Být připraven na věci příští, nachystat se zavčasu na období nedostatku. To je věc pudů, které v sobě máme evolucí ještě pořád pevně zakořeněné. Jenže vytvořit si vrstvu tuku v podkoží dřív, než přijde tuhá zima, je něco trochu jiného, než nabrat si pohonné hmoty do zásoby, protože teď podražilo.
Hned s první vystřelenou raketou...
Bouchání bomb a dronů kdesi na Blízkém východě se těch Čechů, kteří netrávili dovolenou kdesi v Emirátech, zatím dotklo jen jediným způsobem. Zdražením cen pohonných hmot. Je až obdivuhodné, jak rychle na čerpacích stanicích na tenhle válečný konflikt zareagovali. Prakticky hned po odpalu první střely vystřelila cena PHM v Česku vzhůru. Chtělo by se říct raketově, kdyby to v téhle souvislosti nebylo příliš morbidní.
Jsou snad ta tlačítka na řídících pultech zbrojních systémů přímo propojena s pokladními pulty benzínek? Skoro by to tak vypadalo. Ovšem jen s těmi českými čerpacími stanicemi. Rakouským, polským a německým trvala proměna cenové politiky déle. Přesněji řečeno, zareagovaly se zpožděním dostatečným na to, aby se k nim už stačily dopravit první žíznivé karavany z Čech, vybavené kanystry. Aby si tu natankovaly laciněji, do zásoby.
)
Dělání si zásob - český národní sport
Někteří přičinliví čeští řidiči tu pouť zopakovali tolikrát, že to začalo být nápadné nejen obsluze zahraničních benzínek, ale i celníkům. A bylo z toho nejedno mrzení. Nutkavou potřebu některých Čechů nastřádat si pohonné hmoty na období skokového nárůstu cen to ale nikterak nezmenšilo. Dělání si zásob, ať už nedostatkových vajíček, předraženého másla anebo toaletního papíru je už asi takové naše národní hobby.
Stranou teď raději ponechme to, co se u PHM jeví být nevyhnutelné. Takové ty skutečnosti, že ona hypotetická úspora tříkoruny na jednom litru nafty se snadno rozplyne s hodinovou zajížďkou za hraniční čáru (i minimální hodinová mzda je 124 korun, což vyrovná úsporu na čtyřiceti litrech nafty). Nebo fakt, že celní správa toleruje maximálně převoz do 20 litrů pohonných hmot.
Raději se podíváme na to, jak vám tyhle železné zásoby paliv mohou zkomplikovat život, až si je přivezete domů.
)
Hasičák máte? A mohli bychom ho vidět?
Kam s nimi? Je v celku jedno, jestli jde o naftu nebo benzin. Do vany si je jako živého kapra před Vánoci nenaložíte. A v jednotlivých i řadových garážích lze bezpečně ukládat nanejvýš 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily. Pokud by to mělo být víc – což může být odůvodněno třeba tím, že krmíte nákladní vůz – může to být až 80 litrů PHM. Ty už ovšem musí být uloženy ve speciálních nerozbitných přenosných obalech k tomu určených.
Na to všechno jsou zákony, vyhlášky. Které velí též docela jednoznačně, že garáž, ve které je skladováno palivo, je třeba vybavit hasicím přístrojem. Garáž musí být dostatečně větraná a její podlaha by měla být odolná proti působení pohonných hmot, aby v případě úniku nedošlo ke vsáknutí do podloží.
)
Stačí jedna ohláška u hasičů
Nasyslené zásoby PHM tak mohou spořivého Čecha při nesplnění těchto podmínek přijít docela draze, protože pokuta za porušení těchto předpisů činí – u fyzických osob – až 25 000 korun. Což je pravděpodobně mnohem víc, než kolik byste kdy dokázali laciným nákupem někde za hranicemi ušetřit.
Nemáte strach z toho, že by někdo vaši soukromou palivovou banku mohl odhalit? A jste si jisti tím, že vaši sousedé (kteří si třeba zásoby neudělali) vás někde anonymně nenapráší? Stačí jedna taková ohláška u hasičů, a kontrola vám klepe na dveře. Právo k tomu, čistě z bezpečnostních důvodů, mají. A čím nenápadněji se budete snažit takové zásoby PHM vytvářet, tím podezřeleji nejspíš budete na okolí působit.
