Vlastnit garáž nebo vyhrazené parkovací stání začíná být ve větších českých městech opravdovým symbolem luxusu. Ceny těchto malých nemovitostí v posledních letech rostou raketovým tempem a často kopírují nebo dokonce překonávají tempo zdražování starších bytů. Při detailnějším pohledu na trh a statistiky dokonce zjistíme, že garáže se staly jedním ze segmentů s nejrychleji rostoucími cenami vůbec. Řidiči, kteří nedosáhnou na koupi vhodného způsobu ustájení svého oře, si musí sáhnout hluboko do kapsy i při placení nájmu.
Jak rychlý je cenový růst garáží?
Data z realitních serverů ukazují, že ceny garáží meziročně vyskočily jen mezi lety 2024 a 2025 v průměru o 19 %. Při pohledu na dvouletý horizont (tedy srovnání let 2024 a 2026) je skok ještě markantnější – v některých regionech se ceny zvýšily až o 50 %. Samostatná garáž v Česku dnes vyjde v průměru na 700 tisíc korun, garážové stání na zhruba 500 tisíc korun. V Praze a v Brně už nejsou výjimkou ani garáže s cenovkou přesahující 1 milion korun. Ano, celý jeden milion a více za možnost ustájení jednoho automobilu „ve vlastním“. Metr čtvereční se v hlavním městě běžně pohybuje okolo 65 000 Kč. Nejdynamičtější růst cenových nabídek za garáže zaznamenala za poslední dva roky krajská města jako Olomouc, Jihlava nebo Ostrava, kde se celkové ceny zvýšily o více než 40 %.
Extrémní částky i za pronájem
Kdo si nemůže garáž koupit, musí si ji alespoň pronajmout. Ani to už ale není levná záležitost. V Praze se měsíční nájem za samostatnou garáž běžně pohybuje od 2 500 do 6 000 Kč v závislosti na vzdálenosti od centra. V dalších krajských městech (např. Brno a Plzeň) řidiči zaplatí zhruba 2 000 až 4 500 Kč měsíčně. Krytá parkovací stání v hromadných garážích bývají v průměru o tisícikorunu levnější, i tak ale představují pro rozpočty domácností citelný zásah. Lepší to není ani v ostatních krajských městech a vysoké ceny garáží a garážových stání se už propisují i do parkování v někdejších okresních městech.
4 hlavní důvody, proč ceny garáží a garážových stání nezadržitelně rostou
Hlavními důvody růstu cen jsou u garáží a garážových stání strukturální nedostatek míst, rozšiřování parkovacích zón, boom elektromobility a vstup drobných investorů.
Vezměme to od konce, čtvrtý bod je totiž důsledkem všech předchozích včetně ve výčtu nezmíněného nárůstu automobilismu od roku 1990. Nejen elektromobily, ale vůbec jakékoli dopravní prostředky zahltily naše města. Vstup drobných investorů znamená, že garáže se staly obrovským hitem pro investory, vlastně jakousi ideální vstupní bránou do světa realit. Zatímco investiční byt dnes vyžaduje obrovský počáteční kapitál a řešení hypotéky, garáže jsou výrazně dostupnější. Přitahuje tak pozornost malých investorů, kteří očekávají: nižší pořizovací cenu, téměř nulové náklady na údržbu a velmi rychlé a stabilní nalezení nájemníka. Návratnost takové investice bývá v mnoha regionech rychlejší než u klasických bytů a představuje bezpečné uložení peněz v době inflace.
Strukturální nedostatek parkovacích míst jednoduše znamená, že počet aut v Česku dlouhodobě stoupá, ale výstavba nových parkovacích kapacit s tímto tempem absolutně nedrží krok. Městské plánování navíc často omezuje vznik nových stání ve prospěch jiných řešení. Chcete na ulici před domem v centru města u parkovacího místa vlastní dopravní značku s SPZ svého vozu? Pak se připravte na cenový šok.
A to už směřujeme k dalšímu z důvodů vysokých cen garáží, totiž rozšiřování parkovacích zón. Je to trend, který už prošel všemi českými krajskými městy, dostal se i do menších měst a městeček a postupně sílí. Souvisí s tím, jak města zpřísňují pravidla pro parkování na ulicích (modré zóny), kdy roste ochota rezidentů připlatit si za jistotu vlastního místa pořádnou sumu. Navíc je obvykle podmínkou trvalé bydliště v místě parkování.
Boom elektromobility je pak už jenom posledním prvkem, který zase není až tolik zásadní. Protože i bez ní by automobilů přibývalo. V každém případě je ale na silnicích stále více dražších vozů a elektromobilů. Jejich majitelé je logicky nechtějí nechávat napospas počasí a případnému vandalismu na ulici. Zabezpečená garáž s možností instalace wallboxu na nabíjení je pro ně v podstatě nutností. Přece jen 20 let starý „benzíňák nebo nafťák“ s pomačkanými plechy a poškrábaným lakem si může klidně stát, kde chce. Ale Tesla za 2 miliony korun, to už je jiná…
Regionální garáže a stání pod lupou
Při detailním pohledu na data z přelomu let 2025 a 2026 je vidět, že regionální rozdíly jsou propastné. Zatímco někde ceny narostly „jen“ o desetinu, v jiných krajích se hodnota garáží během dvou let téměř zdvojnásobila. Extrémní jsou trhy v Praze a Brně, přičemž jižní Čechy a Zlínsko rychle dotahují špičku a největšími skokany posledních let jsou Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj a Kraj Vysočina. Prohlédněte si orientační ceny za metr čtvereční garážování v jednotlivých regionech.
