Vilová čtvrť Ořechovka, to je vlastně návrat do elegance první republiky přímo v srdci Prahy. Bydlet by zde chtěla spousta lidí, ale dovolit si to může málokdo. Většina z nás se sem dostane jenom jako návštěvníci, náhodní i se záměrem, turisté. Pražští i náplavy. Anebo jako stavební dělníci a řemeslníci pracující na obnově zdejších prvorepublikových skvostů. A právě to se stalo v případě tímto článkem prezentované rekonstrukce vily. Kromě architektů z ateliéru monom se sem mnohokrát podívali právě i lidé, kteří se na mravenčí práci podíleli. Vila i zahrada prošly dokonce rekonstrukcí dosti radikální, ale s úctou k historii a při zachování místního tvarosloví. Včetně plotu.
Jenom kousek od Pražského hradu
Ořechovka se rozprostírá jenom pár kroků od Pražského hradu. Jde o jednu z nejprestižnějších pražských adres, která leží na území Prahy 6. Nejkrásnější vilová čtvrť hlavního města vznikla ve 20. letech 20. století, tedy krátce po vzniku Československa. Záměrem tehdy bylo vytvořit modelovou kolonii pro státní zaměstnance, zahradní město inspirované anglickou koncepcí pohodlného a zdravého bydlení obklopeného zelení. Čtvrť navrhl Jan Kotěra a realizaci převzali jeho žáci Ladislav Machoň a Alois Engel. Největší inspirací jim byl podobný projekt zahradního města britského urbanisty Ebenezera Howarda. A skutečně dodnes zdejší ulice působí spíše jako poklidná ves.
)
)
)
)
Bydliště významných osobností
Půvabné řadové domky s předzahrádkami jsou dílem architekta Ladislava Machoně, elegantní samostatné vily a slavné funkcionalistické a artdecové stavby jsou pak vlastně kolektivním dílem více autorů. Některé publikace uvádějí kromě Jana Kotěry také Jaroslava Vondráka, Jana Šenkýře a Jindřicha Freiwalda, kteří čtvrti vtiskli styl anglických „cottage“ domů, režné cihly i modernistické prvky.
Ne náhodou se čtvrť kdysi stala domovem významných umělců, architektů, intelektuálů, politiků i diplomatů. Pobýval zde například sochař Bohumil Kafka, režisér Jaromil Jireš, herec Oldřich Nový, herečka Adina Mandlová, sám architekt Jan Kotěra, hudební skladatel Oskar Nedbal a další. Za přáteli sem chodil spisovatel Karel Čapek. Určitě stojí za návštěvu i bývalý zámeček Jana Kryštofa Bořka, jehož zahrada dala čtvrti původní jméno Vořechovka. Nebo dominanta čtvrti, kostel sv. Norberta, který byl také postaven ve 20. letech 20. století. Navrhl jej architekt Otakar Novotný.
)
Návrat ztraceného lesku
I vile na Ořechovce, jejíž rekonstrukci tímto článkem připomínáme, bylo třeba vrátit ztracený lesk. Roky užívání se na ní podepsaly. Nezmizel však charakter a nesporné architektonické kvality. Muselo se ale postupovat hodně radikálně včetně nového vnitřního uspořádání. Původně zde byly jenom dva byty, dnes je zde více samostatných bytových jednotek s vlastními vstupy. Bylo proto třeba zasáhnout i do fasády, přesto si však vila zachovává svůj původní výraz a působí, jako by zde v této formě stála od nepaměti.
)
)
Nové hlavní schodiště
Nejzásadnějším zásahem je nové schodiště vzniklé u hlavního vstupu. Ovšem historická reminiscence původní vertikální komunikace s ladnými křivkami zábradlí ponechává domu vážnost. Zadní část domu směrem do zahrady také doznala změny, je nyní více otevřena do zeleně. V druhém nadzemním podlaží pak vznikl velkorysý vstup na balkon prostřednictvím velkých prosklených dveří. Podkrovní část budovy byla doplněna o vikýř s jemnými prolisy na fasádě. Právě prolisy naznačují, že jde o novodobý zásah. Přesto vznikl pevný a svébytný celek.
)
)
Repliky oken a dveří
Původní dřevěná špaletová okna a dveře byly nahrazeny replikami kopírujícími původní členění a materialitu. Nově vzniklé výplně stavebních otvorů byly navrženy v podobném duchu, aby dům působil jednotně jako celek.
)
)
Zasažen vnější výraz budovy, zahrada i interiéry
Projekt rekonstrukce vily ze 30. let 20. století zasáhl vnější výraz budovy, zahradu i interiéry. Ale i nová fasáda respektuje původní výraz domu. Členění špaletových oken bylo zachováno a roky zapomenuté detaily byly obnoveny. Zahrada je dnes členěna terasovitě a byla upravena pro úrovňové napojení na obytné místnosti podle rozdělení na jednotlivé byty. Výplň plotu i nosné sloupky vychází z tvarosloví typického právě pro vilovou čtvrť Ořechovka.
)
)
)
)
Samostatný vstup do každého bytu
Úprava pozice hlavního vchodu do vily umožňuje všem bytům samostatný vstup. Místo dvou byly navrženy 3 bytové jednotky. Byt 3+kk v polozahloubeném podlaží s malou soukromou zahradou, byt v přízemí o stejných dispozicích a s přímým vstupem na velkou zahradu, kterou sdílí s bytem 5+1 ve druhém nadzemním podlaží a podkroví. Součástí projektu byl i návrh interiéru pro celý byt 5+1. U zbývajících dvou bytů byla navržena kuchyňská linka, krb a vestavné úložné prostory.
)
)
Technicky moderní dům
Vila se zahradou se stala po stavebních a jiných úpravách technicky moderním domem, byť to není zvenčí patrné na první pohled. Kromě replik původních oken byly vyměněny stropy i střecha, jako vnější zateplení byla zvolena minerální vata tloušťky 18 cm. Pro vytápění slouží tepelné čerpadlo a rekuperace včetně nezbytného nuceného větrání.
)
)
Vila na Ořechovce
- Autoři: Ing. Arch. Michal Bernart, Ing. Arch. Igor Hobza, Ing. Arch. Jan Bradáč
- Ateliér: monom
- Spolupráce: Ing. Arch. Anna Slavíčková, Bc. Jakub Vašek
- Země: Česká republika
- Realizace: 2019
- Město: Praha 6
Zdroj: monom, EARCH, stavbaweb.cz, imaterialy.cz, kudyznudy.cz, Wikipedia
Foto: Alexandra Timpau
