Nestandardní. Už z principu, protože jde o projekt polyfunkční. Dnes slouží jako ubytování, rodinné zázemí i řemeslný výčep. Ale též proto, že jde o projekt s přesahem. Ten dům v Žatci lze totiž chápat i jako kroniku jedné rodiny.
Pardubické Automatické mlýny představují fascinující kapitolu české architektury. Abychom plně pochopili výjimečnost tohoto projektu, musíme se podívat hluboko pod povrch – od původního Gočárova urbanistického záměru až po extrémně složité detaily rekonstrukce, které dělají z mlýnů evropský unikát.
Areál o rozloze téměř 38 tisíc metrů čtverečních je na prodej včetně architektonické rozvojové studie lokality. Ta počítá i s komorní „Osadou“ se 74 byty a muzeem s minipivovarem a restaurací.
Pohled na areál středověké tvrze s bývalými hospodářskými budovami není zrovna pěkný. Ale kdo se nebojí rekonstrukcí a přitom potřebuje spoustu místa, mohl by se v tomto případě „trefit do černého“. Tchořovice jsou tvrz, která byla přestavěná na sýpku ve stejnojmenné obci v okrese Strakonice. A od doby, kdy není tato nemovitost využívána, jenom zbytečně chátrá.
Z původní chalupy ve stráni nad krkonošskou vesničkou Strážné vlastně zbyl jenom trámový strop. Starou roubenou chalupu totiž překryly nánosy přestaveb, přístaveb a roztodivných přílepků, nekvalitně prováděných oprav a umakartových obkladů. Vlastně po nekonečné plejádě stavebních zvěrstev chaloupka vypadala jako objekt vytržený z nějakého asijského slumu. K záchraně prostě z původní stavby nezbylo téměř nic, co by mělo nějakou hodnotu, co by stálo za námahu. Proto byla postavena chalupa nová, nádherná, výjimečná. Budova, jejímž návrhem se může pyšnit studio Mimosa architekti.
Unikátní pravěké rondely v Hradci Králové stojí v cestě nové silnici. Město se chce a potřebuje rozvíjet. Lidé z celé republiky podepisují petici o zachování památky. Co má mít přednost – ochrana nenahraditelné historie, nebo rozvoj města?
Svět kolem nás je plný záhad. Takže je nemusíme ani moc pracně hledat, protože na nás často vykukují samy. I tam, kde bychom je nečekali. Například v architektuře venkovských domů, vystavěných na počátku 19. století v jižním Vermontu.
Bublik, Bagel nebo též Kulaťák. A to na mysli nemáme ten pražský. Řeč bude o slavně neslavném stavebním experimentu z Moskvy, kde se architekti v 70. letech rozhodli pro jednou pojmout výstavbu panelového domu opravdu netradičně.
Ostrava zažívá v posledních letech velkou architektonickou renesanci a projekt Malé Lauby je toho dalším jasným důkazem. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo zásadní změnu tohoto projektu. Původně plánovanou soukromou kliniku estetické medicíny a plastické chirurgie nahradí rezidenční bytový dům s aktivním městským parterem (přízemím). Pro historické jádro Ostravy je to skvělá zpráva. Místo uzavřeného zdravotnického provozu vznikne pulzující městský blok, který do centra vrátí běžný život, bydlení a veřejné služby. Výzvy se chopil renomovaný Ateliér Štěpán pod vedením architekta Marka Jana Štěpána.
Přinášíme vám dva dotazy z naší poradny a odpovědi odborníka na ně. První se týká takzvaného renovačního pasu domu a k čemu může být dobrý, druhý na nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Víkendový klid v jihočeské metropoli narušil přísně tajný zásah mezigalaktické divize Men in Black (MIB). Ukázalo se, že ikonická futuristická dominanta tyčící se nad městem – bývalý vodojem na Švábově hrádku, který stojí na katastru obce Litvínovice – není jen tak ledajaká stavba z 80. let 20. století, která nikdy nebyla využita k původnímu účelu. Je to maskovaný mezihvězdný koráb, který by si dál jen tak stál na svém místě, kdyby se ale budějovičtí radní nerozhodli udělat z něj akustickou laboratoř a vložit 40 metrů vysoké schodiště zakončené vyhlídkovou plošinou na vrcholu UFO.
Výchozím bodem tohoto rekonstrukčního projektu je modernizace a přeměna starého domu. Zároveň se však zachovává podstata okolí. Použití přírodního kamene a dřeva zasazuje design do kontextu. Dům Crrn je koncipován jako jednopodlažní komplex s nádvořím a bazénem.
