Rybíz červený a černý, maliny, ostružiny, angrešt, ale i malinoostružiny a třeba josta (kříženec černého rybízu a angreštu). Známé ovocné keře, který při dobré péči plodí a plodí i bez ohledu na výkyvy počasí. Plody nabízí tyto okrasné keře vynikající a dokonce i vzhledem nevypadají mnohé z nich vůbec špatně, obzvláště keříky na kmíncích, jiné však přinášejí především plody a svým vzrůstem způsobují zahrádkářům dokonce vrásky na čele. Například maliny mohou rozčílit i souseda, kterému "podlezou" plot. Ovšem nejsou tím jediným, čím můžeme svou zahradu obohatit.
Dřín jarní dorůstá až sedmi metrů výšky
Hledáte keř, který sice vypadá jako okrasný, ale plodí jedlé plody? Navíc výtečné, neobvyklé chuti? V případě dřínu obecného se můžete na jaře těšit z krásných květů a později pak sklidíte plody nejen velmi zajímavé chuti, ale i využití. Dřín obecný (Cornus mas), jinak též česky dřín jarní, může připomínat až menší strom, jelikož v dospělosti dorůstá výšky až sedmi metrů a průměr kmene má až 25 centimetrů. Nejde však o žádnou exotiku, může dokonce být i původní tuzemskou dřevinou, která byla šlechtěna do mnoha odrůd a jejíž pěstování není nijak složité. Oproti třešním a višním jsou plody dřínu spíše sudovitého tvaru a mají kratší stopku. Pecka je pak též oválná až podlouhlá na rozdíl od pecek třešní.
)
Na vodu nenáročná stará kulturní dřevina
Dříny dokonce výborně hospodaří s vodou a jde proto o znovuobjevovanou dřevinu sušších let, jaká nás poslední roky sužovala a zřejmě budou sužovat dál. Obvykle dříny navíc netrpí chorobami a nejsou napadány nijak masivně ani škůdci, vlastně se škůdci dřínům spíše vyhýbají, což třeba o třešních říci nemůžeme. Plodům dřínu se říká dřínky a jsou velice nutričně cenné (vysoký obsahů vitaminu C, P a provitaminu A, vysoký obsah flavonoidů, draslíku, hořčíku, vápníku a fosforu). Ideální konzumace plodů je v čerstvé podobě, lze z nich však také vyrábět alkohol (na Slovensku známá drienkovica o objemu alkoholu 52 nebo 53 %), marmelády a plody též můžeme zamrazovat, zavařovat a nakládat.
Tato listnatá dřevina se vyskytuje především v teplejších oblastech České republiky. Areál rozšíření dřínu obecného zahrnuje teplejší oblasti Evropy a jihozápadní Asii s centrem výskytu v Malé Asii a na Balkáně. Tato stará kulturní rostlina prostě nemusí být na našem území zcela původní, ale neví se to. Každopádně však již u nás roste velmi dlouho.
Dřín obecný je dřevinou teplomilnou a suchomilnou, která se v přírodě vyskytuje především na půdách kamenitých, mělkých a vysychavých, nejčastěji pak s podkladem zásaditých hornin. Patří do společenstev teplomilných křovin a takzvané lesostepní xerotermní vegetace. Na našem území se vyskytuje ve dvou oblastech, ve středních a severozápadních Čechách (hlavně Český kras, České středohoří a Dolní Povltaví) a na jižní a střední Moravě.
Dřevo dřínu je velice tvrdé, borka tmavě hnědá, odlupující se v tenkých plochých šupinách. Listy dřínu jsou vstřícné, eliptické, vejčité a nebo kopinaté. Na líci mají listy svěží zelenou barvu a jsou lesklé, na rubu jsou světlejší. Čepel listů je na obou stranách chlupatá dvouramennými trichomy. Chomáčky trichomů navíc najdeme i v paždí žilek na rubu listů. Žilnatina listů je zpeřená, se 3 až 5 páry postranních žilek. Řapík je dlouhý 5 až 10 mm.
Oboupohlavné květy dřínu jsou žluté a rozvíjí se ještě před olistěním v březnu a dubnu (někdy i dříve v závislosti na počasí). Květenství dřínu obecného jsou okolíkovitě stažená a rozvíjejí se na krátkých holých větvičkách. Plodem je červená, lesklá, 10 až 30 mm dlouhá peckovice, která obsahuje žlutohnědou, podélně rýhovanou, podlouhlou pecku.
)
Dřín v zahradách, množení semeny a "dřínky"
Od ideálních podmínek v přírodě se odvíjí i nároky dřínu obecného, pěstovaného v zahradách, tedy půda lehká a teplá, neutrální až zásaditá. Semena (pecky) pro výsev můžeme sbírat až do listopadu. Nejprve je očistíme od dužiny, přesušíme a ihned vyséváme. Pokud osivo uskladňujeme na sucho delší dobu, přeléhá a proto vyžaduje až osmnácti měsíční stratifikaci. Šlechtěné kultivary jsou pak očkovány na podnože stejného druhu.
Červeným plodům dřínu se říká dřínky. Jejich chuť je natrpklá, sladkokyselá a dříve byly využívány k léčbě poruch trávení. Z tvrdého dřeva dřínu se pak vyráběly tkací člunky, ze semen (pecek) se pražila náhražka kávy. V lidovém léčitelství byly využívány kromě plodů i listy a především kůra.
)
Některé vyšlechtěné kultivary dřínu
Mnohé vyšlechtěné kultivary dřínu jedlého však nejsou určené ke konzumaci plodů, ale pro účely okrasné. Využívá se okrasnosti časného kvetení, tvaru, velikosti a zbarvení plodů, zbarvení listů a vzrůstnosti a hustoty větví. Některé ovocné odrůdy ale mají také velké plody, např. kultivary 'Jolico', 'Pioneer' a 'Macrocarpa'. Kultivar 'Xanthocarpa' má plody dokonce žluté, nikoli červené, kultivary 'Elegantissima' a 'Variegata' mají panašované listy, a kultivar 'Aurea' má listy jasně žlutozelené.
)
