Během pandemie se děly velké věci. A ne všechny se dají označit za tragické. Pro rodinu z Ghentu se například covidové časy pojily s pozitivní změnou. Výzvy po sociální izolaci a nejistotě byly tou poslední kapkou, která je přiměla změnit adresu. Z města se přestěhovali na venkov a pustili se do rekonstrukce.
Nazrál čas na změnu
Ten nápad uzrával v hlavách členů čtyřčlenné rodiny už dlouho. Ale jistě to znáte sami, sny se ne vždy protínají s realitou. A je snazší finančně i psychicky náročné plány, což stěhování nepochybně je, odkládat „na jindy“. Když ale přišel do Belgie covid-19 se vším všudy, rozhodli se v této rodině, že už čas na změnu opravdu nazrál. Městský byt vyměnili za dům „na vesnici“. Respektive do malebného Leie, oblasti, která je venkovem zrovna tak jako příměstskou oblastí.
)
)
)
 a její napojení na obývák vytvořila kouzelný prostor. (Foto: Stijn Bollaert))
Byt ve městě vyměnili za starší dům na vsi
Vyměnit svůj byt ve městě za samostatně stojící dům se zahradou na okraji vesnice pochopitelně není jen tak. I proto, že ten dům – byť byl příjemně vzdálený od zázemí vesnice i dopravního spojení, na nádraží Ghent Sint-Pieters je to odtud 2,5 kilometrů – si žádal nemalou řádku stavebních zásahů a úprav. Šlo o starší dům z roku 1958. Který byl sice v době svého dokončení bohatý o několik tehdy moderních prvků, jež ale do dnešních dní dost zastaraly.
Pandemií se nezabývali, utekli před ní
Dům se nachází ve velmi specifickém kontextu. Na jedné straně stojí v příměstské oblasti, ve staré zástavbě. Současně se ale ze své mírně vyvýšené pozice mezi stromy otevírá k vesnici. Reagovat musel určitou dvoutvářností. Zatímco tedy Belgie řešila pandemii, tato rodina se povšechně věnovala přestavbám a rekonstrukcím. S nimiž jim výtečně radou a skutkem pomáhali architekti ze studia AE-architecten.
)
)
Vrstvy pohodlí na starším jádře
Rekonstrukce domu s užitnou plochou 130 metrů čtverečních se přitom nesla v duchu, aby obydlí bylo dokonalým rodinným zázemím v časech jistých i nejistých. Tím prvním a největším břemenem k řešení bylo, jak vlastně stavební proces uchopit. Jak říkají sami architekti: „Co s takovým domem, který je pořád příliš dobrý na to, aby se dal zbourat, ale ne dost dobrý na to, aby se vyplatilo ho zachovat v jeho nezměněné podobě?“
)
)
Odpovědí byl přístup, který spočívá v tom, že se s domem zacházelo jako s palimpsestem, kde architektonické zásahy posilují stávající kvality, a k nim byly přidávány nové moderní vrstvy a pohodlí. Tímto způsobem se svépomocně obyvatelé a architekti snažili dům s respektem ke starším částem proměnit v nový, moderní, připravený na budoucnost.
)
)
Z garáže kuchyň s jídelnou
Jak zmiňují architekti: „V domě jsme se zaměřili na to, kde se nacházejí nejzajímavější prostory. Bývalá garáž se nacházela na zvláštním místě v zahradě s orientací východ-jihozápad. Proto jsme považovali za důležité změnit garáž na jídelnu a kuchyň a propojit je s obytným prostorem. To nám umožnilo vytvořit specifický obývák a jedinečné výhledy. Dále jsme provedli především velmi přesné zásahy jako druh akupunktury v rámci stávající struktury.“
Pandemie už v Belgii skončila a nikdo si ji nesnaží moc připomínat. Tahle belgická rodina si na ni ale nestěžuje. Měli aspoň čas na to, aby se mohli zabydlet.
Zdroj: AE-architecten
Foto: Stijn Bollaert
