Renovujete fasádu? Podívejte se, jak perlinka Vertex® prodlužuje její životnost
Perlinka Vertex® funguje jako výztužná kostra, která rozkládá napětí do větší plochy. Díky vysoké pevnosti v tahu pomáhá udržet omítku kompaktní.
Perlinka Vertex® funguje jako výztužná kostra, která rozkládá napětí do větší plochy. Díky vysoké pevnosti v tahu pomáhá udržet omítku kompaktní.
Představy o tom, jak by mělo vypadat ideální bydlení, se v průběhu času mění. Objekt, který vyrostl na počátku 20. století na samé hraně skalnatého svahu nad řekou Sázavou, svým majitelům bezpochyby dostačoval. Ale časy se mění. Proto je třeba růst. Tvůrčím způsobem, pochopitelně.
Mnoho Čechů, obzvláště starší generace, si myslí, jaké ohromné milionové hodnoty v podobě svého domu vlastní. Ve skutečnosti však vychází spíše ze svých představ a emocí než z reality. A nakonec musí slevit až miliony, pokud na prodeji trvají. Není vůbec výjimkou, že předražené staré domy mají nakonec hodnotu pouhého pozemku, vlastně ani tu ne, protože demolice také stojí nemalé peníze. Podle výzkumu agentury STEM převyšuje hodnota starých domů sotva hodnotu pozemku v případě více jak 522 tisíc budov.
Při stavbě nového domu, ale i rekonstrukci staršího, budete potřebovat znát alespoň základní stavební a řemeslnickou terminologii. Některá slova patří spíše mezi slangová, jiná jsou sice z odborného hlediska terminologicky správná, ale laici je také často neznají. Jak se vyznáte právě vy? Uvezete nálož stavebního tvarosloví? Vyzkoušejte si náš kvíz a když nebudete vědět, zeptejte se pana Lorence, odborníka na slovo vzatého.
Přivydělávat se dá různě. Kartičky hokejistů, které jste v dětství opomněli vytáhnout z originálního balení, založili jste je a někde na vás při stěhování vypadly, vám se štěstím mohou vynést na slušný důchod. Teď jen, jestli máte takové klenoty kde střádat. Majitelé domu z Toronta s tím ovšem měli problém.
Během pandemie se děly velké věci. A ne všechny se dají označit za tragické. Pro rodinu z Ghentu se například covidové časy pojily s pozitivní změnou. Výzvy po sociální izolaci a nejistotě byly tou poslední kapkou, která je přiměla změnit adresu. Z města se přestěhovali na venkov a pustili se do rekonstrukce.
Tradiční japonská architektura se po katastrofách 20. století musela vyrovnat s přísnými požárními regulacemi a přechodem od dřeva k betonu. Projekt House M od studia Analogue ukazuje, jak lze tento „betonový kompromis“ citlivě rekonstruovat a znovu propojit s archetypem japonského rodinného domu.
Hledáte spolehlivé řešení pro rekonstrukci domu, které zajistí tepelný komfort, zdravé vnitřní prostředí i dlouhou životnost stavby? Představujeme projekt rekonstrukce s využitím systému Ytong a jednovrstvého zdiva Lambda YQ.
Nejdůležitějším prvkem této rekonstrukce nebyla samotná stavba, ale zahrada, která ji obklopuje. Majitelka detroitské rezidence vtiskla krajině během čtyř dekád osobitý charakter a architekti ze studia Disbrow Iannuzzi jej promítli do nové podoby domu.
Rozšiřování rodinných domů, které už jsou součástí řadové zástavby, je trochu problém. Prostor pro růst je omezený a každý zásah je přísně sledovaný. V kanadském Montrealu proto zvolili zajímavý diskrétní přístup.
Památkově chráněné rezidenční stavby není třeba oddělovat od moderního vývoje. I ryze současné prvky vybavenosti, jako jsou například bazény, je možné do starých objektů nerušivě integrovat. Jak? Na to má netradiční recept Austrálie.
Vilová čtvrť Ořechovka, to je vlastně návrat do elegance první republiky přímo v srdci Prahy. Bydlet by zde chtěla spousta lidí, ale dovolit si to může málokdo. Většina z nás se sem dostane jenom jako návštěvníci, náhodní i se záměrem, turisté. Pražští i náplavy. Anebo jako stavební dělníci a řemeslníci pracující na obnově zdejších prvorepublikových skvostů. A právě to se stalo v případě tímto článkem prezentované rekonstrukce vily. Kromě architektů z ateliéru monom se sem mnohokrát podívali právě i lidé, kteří se na mravenčí práci podíleli. Vila i zahrada prošly dokonce rekonstrukcí dosti radikální, ale s úctou k historii a při zachování místního tvarosloví. Včetně plotu.
