Vlhkost ve zdivu nezamaskujete. Pomůže až sanace

Jednotný recept jak na vlhké zdivo bohužel neexistuje. Příčina je vždycky jiná: někde voda vzlíná od základů, jinde zase proniká přes sklepní stěnu z okolního terénu. Ve zdivu se navíc hromadí soli, které ho postupně poškozují. Sanace proto většinou kombinuje několik navazujících kroků, podle konkrétního případu.

Dvě podobně vlhké stěny mohou potřebovat úplně jiné řešení. Proto se ze všeho nejdřív provádí diagnostika zdiva. Bez ní totiž nepoznáte, jestli postačí sanační omítkový systém, nebo je potřeba rozsáhlejší opatření: např. speciální injektáž konstrukce nebo nová hydroizolace. 

Před zahájením prací se kontrolují čtyři parametry:

1. Stav podkladu – zjišťuje se, jak drží původní omítka a v jakém stavu je samotné zdivo. Drolící se a nesoudržné části musí pryč, větší poškození se následně opraví nebo dozdí.
2. Míra zavlhčení – z odebraných vzorků se změří, kolik vlhkosti zdivo obsahuje. Použít lze například CM přístroj, případně vzorky poslat do akreditované laboratoře.
3. Obsah solí – sledují se dusičnany, chloridy a sírany. Po odparu vody krystalizují a postupně narušují zdivo i omítku.
4. Zdroj vlhkosti – je třeba určit, co vlhkost způsobuje, např.: déšť, zatékání z chodníku, splašková kanalizace nebo vzlínání spodní vody.

Když už znáte příčinu vlhkosti, můžete se vrhnout do práce. Nejdřív bude potřeba odstranit poškozenou omítku, a to minimálně 1 a půl násobek tloušťky zdiva nad viditelnou hranici zavlhčení. Dál se vyškrábou ložné a styčné spáry ve zdivu a pryč musí všechny nesoudržné části. 

Proč je potřeba zasahovat tak vysoko nad hranici zvlhčení? Voda i soli mohou být ve zdivu podstatně dál, než poznáte pouhým okem. Kdybyste opravili jen viditelné poškození, objevil by se problém brzy znovu.

Chybějící nebo nefunkční vodorovná hydroizolace – ta obvykle stojí za vlhnutím sklepních a přízemních stěn, zejména u starších staveb. Voda pak vzlíná drobnými póry ve zdivu a u podlahy se objevují vlhké mapy.

V takovém případě se dá vytvořit nová vodotěsná bariéra pomocí injektáže. U paty zdiva se v jedné linii vyvrtají otvory a naplní se injektážním prostředkem, jako je webersan injektážní krém. Otvory se po dokončení uzavřou rychletuhnoucí vodotěsnou maltou webertec 933.

Kámen úrazu bývá napojení stěny na základové pasy, tedy sokl. Jde o část domu pod úrovní terénu, která je v přímém kontaktu se zeminou. Pokud tu chybí svislá hydroizolace, dostává se vlhkost dovnitř také z boku.

I tady pomůže těsnicí malta webertec 933, tentokrát ji ale aplikujete plošně (ve vrstvě min. 5 mm). Povrch se upravuje do vodorovného zubu (pomocí zubového hladítka), aby pak další vrstvy lépe přilnuly. Zónu injektáže pak v případě, že nelze provézt vnější svislou hydroizolaci, volíme mírně nad okolním terénem.

U paty zdiva z ní zase vytvoříte zaoblený klín neboli fabion, přes který může plynule pokračovat hydroizolační vrstva. Na podlahové ploše pak navážete hydroizolační stěrkou webertec 824. Ta se nanáší ve dvou až třech vrstvách podle vlhkostního zatížení.

Po injektáži zdiva a úpravě povrchu je čas na sanační omítkový systém. U Weber si můžete vybrat z několika variant podle konkrétní situace. 

Nejrychlejší cestou je sanace pomocí prodyšné omítky webersan super. Na připravené zdivo se nanáší ve dvou vrstvách: první slouží jako špric, druhá jako jádrová omítka. Celé souvrství má tloušťku cca 20–30 mm podle rovinnosti podkladu.

Na sokl s vyzrálou vodotěsnou maltou webertec 933 zase přijde těsnicí omítka webersan 934. Tím průchod vlhkosti spolehlivě „zablokujete“ a zároveň sklepní zdivo vyrovnáte do požadované roviny.

Pro specifické požadavky nabízíme další osvědčená řešení: systém webersan WTA. Ten pracuje s několika paropropustnými materiály, jako je podkladní postřik webersan podhoz, malta webersan vyrovnávací WTA a omítka webersan sanační WTA. 

Po nahození a vyrovnání sanačních omítek vždy následuje technologická přestávka. Ideálně počítejte alespoň s jedním dnem na jeden milimetr omítky. 

Při sanaci záleží i na finální úpravě stěny. Kdybyste prodyšnou sanační omítku (z řady webersan) uzavřeli nevhodným materiálem, další problémy s vlhkostí na sebe nenechají dlouho čekat. Systémové řešení proto využijte až do poslední vrstvy.

Povrch omítnutých stěn se vyhlazuje sanačním štukem webersan 600. Po štukování si opět dejte technologickou pauzu – souvrství potřebuje zhruba tři týdny na vyzrání. Ve finále stěny vymalujete pomocí minerálního nátěru kerasil.

U vlhkého zdiva se nevyplatí postupovat metodou pokus–omyl. Nejdříve potřebujete zjistit příčinu a rozsah problému, teprve potom vybrat vhodnou kombinaci sanační omítky, injektáže nebo hydroizolace.

S návrhem konkrétního postupu vám poradí techničtí specialisté Weber. Pomohou s průzkumem stavby, výběrem sanačního systému i kalkulací potřebného materiálu.