Překládat do garáže kanystry za bezměsíčné noci, to vám snadno může vynést i návštěvu zakuklenců ze zásahové jednotky, kteří vám v dobré víře přijdou zabavit nelegální varnu perníku. Anebo návštěvu celníků, kteří jsou lační zlikvidovat neméně nelegální palírnu.
Trable se zásobami paliv tím nicméně nekončí.
Až příliš výbušné úspory
Neřekneme, že náhoda je blbec. Ale připustíme, že k neplánovaným komplikacím a nehodám prostě dochází. Dokud jste v garáži měli odložený jeden kanystr benzínu „pro strýčka příhodu“, nemuselo se vám stát nic. Jenže s celým barelem už je to jiné. Výpary, například, mohou učinit vaše technické zázemí mnohem hořlavějším. Stačí jen jiskra, elektrický zkrat. Cokoliv.
Benzin patří zrovna k těm látkám, kterým se odborně řečeno říká vysoce hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti. Jejich teplota vzplanutí je jen 21° Celsia. Což v praxi znamená, že při této relativně nízké teplotě se z kapaliny uvolní tolik par, že se vytvoří zapalitelná směs se vzduchem. A čím víc té vysoce hořlavé kapaliny máte, tím větší to riziko je.
)
Pokud pak dojde k požáru a zjistí se, že jste v garáži skladovali víc paliva, než povoluje vyhláška, pojišťovna může výrazně zkrátit anebo taky úplně odmítnout pojistné plnění. Do tohoto limitu se ovšem nepočítá palivo, které máte v nádrži automobilu. Limit se sice vztahuje výhradně na zásoby uložené v kanystrech.
Ale když vezmete v potaz těch pětapadesát litrů v nádrži plně nakrmeného SUV, čtyřicet litrů legálně odloženého paliva ve dvou velkých kanystrech – a pak to, co jste si nabrali do zásoby – stačí to spolehlivě k tomu, aby z celého vašeho domu zůstaly jej řeřavé uhlíky. A pojišťovna se vám pak vysměje.
)
Ekonomika úspor
Tohle už budou jen odhady a kupecké počty, protože každý řídí trochu jinak, a tudíž má trochu jinou spotřebu. Nicméně existuje jakýsi hrubý průměr, který stanovuje, že průměrný český řidič průměrně projezdí sedmdesát litrů PHM měsíčně. Možná jste se do té statistické škatulky vlezli, možná stojíte úplně mimo ni. Jak velká tedy asi musí být vaše soukromá, tajná a samozřejmě bezpečná zásoba paliva, abyste zdražení přečkali beze ztrát?
Je otázkou, jak dlouho taková palivová krize trvá. Z minulosti už víme, že po počátečním dvoutýdenním šoku následuje měsíční období nejistot, následované tzv. tranzitorním otřesem (protože přepravní cesty, palivo-vody jsou narušené, stejně jako jsou otřesené trasy tankerů). Toto období obvykle trvá dva až tři měsíce. A pokud dojde k narušení těžební infrastruktury v místě konfliktu, případně tam zavládne nějaká výraznější nestabilita - což se dá u výměny celých politických režimů, pučů a převratů čekat – natáhne se to na jeden rok. I déle.
)
Takže v průměrně černém scénáři to období cenových odchylek trvá rok, rok a půl. Aby se vás to celé nedotklo, chtělo by to mít cca. 840 – 1260 litrů PHM schovaných „někde bokem“. To je jednorázová investice padesáti tisíc korun. Která se vám ale nemusí ani trochu vyplatit, pokud blízkovýchodní konflikt vyšumí do ztracena hned pozítří (anebo se protáhne na celá léta).
Háček je i v tom, že doba skladovatelnosti pohonných hmot závisí na jejich typu, přítomnosti biosložek a podmínkách skladování. Obecně se doporučuje palivo spotřebovat do tří až šesti měsíců. A z toho plyne i ten argument, že vlastně není možnost legálně ani nelegálně „nazbrojit“ do zásoby palivo pro takové scénáře. Rizika tu jednoznačně převažují nad benefity, navíc hrozba pokuty je vyšší než myslitelná úspora.
)
Být připraven na věci příští, nachystat se zavčasu na období nedostatku, je nám blízké a lidské. Ale v případě pohonných hmot skladovaných v domácnosti to skutečně neplatí.
Zdroj: ČeskéStavby.cz, AZ-pneu.cz, portalridice.cz, mBenzin.cz
