, jen zvyšují geometrický dojem, jemuž ve vrcholu rizalitu vévodí Kovářem často používané okno ukončené obloukem. Zde je navíc umocněné dekorativní šerpou s nápisem „.L. P. U KOVÁŘŮ 1909“, kopírující jeho tvar. V bočních štítech domu jsou vyhloubena úzká sdružená okna. Hlavní vchod, jenž je umístěn v pravé části hlavního průčelí, kryje plechová vějířovitě rozevřená stříška, nad níž je umístěno menší okno.
)
)
Kovové šambrány horních částí oken či kovové konzoly vynášející polovalbovou střechu dotváří harmonický vzhled kroměřížské vily. V domě se nachází jediný byt, jenž pojímal čtyři obytné místnosti, kuchyni, pokojík pro služku a vedlejší místnosti jako spíž, koupelnu a toaletu. Ve sklepní části byla prádelna a dřevník. Číslo popisné bylo do roku 1942 112.“
)
)
Architekt Jaroslav Kovář starší
Architekt Jaroslav Kovář starší byl tvůrce moravské moderny, významnou osobností české architektury první poloviny 20. století. Narodil se 1. března 1883 v Dukovanech a zemřel 24. května 1961 v Olomouci. Pocházel ze staré stavitelské rodiny, studoval na české průmyslové škole v Brně a na České technice v Praze u profesora Aloise Čenského. Zásadní vliv na jeho tvorbu měla studijní cesta do USA v letech 1905–1908, při které pracoval v architektonických kancelářích v New Yorku a Chicagu. Na tvorbě Jaroslava Kováře staršího se projevilo mnoho architektonických stylů začátku 20. století, od neobaroka přes secesi a kubismus až po monumentalismus. Většina staveb, které navrhl, se nachází v Olomouci, kde se po návratu z USA v roce 1909 trvale usadil a kde žil s manželkou a synem (budoucím architektem Jaroslavem Kovářem mladším). Začal pracovat ve společnosti Jana Hublíka a v roce 1915 zahájil činnost jako samostatný architekt. Jeho pozdně secesní návrhy fasád navazují na vídeňské projekty Otty Wagnera a chicagskou tvorbu Louise Sullivana.
Po smrti své první manželky v roce 1937 se Jaroslav Kovář starší oženil ještě dvakrát, naposledy v roce 1951. Pochován je na Ústředním hřbitově v Olomouci.
)
)
Navržené stavby:
- 1908–1909: účast na neobarokním projektu přestavby Arcibiskupské konzistoře, Biskupské náměstí, Olomouc
- 1909–1911: účast na neobarokním projektu Salesiana, Žerotínovo náměstí 2, Olomouc
- 1908: secesní projekt průčelí Domu L. a J. Beerových, Ostružnická 9, Olomouc
- 1908: secesní projekt vily U Kovářů, Havlíčkova 42 (nyní 44), Kroměříž
- 1909–1911: secesní projekt průčelí Nájemního domu E. a F. Smékalových, Riegrova 10, Olomouc
- 1910–1911: secesní projekt průčelí Hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc – zbořeno v 80. letech 20. století, na místě hotelu dnes stojí obchodní dům Koruna
- 1915–1918: neoklasicistní a kubistická přestavba Domu manželů M. a A. Donathových (dnes Muzeum moderního umění), Denisova 47, Olomouc – neoklasický styl s kubistickými prvky, autorem rozsáhlé reliéfní sochařské výzdoby fasády je mnichovský sochař Moritz Lau
- Kubistický altán v obci Příkazy – autor návrhu altánu není znám, ale někteří památkáři se domnívají, že jím mohl být právě Jaroslav Kovář starší
- 1922–1923: rondokubistický a regionalistický návrh budovy bývalé Moravskoslezské banky, Denisova 10, Olomouc – kombinace pražského rondokubismu s moravskými folklórními motivy na freskách a sgrafitech od Jano Köhlera
Zdroj: Century 21, Wikipedia, Encyklopedie Kroměříže
Poznáte hlavní historické architektonické slohy?
Rychlá poznávačka pro každého. Poznáte architektonický sloh podle jeho typických znaků?
