Možná podoba neolitického rondelu. Tu pravou asi nikdy nezjistíme, máme jen to, co zbylo v zemi, ne nad ní (Ilustrace: Jiří Březina/ChatGPT) Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Rádi se chlubíme hrady, zámky a tisíciletou historií. Skutečný vztah k minulosti se ale možná ukazuje až ve chvíli, kdy její ochrana něco stojí, komplikuje připravený projekt nebo začne překážet novým plánům. V Hradci Králové má přes jeden z unikátních pravěkých rondelů vést nová silnice. Lidé podepisují petici a protestují. Spor o „české Stonehenge“ proto není jen otázkou archeologie. Ukazuje, jak těžce hledáme hranici mezi tím, co je třeba zachovat, a tím, co je třeba postavit.

Co v článku najdete

Češi mají rádi historii. Obdivujeme staré domy, opravujeme kapličky a při pohledu na fotografie zaniklých městských bran se ptáme, jak je mohly předchozí generace nechat zbourat. Jenže podobné otázky se snadno pokládají zpětně.

Obrysy rondelu se ukazují pomocí takzvaných vegetačních příznaků. Takto je jeden z kuklenských rondelů vidět na letecké mapě 2011-2015 na webu mapy.com (Repro: Jiří Březina/Mapy.com)
Obrysy rondelu se ukazují pomocí takzvaných vegetačních příznaků. Takto je jeden z kuklenských rondelů vidět na letecké mapě 2011-2015 na webu mapy.com (Repro: Jiří Březina/Mapy.com)

Skutečný vztah k minulosti se možná nepozná podle toho, jak chráníme památky, na jejichž významu se už všichni shodnou. Pozná se ve chvíli, kdy zachování historie vyžaduje změnu projektu, prodražuje stavbu nebo komplikuje dlouho připravované plány. Právě před takovou otázkou dnes stojí Hradec Králové.

Sedm tisíc let staré stavby pod obyčejným polem

Pod poli v městské části Kukleny se ukrývají pozůstatky dvou monumentálních kruhových areálů z mladší doby kamenné. Větší rondel má průměr přibližně 145 m, menší kolem 90 m. V okolí se dochovaly také stopy rozsáhlého pravěkého osídlení.

Rondely tvořily soustavy kruhových příkopů, dřevěných palisád a vstupů. Jejich přesná funkce dodnes není jasná. Mohly sloužit k obřadům, společným setkáním, sportovním utkáním, obchodování nebo více účelům současně.

Označení „česká Stonehenge“ je samozřejmě jen novinářskou zkratkou. Rondely vznikaly jiným způsobem a měly zřejmě i jiné využití. Přesto dokládají, že už pravěké společnosti dokázaly společnými silami budovat rozsáhlá monumentální místa. Navíc vznikly o mnoho staletí dříve než Stonehenge. Dvojice téměř neporušených rondelů uvnitř rozvíjejícího se města je mimořádná.

Pražská židovská čtvrť Josefov ustoupila nové výstavbě v letech 1893 až 1913. Dnes by to byla fantastická podívaná pro turisty, tenkrát to byla no-go zóna (Foto: public domain/Wikimedia)
Pražská židovská čtvrť Josefov ustoupila nové výstavbě v letech 1893 až 1913. Dnes by to byla fantastická podívaná pro turisty, tenkrát to byla no-go zóna (Foto: public domain/Wikimedia)

Když historii nevidíme, snadněji ji přehlédneme

Kdyby na místě stál hrad, kostel nebo stovky let starý dům, debata by pravděpodobně vypadala jinak. Památka by byla viditelná. Mohli bychom si ji prohlédnout, navštívit nebo vyfotografovat. Na poli v Kuklenách však návštěvník žádný monument neuvidí. Na povrchu je zemědělská půda a pod ní stopy dávných příkopů a lidských sídel. 

