Vítejte na naší webové stránce věnované keřovému ovoci! Zde najdete užitečné rady, tipy a návody, jak se o keřové ovoce starat, jak ho pěstovat a jak z něj připravit nejlepší recepty. Prozkoumejte naše zajímavé články a objevte svět plný chutí a vůní keřového ovoce.
Do 1. listopadu, kdy oficiálně začíná doba vegetačního klidu, profesionální zahradník a ovocnář nerýpne do země, aby pro svého zákazníka vydobyl prostokořenný ovocný stromek či keř. Přijeďte za 14 dní, řekne vám po půlce října a vysvětlí, že v opačném případě by mu hrozila i pokuta. Především však jde o etiku.
Co na zahradě dělat na podzim? Vysazujte okrasné i ovocné dřeviny a listnaté živé ploty. A nezapomeňte zahradu připravit na zimu – zazimovat.
Srstka angrešt, jinak též srstka obecná či meruzalka srstka (Ribes uva-crispa, Grossularia uva crispa) je běžný zahradní keř, který najdeme i ve volné přírodě. V zahradě by však neměl chybět, jelikož plodí jedny z nejzdravějších drobných ovocných plodů. Jak angrešt pěstovat?
Pravda, plody keře jménem dekaisnea nejsou prý příliš chutné, chutí připomínají rajčenku a vodní meloun, jsou však též dekorativní a vůbec celý keř se neztratí v okrasné výsadbě zahrady. Pěstovat přitom lze tuto dřevinu v našich klimatických podmínkách velmi dobře, snese i tuhé mrazy.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Rybíz, angrešt, ostružiny, maliny, ale i borůvky a brusnice vyžadují po odplození řez, který podpoří násadu květů a bohatou sklizeň i v dalším roce. Jak tento řez provádět?
Aby nám keře drobného ovoce v dalším roce opět bohatě plodily, je jim třeba na podzim zajistit péči, kterou vyžadují. Jak se o ně postarat před zimou?
Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.
Staré původní odrůdy ovocných dřevin jsou zmiňovány již delší dobu, vlastně se staly pro tradičněji smýšlející lidi jakýmsi novodobým hitem. Na maximalizaci produkce zapomeňte, ale kromě tradice a neobvyklých chutí, které znova objevíte, přinesou i další bonusy. Obvykle totiž jde o vysokokmeny a ty poskytnou v dospělosti i kýžený stín.
Ostružiníky tvoří všude v přírodě obtížné houštiny, kterými se především kvůli trnům prakticky nedá proniknout. A to samé určitě nechceme ve své zahradě. Pěstování ostružin v zahradách je přitom stále oblíbenější, kultivarů s vysokými výnosy se prodává spousta. Jak se ale vyhnout jejich rozlézání ve všech směrech a usnadnit si sklizeň? Vytvořte si konstrukci, po které budete ostružiny pnout. Anebo jinak, přivazujte ostružiny ke konstrukci. Mají totiž skvělou vlastnost, dají se i ohýbat, nejde však o rostliny popínavé, musíme je proto stejně jako třeba rajčata či okurky vyvazovat.
Slunce, voda, výživa. Ne, rakytník řešetlákový vyžaduje především slunné stanoviště, jinak dobře přežívá a plodí i na půdách sušších a méně výživných, i když vyloženě trvalé sucho nesnese. Hlavním předpokladem úspěchu je však u rakytníku řešetlákového pohlaví a také řez.
O maliníky je třeba se po sklizni postarat, aby v další sezóně bohatě kvetly a plodily. A není to zase až tak složité. Klíčem k úspěchu je vědět, jaké odrůdy vlastně pěstujeme. Zda maliny letní a nebo stáleplodící.
Vypěstovat v zahradě ty pravé lesní borůvky je prakticky neřešitelný úkol, přesto je však možné borůvky na svém pozemku mít. Především borůvku chocholičnatou, takzvanou kanadskou a nebo zimolez, což vlastně ani není borůvka. A ještě se nabízí jedna možnost, dřevina zvaná muchovník, která dorůstá výšky až několik metrů a jejíž plody jsou oproti borůvkám o dosti větší, ale chuťově srovnatelné. Dali jsme je na borůvkový koláč a rozdíl nebyl poznat.
Právě v únoru již můžeme zvýšit letošní úrodu rybízu jeho řezem, stejně tak se ale blíží čas výsadby nových sazenic. A v obou případech najdeme zásadní odlišnosti například mezi rybízem černým a červeným. Výsadbu i řez sice provádíme ve stejnou dobu, ovšem liší se například hloubka výsadby.
Rybíz červený a černý, maliny, ostružiny, angrešt, ale i malinoostružiny a třeba josta (kříženec černého rybízu a angreštu). Známé ovocné keře, který při dobré péči plodí a plodí i bez ohledu na výkyvy počasí. Plody nabízí tyto okrasné keře vynikající a dokonce i vzhledem nevypadají mnohé z nich vůbec špatně, obzvláště keříky na kmíncích, jiné však přinášejí především plody a svým vzrůstem způsobují zahrádkářům dokonce vrásky na čele. Například maliny mohou rozčílit i souseda, kterému "podlezou" plot. Ovšem nejsou tím jediným, čím můžeme svou zahradu obohatit.
Kdo rybíz v zahradě má, již má letos sklizeno a na horší časy si schovává nějaké ty sklínky džemu či sklenice šťávy, případně falešné brusinky z červeného rybízu, které chutnají ke svíčkové stejně znamenitě, jako ty pravé.
Maliny, plody maliníku, které krásně voní a ještě lépe chutnají. Kde je však vysadit a kdy a jak provést řez, abychom dosáhli vysoké úrody?
Angrešty patří mezi takzvané bobuloviny, které se dnes těší stále větší oblibě. Jde vlastně o obnovu trendu, který na nějaký čas ustoupil, ale v uspěchané době si opět našel své místo. Po vlastních zahrádkách dnes lidé šílí a právě angrešt má extrémně zdravé plody.
Plody rakytníku řešetlákového mají téměř zázračné účinky na lidské zdraví, proto se tato dřevina čím dál více prosazuje i v našich zahradách. Jaké jsou ale nejčastější chyby při pěstování rakytníku?
Josta je poměrně nový druh bobulovitého ovoce, které dobře chutná a snadno se pěstuje. Jde o mezidruhového křížence černého rybízu a srstky angreštu s ovocem vhodným pro přímý konzum.