„Bydlím, tedy jsem“ je motto 16. ročníku celorepublikového festivalu Den architektury, který se uskuteční od čtvrtka 1. do středy 7. října 2026 ve více než stovce měst a obcí po celé republice. Největší tuzemský festival o architektuře opět zve na stovky zdarma přístupných akcí: od komentovaných procházek, exkurzí, cyklistických vyjížděk a přednášek až po workshopy a akce pro děti. Letošní program se zaměří na bydlení, jedno z nejzásadnějších témat současné společnosti a obzvláště pak mladé generace. Ukáže, jak se v českých zemích bydlelo v minulosti, jak bydlíme dnes a jaké podoby může mít domov v budoucnosti.
Se čtyřmi dórskými sloupy, schody a masivním průčelím je objekt dnes podobný spíše rodinné hrobce. Nebo snad poněkud rozmařilému sídlu trpasličího šlechtice? Těžko říct. Určitě se ale neblíží běžnému pojetí rezidenční nemovitosti. Budova stojící ve virginském Monroe byla totiž dříve městskou bankou, která ovšem prošla rekonstrukcí.
Za cenu víkendového pobytu pro čtyřčlennou rodinu u moře můžete mít v Rusku vlastní dům. Pravda, součástí nabídky není moře, dálnice ani kanalizace v západním slova smyslu. Zato nechybí kamna, dřevník, kadibudka a příslib, že plyn do vesnice dorazí každým rokem už od roku 2014. Vítejte ve Verbinu.
Mladá rodina využila jedinečnou příležitost rozšířit svůj byt na newyorské Upper West Side o sousední bytovou jednotku. Architekti z ateliéru Builtin Studio proměnili dva samostatné byty v harmonický celek, který spojuje historický charakter budovy s moderním komfortem a inspirací v designu poloviny 20. století.
Prestižní soutěžní přehlídka Česká cena za architekturu (ČCA) odhalila nominace pro svůj 11. ročník. Pětičlenná mezinárodní porota musela posoudit rekordní příval přihlášek – z 301 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech vybrala do užšího finále 25 výjimečných děl. Letošní výběr ukazuje, že současná česká architektura se posouvá od izolovaných luxusních solitérů k projektům s hlubokým společenským přesahem, udržitelností a kultivací veřejného prostoru. Výsledky letošní přehlídky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 12. listopadu.
Jak proměnit historický byt v moderní domov, aniž by ztratil svůj původní charakter? Odpověď nabízí renovace apartmánu v legendární budově na francouzské Riviéře. Interiér kombinuje středomořské barvy, promyšlené materiály a nadčasový design, který působí svěže i po desetiletích.
Dnešní den (15. června 2026) se zapíše do černých kronik světového kulturního dědictví. Masivní ruský raketový a dronový útok na ukrajinské hlavní město zasáhl jeden z nejposvátnějších pravoslavných komplexů na světě – Kyjevskopečerskou lávru, která je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Přímý zásah kamikadze dronu způsobil rozsáhlý požár na střeše chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodičky (Uspenského chrámu), který zachvátil plochu zhruba 800 metrů čtverečních a vážně poškodil exteriér i interiér této památky s tisíciletým odkazem.
Přestavby londýnských řadových domů řeší stále ty samé problémy: nepraktické dispozice, nedostatek světla i komplikované propojení interiéru se zahradou. Dům SW2 byl ale výjimkou. Studio Turner Architects provedlo takovou rekonstrukci objektu, aby nezmizela jedinečná atmosféra místa i budovy, přitom se ale zlepšilo všechno ostatní.
Ne každému je dopřáno, aby bydlel na zámku. Ale pokud vás srdce táhne někam do Anglie, můžete se tomuto ne zrovna skromnému snu alespoň trochu přiblížit. Jak? To názorně ukazuje přestavba domu zvaného Guildford Lodge. Zámek to sice úplně není, ale nemá k němu vůbec daleko.
Ve výšce nad rušnými ulicemi západního Londýna vznikl interiér, který ukazuje, že surový beton může působit překvapivě útulně. Citlivě zrekonstruovaný mezonetový byt v ikonickém brutalistním věžáku kombinuje odkryté konstrukce, terrazzo, nerezovou ocel i tmavé přírodní tóny. Výsledkem je nadčasové bydlení, které respektuje architekturu sedmdesátých let a zároveň nabízí současný komfort.
Benešova vila, letní sídlo druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše a jeho ženy Hany, představovala pro manželský pár jediný opravdový domov. Nehledejte ji ale v Praze, tento architektonický klenot stojí na soutoku řeky Lužnice a Kozského potoka v jihočeském Sezimově Ústí. Vila v sobě zrcadlí vytříbený vkus svých stavitelů i dramatické osudy československého státu ve 20. století. Po desetiletích politických zvratů, kdy sloužila jako uzavřené vládní sídlo, se právě letos otevírá nová kapitola její existence. Naplňuje se totiž poslední vůle paní Hany Benešové a vila přechází do rukou muzejníků, aby sloužila široké veřejnosti. Má se stát multifunkčním kulturním centrem a například v zahradách se mají pořádat svatby. Zahrady se už otevřely veřejnosti a každý může navštívit i hrobku československého exprezidenta a jeho choti.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