Pokud právě stavíte dům nebo se chystáte na rekonstrukci bytu, dříve nebo později narazíte na otázku stropu. A velmi často se rozhodování zúží na klasiku: omítka, nebo sádrokarton. V posledních letech se ale čím dál častěji objevuje ještě jedna možnost – napínané stropy. Pro mnoho stavebníků jsou stále relativně neznámé. Přitom právě při stavbě domu nebo rekonstrukci bytu dávají napínané stropy velmi často největší smysl.
Chytře řešená rekonstrukce, která vytvořila z postaršího domu na předměstí Londýna velmi příjemné „městské“ útočiště. S důrazem na to, aby se součástí domácnosti stal i malý střípek zahrady za domem, který už dlouho ležel ladem.
Když se rodina utěšeně rozrůstá, dříve nebo později se celá domácnost dostane na limit, kdy stávající prostor přestane postačovat. A pak? Pak se hledají nová řešení na starých místech. Tam, kde by to nikoho dříve ani nenapadlo. Například na zastrčené půdě domu, kterou londýnští architekti ze studia Turner přestavěli na příjemné obytné podkroví.
Domy ze staré dobré Anglie připomínají minulost. V tom také tkví jejich síla. Háček je ovšem v tom, že té minulosti už dnes nejde příliš rozumět. A to jim dost výrazně ubírá na efektu. Rysy tradičních viktoriánských stavení totiž povětšinou nedávají současnému uživateli smysl. Dílem proto, že se toho kolem změnilo tolik.
Rekonstrukce rodinného domu v Portlandu od torontského studia AAmp ukazuje, že i stavba poznamenaná desetiletími nešťastných zásahů může znovu ožít. Pokud má zdravé jádro. Architekti se rozhodli nebourat, ale „léčit“. To znamená očistit dům od nánosů minulosti a vrátit mu eleganci i funkčnost původního návrhu.
Původní dům inspirovaný španělským obrozením dostal po desetiletích novou podobu. Architekti ze studia Current Interests se rozhodli pro radikální, ale promyšlené řešení: nahradili klasickou omítku fasádou z ručně vyráběných terakotových dlaždic. Tradiční materiál se tak stal základem současné architektury.
Domy jako je tenhle nenajdete jen v Kamenici nad Lipou. Města a městečka nejen na Vysočině, ale na území celého Česka, jsou takových plná. Seřazené v řadové zástavbě, nevýrazné svou průměrností a nápadné snad jedině svým věkem. Širokými vraty průjezdu ještě připomínají dobu, kdy bylo běžné mít doma malé hospodářství. I takové domy se však mohou po rekonstrukci zásadně lišit od jiných.
Původně stodola, pak socialistický realismus z 80. let postavený ve stylu, co se kde našlo. Na druhou stranu ale zase vůbec ne až tak špatně. Nakonec však dům dostal úplně novou tvář a duši a do krajiny zapadl skvěle. Ve Chřibské se dům z 80. let vlastně otevřel krajině i potoku, s jehož zeleným břehem jej spojují francouzská okna se zelenými rámy. Vlastně se už ani není třeba ptát na historii místa, toto je začátek nové.
Pokud plánujete rekonstrukci domu nebo modernizaci bytu, určitě přemýšlíte, do čeho se vyplatí investovat. Správně zvolené prvky interiéru dokáží snížit provozní náklady, zvýšit komfort bydlení a při prodeji nebo pronájmu přidat vaší nemovitosti na hodnotě. Podívejte se na čtyři osvědčené tipy.
Časy se rozhodně mění a s nimi i zvyky českých chalupářů. Proč mít chalupu zrovna v nějaké vísce za městem? Nebo třeba v krkonošských kopcích, na Šumavě? Jedna rodina z Prahy si pro své letní chalupaření vybrala nejdrsnější evropské pobřeží, protože Bretaň, to jsou útesy, rozbouřené moře, silný vítr a rychlé změny počasí. Žádná plážová idylka. Místní lidé jsou drsní a ošlehaní větry jako horalové.
Zachovat venkovskou identitu rekonstruovaného domu, který stojí na malé vesnici? To je vcelku pochopitelné přání. Ale přání „umírněné“ přestavby naráží na realitu, když zjistíte, že ta nemovitost dříve sloužila jako bydlení pro vypasené vepříky. To už se architekti musí opravdu snažit.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?