Hodnota archeologické lokality přitom nespočívá jen v jednotlivých nalezených předmětech. Důležité je také jejich původní uložení, vztahy mezi objekty a vrstvy, které mohou pomoci vysvětlit, jak lidé před tisíci lety žili. Kuklenské rondely navíc zatím nebyly plošně odkryty. Velkou část informací archeologové získali pomocí leteckých snímků a nedestruktivního geofyzikálního průzkumu. Pod zemí tak mohou stále zůstávat odpovědi na otázky, které dnes ještě neumíme položit.

Nová silnice není zbytečná. Právě proto je spor složitý

Přes střed většího rondelu má podle současných plánů vést radiála Nová Zelená. Přibližně dvoukilometrová komunikace má odvést část dopravy z obytných částí Kuklen a zároveň napojit plánovanou obchodní zónu.

Obyvatelé mají právo chtít méně aut v ulicích, bezpečnější dopravu a infrastrukturu odpovídající budoucímu rozvoji města. Také nová výstavba, silnice a služby jsou přirozenou součástí života měst. Proto není fér celý spor zjednodušit na boj historie proti bezohledným stavitelům.

Otázka zní jinak: Je přínos nové silnice natolik významný, že ospravedlní nevratnou ztrátu mimořádné archeologické lokality? A byly skutečně prověřeny všechny možnosti, jak obojí skloubit?

Podle Martina Hanouska, jednoho z iniciátorů petice za ochranu Kuklenských rondelů, přitom změně trasy komunikace nebrání zásadní technické překážky. Tvrdí, že posunutí silnice je reálně možné a nemuselo by samo o sobě znamenat další zdržení připravovaného projektu.

Důležitá je také vlastnická situace v lokalitě. Pozemky v prostoru obou rondelů vlastní stát, město a soukromý vlastník. Ten podle Hanouska ochranu archeologického naleziště podpořil a jeho vyjádření bylo přiloženo také k podnětu na prohlášení Kuklenských rondelů za kulturní památku.

Repro projektové dokumentace, které ukazuje plánované protnutí silnice přímo středem rondelu (projektová dokumentace/Statutární město HK)
Repro projektové dokumentace, které ukazuje plánované protnutí silnice přímo středem rondelu (projektová dokumentace/Statutární město HK)

Výzkum může zachránit poznání, ale ne místo samotné

Pokud by přes rondel silnice vedla, stavbě by předcházel rozsáhlý záchranný archeologický výzkum. Archeologové by lokalitu odkryli, zdokumentovali a získali nálezy i informace, které by jinak stavební práce zničily. Je to trochu podobné, jako bychom historickou budovu před demolicí dokonale zaměřili a nafotili. Zachránili bychom mnoho informací o její podobě, nikoli však stavbu samotnou.

Ne všechno staré musí být zachováno. Zároveň ne všechno nové je pokrok

Každý stavební projekt má technické, majetkové i finanční limity. Trasu silnice nelze libovolně posouvat po mapě bez dopadů na okolí. Přesto mezi silnicí a archeologickou lokalitou existuje zásadní rozdíl. Silnici lze projektovat. Je možné hledat varianty její trasy nebo měnit technické řešení. Nemusí to být levné ani jednoduché.Sedm tisíc let starý rondel však přesunout nelze.

Jednou se možná budou ptát stejně jako my

Dnes se podivujeme nad rozhodnutími minulých generací. Ptáme se, proč nechaly zbourat městské brány, staré domy nebo celé části měst. Zapomínáme přitom, že také tehdejší rozhodnutí měla své důvody. Lidé chtěli lepší dopravu, nové bydlení a modernější města. Přesto dnes některých ztrát litujeme.

Možná se jednou budou další generace podobně dívat i na naše rozhodování. Budou mít dokonalejší technologie a možná také lepší představu o tom, k čemu pravěké rondely skutečně sloužily. Nebo budou mít jen staré mapy, fotografie z výzkumu a informaci, že místo zahladilo příkopy jedné z nejstarších monumentálních staveb ve střední Evropě.

A možná se zeptají: Opravdu nebylo možné vést silnici jinudy?