Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. A to hlístice dělají, akorát zevnitř. Za jejich známost může silná mediální podpora jakéhokoli způsobu hubení slimáků. Ta plyne z vysoké návštěvnosti jakéhokoli obsahu, který se slimáky (pardon – plzáky) zabývá. I název článku jsme museli tomuto dlouhodobému trendu přizpůsobit, lidé plzáky nenávidí. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci. Podle druhu a tomu odpovídajícímu názvu přípravku hlístice zabírají třeba na larvy smutnic a krtonožky, mravence, larvy a kukly lalokonosců, klikorohů a listokazů, dospělce lalokonosců, larvy chroustů a obaleče jablečného.
Největší hlístice žijí v tělech vorvaňů
Parazitické hlístice (Nematoda) parazitují na lidech, zvířatech i rostlinách. Jsou různě velké, od mikroskopických rozměrů až po druhy dosahující délky několika metrů. Jenom pro zajímavost, nejdelší parazitickou hlísticí na světě je Placentonema gigantissima žijící v placentě a děloze vorvaňů obrovských (Physeter macrocephalus). Samice této hlístice může být dlouhá až 9 metrů, její tělo může mít v průměru až 2,5 cm a unikátní reprodukční systém tvořený 32 vaječníky je zárukou trvalého soužití s obrovitými kytovci. Nejdelší parazitickou hlísticí napadající člověka je pro změnu vlasovec medinský (Dracunculus medinensis) s délkou těl samic až 1,2 metru. S až tak velkými zástupci kmene prvoústých živočichů jménem Nematoda se ale v zahradách nepotkáme.
Hlístice mají podlouhlé a nečlánkované tělo, kterému chybí specializovaná oběhová a dýchací soustava. Pohybují se vlněním a jsou rozšířeny v půdě, vodě i tělech hostitelů po celém světě. Jde o parazitické, predátorské a bakteriofágní druhy živočichů.
)
Využití hlístic v zahradách
Parazitické hlístice můžeme v zahradě využít k ochraně rostlin tak, že budou hubit nejčastěji rané vývojové fáze a mladé jedince škůdců. A co se týká právě plzáků španělských (Arion vulgaris), úhlavních nepřátel zahrad číslo 1, je nejlepší zakročit nyní v dubnu. Začínají se líhnout mladí slimáci, kteří jsou malí, zranitelní a nesmírně hladoví. Právě v této době má smysl do parazitických hlístic investovat, protože zlikvidují celou generaci škůdců ještě dříve, než stihnou dospět, vyplenit vaši zahradu a naklást spousty vajíček. Hlístice ale není snadné udržet při životě, což znamená, že vyžadují pro svůj frontální útok optimální podmínky. Vhodná doba na aplikaci hlístic vůči jiným druhům škůdců se může lišit. Záleží na tom, jaká vývojová stádia škůdce sledujeme.
)
Za jakých podmínek má smysl hlístice poslat do bitvy
U přípravků proti plzákům španělským jde konkrétně o hlístice druhu Phasmarhabditis hermaphrodita, zjednodušeně řečeno mikroskopické moluskoparazitické červíky, před kterými se mladí plzáci nemohou bránit. Efektivita nasazení hlístic se však s dospíváním plzáků dramaticky snižuje až k nule. Právě teď v dubnu jde o ideální poměr výkonu a ceny (balení hlístic nejsou samozřejmě zadarmo).
Než ale po hlísticích sáhnete, měla by být teplota půdy alespoň 5 oC (nejlépe alespoň 10 oC) a mělo by být vlhko. Vyšší dubnové teploty a pravidelné deštíky jsou pro predátorskou misi hlístic ideální. Jinak je třeba místa aplikace hlístic nejprve pořádně prolít vodou a pak udržovat vlhká dalšími zálivkami, nesmí vysychat. Důležité je také, že jde o podmínky, kdy se nejlépe daří i mladým plzákům. Účinek se tak zvyšuje, jsou maximálně aktivní a zanechávají po sobě stopy.
)
Hlístice účinným vrahem. Jak slimáky hubí?
Hlístice vyhledávají mladé plzáky španělské v půdě, přičemž jim pomáhá pach škůdců a jejich vylučování. Podle toho se orientují. Hlístice pronikne do těla slimáka dýchacím otvorem pod kápí a uvnitř vypustí specifický druh bakterie. Ty způsobů, že slimák přestane do 2 až 3 dnů konzumovat vaši hýčkanou zeleň, zaleze pod zem a do 10 dnů uhyne. Hlístice čekají právě na tento okamžik, v mrtvém těle se namnoží a vydají se do půdy hledat další oběti. Likvidace plzáků tak trvá týdny, ale my aplikujeme hlístice jenom jednou. Čili plzáka zabijí bakterie a až mrtvé tělo poslouží hlísticím k rozmnožování.