1. Extrémní trhy Prahy a Brna
Tato dvě města tvoří zcela specifický trh, kde garáž často stojí tolik, co stál před deseti lety menší byt. Průměrná nabídková cena se v Praze pohybuje kolem 65 000 Kč/m2. Běžná samostatná garáž tu dnes vyjde na 1 až 1,5 milionu Kč. V prémiových širších centrech (např. Vinohrady, Dejvice) ale transakce běžně přesahují hranici 2 milionů, objevují se i prodeje za 2,35 milionu Kč. Při pohledu do historie jde o nárůst o 107 % oproti roku 2020. Krytá garážová stání v bytových domech se prodávají za 450 až 750 tisíc Kč.
Jihomoravský kraj je logicky tažený Brnem. Jde o druhý nejdražší region v ČR s průměrem cca 49 000 Kč/m2. Garáže v samotném Brně (např. Žabovřesky, Královo Pole) běžně startují na 750 až 950 tisících Kč, ale v žádaných lokalitách (Veveří) mohou přesáhnout i 1,5 milionu korun.
2. Jižní Čechy a Zlínsko rychle dotahující špičku
Průměrná cena v Jihočeském kraji dosáhla 32 000 Kč/m2. Samotné České Budějovice se díky silné poptávce a zahušťování zástavby dlouhodobě řadí hned za Prahu a Brno do trojice vůbec nejdražších českých měst pro nákup garáže. Jen od roku 2020 narostly ceny v kraji zhruba o 75 %. Vedle toho Zlínský kraj patří k regionům s nejvyšším meziročním skokem. Průměr kraje je zhruba 38 000 Kč/m2, ale v samotném Zlíně cena na začátku roku 2026 přeskočila 42 500 Kč/m2 (to je nárůst o 43 % za pouhé dva roky).
3. Největší skokani posledních dvou let (2024–2026)
Ačkoliv jsou tyto kraje nominálně levnější, procentuální růst zde byl v posledních 24 měsících vůbec nejagresivnější. Investoři zde totiž našli prostor s nižší vstupní bariérou, tedy s nižší pořizovací cenou.
V Moravskoslezském kraji vyskočila cena za m2 o neuvěřitelných 54,8 % (z cca 14 300 Kč na 22 188 Kč/m2). V Ostravě se dnes ceny pohybují nad 21 000 Kč/m2. Olomoucký kraj zaznamenal dvouletý skok o 47,8 %. Samotná Olomouc zaznamenala růst z necelých 21 000 Kč na více než 31 000 Kč/m2. A Kraj Vysočina, tedy hlavně Jihlava, naprosto věrně kopíruje olomoucký trend s růstem o 46,5 % a cenou přes 32 500 Kč/m2.
4. Cenové dno. Kde jsou garáže nejdostupnější?
Na opačném konci žebříčku zůstávají dlouhodobě regiony s nižší kupní silou a odlišnou strukturou bytové zástavby. Karlovarský kraj zůstává nejlevnějším regionem v Česku s průměrnou cenou 19 100 Kč/m2. Zdejší trh má ale svá specifika, často se zde obchodují menší výměry a samostatná garáž tu vyjde v průměru na zhruba 590 až 600 tisíc Kč. Cenová hladina v Ústeckém kraji se pohybuje velmi podobně, jen těsně nad hranicí 21 000 Kč/m2.
Prezentovaná data jasně ukazují, že zatímco v Praze a Brně platí kupující astronomické částky za právo vůbec zaparkovat, v regionech jako Olomoucko nebo Ostravsko trh momentálně zažívá dohánění historicky podhodnocených cen. A bohužel platí, že pokud se nezmění územní plány měst a nezačne se masivně investovat do parkovací infrastruktury, nelze očekávat, že by garáže v dohledné době zlevňovaly. Pro majitele představují zlatý důl, pro běžné řidiče naopak stále dražší noční můru. A pro města čisté ruce v duchu uvažování „na co nedosáhneme, to si sama vyřeší neviditelná ruka trhu“.
Zdroj: TN.cz, valuo.cz, Cenová mapa ČR, sreality.cz, bezrealitky.cz, E15, Hospodářské noviny, Kurzy.cz, csu.gov.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
Kvíz: Co jste možná nevěděli o českých železnicích a železniční dopravě?
Když proběhla první testovací jízda Pendolina s cestujícími na palubě, kvůli technické závadě musela být souprava potupně odtažena starou lokomotivou. První jízda prvního českého rychlovlaku tedy nedopadla zrovna dobře. Pro současné České dráhy, které navázaly na předchozí socialistické období, je to vlastně typické. Všechno funguje podivně a generální plat je z říše snů. Jenže z historického hlediska je to trochu jinak, například již v roce 1828 byl postaven nejstarší dochovaný strážní domek v Evropě, který sloužil v Českých Budějovicích koněspřežce. A to je...