Jak s prostředky obsahujícími hlístice pracovat?
Jelikož hlístice nesnáší kromě sucha i přímé slunce (UV záření je zahubí), přípravek je nutné aplikovat až za soumraku, případně za zatažené oblohy a za deště. Prášek s hlísticemi se rozmíchá ve vodě podle návodu, čímž si vlastně vyrobíme jakousi „polévku z červů“. Tímto roztokem je třeba polít pomocí konve s kropítkem nebo postřikovače s většími otvory nejpravděpodobněji ohrožená místa. Respektive také místa s největším předpokládaným výskytem plzáků. Určitě proto nezapomeňte ani na kompost.
Po aplikaci roztoku s hlísticemi je třeba plochy znova důkladně prolít vodou, aby hlístice byly zapraveny do půdy. Je také nezbytné si místa aplikace pamatovat (nebo nějak označit) a pokud neprší, udržovat zde vlhko nejméně po dobu dvou týdnů. Ale čím déle, tím lépe. Sucho je pro hlístice stejně smrtící jako UV záření. Skvělým benefitem této metody likvidace plzáků španělských je jejich skon pod zemí, nemusíme sbírat mrtvoly jako po povrchové aplikaci jedovatých granulí. Které navíc zamořují půdu.
)
Sliby – chyby, realita a cena
Dosáhnout takové koncentrace hlístic, že by vás nadobro zbavily všech slimáků, není možné. Už jen proto, že by musely být aplikovány všude okolo vás, plošně a za nesmírně vysokou cenu. Při správné aplikaci ale dovedou hlístice zredukovat populaci slimáků ve vaší zahradě až o 80-90 %. Jenže také nastane migrace plzáků z okolí, té se zabránit nedá. Je však velký rozdíl, jestli najdete v zahradě tu a tam nějakého slimáka, nebo vám do rána zmizí ze záhonů všechny sazenice. Dobrou zprávou také je, že se hlístice za příznivých podmínek množí až do června. Výrobci přípravků s hlísticemi uvádějí oficiálně dobu působení hlístic až 6 týdnů.
Malé balení obsahující cca 12 milionů hlístic vystačí na plochu 30 až 40 m2 a vyjde zhruba okolo 1000 korun. Velké balení obsahující cca 30 milionů hlístic vystačí na plochu 100 m2 a stojí zhruba dvojnásobek.
Na co si ještě dát pozor
Aby vaše investice nebyla zbytečná, je nutné doplnit, že se přípravky nemají používat na těžkých a zamokřených půdách a na půdu zmrzlou či ještě příliš studenou. Zároveň se nesmí používat toxické pesticidy, škodí i biologické ochraně, tedy v našem případě hlísticím. Rizikové jsou konkrétně pro parazitickou hlístici Phasmarhabditis hermafrodita půdní insekticidy, nematocidy a fumiganty. Po otevření balení je třeba ihned spotřebovat celý jeho obsah. Moluskoparazitické hlístice se nemají aplikovat v blízkosti vodních nádrží, mohly by zde redukovat populace užitečných a volně žijících vodních měkkýšů.
)
Cíleno na druh
Na českém trhu se parazitické (entomopatogenní a moluskoparazitické) hlístice prodávají pod více značkami, asi nejznámější je řada produktů Nema- (Nemaplus, Nemastar, Nemamax, Nemasys apod.), které se vždy specializují na konkrétní škůdce. Konkrétně proti slimákům a plzákům se dlouho prodával přípravek Nemaslug, jeho distribuce však již byla ukončena. Nahrazen byl přípravkem NemaFence Phasma, což je přímá náhrada se stejným účinkem i složením (Phasmarhabditis hermafrodita). Prodej probíhá obvykle od poloviny dubna.
Zdroj: pasti.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, biocont.cz, grokipedia.com, guinnessworldrecords.com
Kvíz: Škůdci rostlin v našich zahradách. Poznáte alespoň ty nejčastější?
Slimáci, plzáci, mšice, molice, drátovci, svilušky, třásněnky, krtonožky, housenky – například běláska zelného, mandelinka bramborová, hlodavci, mravenci, puklice. Jednoduchý výčet nejčastějších škůdců, který v sobě ukrývá spoustu živočišných druhů. Třeba vlnatka krvavá je druh mšice o velikosti pouhých 1 až 2,2 mm. Tato mšice pokrývá rostliny hustou voskovou vatou, napadá především kmeny a větve stromů a přezimuje v prasklinách kůry.
