Září je čas výsadbám zaslíbený, na prostokořenné dřeviny ale počkejte do 1. listopadu, tedy do začátku období vegetačního klidu. Zkušený a hlavně seriózní zahradník, který dodržuje pravidla a zákony, do země dříve nerýpne, aby vám vaši vytouženou sazenici (třeba jabloně s těmi krásnými, velkými, rudými jablky) vytáhl z hlíny. A jak potom k prostokořenným sazenicím přistupovat? Čím arogantněji a brutálněji, tím lépe. To je paradox, který funguje dokonale.
Trvalky, cibuloviny, vřesy, růže s kořenovým balem
Než nastane čas přesazování prostokořenných dřevin, můžete se ve svých zahrádkách zaměřit na výsadby trvalek, cibulovin, vřesů, růží a dalšího rostlinstva. Začátek podzimu je skvělou dobou například k dělení trsů trvalek včetně bylin (třeba meduňky). Platí totiž, že díky chladnějšímu počasí a častějším dešťům (snad to tak bude a nebudeme venku muset stále zalévat) se v půdě drží více vlhkosti, proto nám sazenice snáze zakoření. Sazenice vždycky zkrátíme na cca 10 cm, aby věnovaly nejvíce energie právě tvorbě kořenů a aby díky tomu dobře přezimovaly. To samé lze udělat například i s okrasnými travinami, které taktéž patří mezi vytrvalé rostliny.
)
Od druhé poloviny září se pak můžete zaměřit na některé druhy jarních cibulovin, hlavně na hyacinty, tulipány, ladoňky a lilie, ostatní cibuloviny ještě mají čas do přelomu října a listopadu. Při příliš včasné výsadbě by se rostliny draly z půdy ještě před zimou a to by bylo nežádoucí. Září je také dobou výsadby vřesů a vřesovců do kyselejšího prostředí, vysazovat můžeme také kosatce a kontejnerované růže. Ty prostokořenné mají čas spolu s ovocnými a okrasnými dřevinami do 1.11., tedy začátku období vegetačního klidu. Dřeviny můžeme vysazovat již v září, ale opět pouze kontejnerované, které jsou ostatně k dispozici po celý rok, ale uprostřed léta, kdy bývá obvykle největší sucho, není jejich výsadba vhodná. Nejlepší je výsadba jarní a podzimní.
)
Na podzim také můžeme provádět výsevy, například odolných letniček, aby v příštím roce krásně vyrostly a vykvetly, stejně jako třeba medvědího česneku a zeleniny určené pro jarní sklizeň. Do půdy mohou jít hlavně semínka, která vyžadují k vyklíčení stratifikaci přemrznutím, například raného zelí, mrkve, špenátu, kopru, podzimní sazečky, salátů, polníčku a petržele. Vysévat lze také mák, černuchu, měsíček, chrpu, heřmánek a jiné druhy.
)
Prostokořenné násilí
Na přesazení sazenic prostokořenných dřevin si opravdu musíme počkat až do 1.11. A to by měla být v zahradnictvích u záhonů s prostokořennými sazenicemi stromů a keřů pořádná fronta. Čím dříve totiž půjdou do půdy, tím lépe. Pozdní výsadby je lepší odložit až na jaro, sazenice nejsou zrovna levné, proto chceme, aby se nám opravdu uchytily.
A jak je to s onou prostokořennou brutalitou? Arogancí a nevybíravým násilím? Když byste vysadili sazeničky tak, jak si je přivezete ze zahradnictví, je obrovská pravděpodobnost, že zajdou. Bez hrubého násilí v podstatě nemají vůbec žádnou šanci na přežití. Jednu sazenici, která uhyne, ještě unesete, ale když chcete začít zakládat naráz celý sad?
Co oním násilím myslíme?
Prostokořenné stromy a keře jsou oproti kontejnerovaným sice obvykle levnější, ale ukrývají rizika. Předně se musí výrazně zkrátit a hlavně nesmí uschnout. Jinak se však prostokořenné sazenice ujímají dobře. Na podzim právě díky tomu, že už shodily listy a začaly odpočívat, na jaře díky tomu, že začnou rychle tahat z půdy vodu se živinami a tvořit si mízu, vysazují se proto od rozmrznutí půdy až do napučení větví. A právě největší chybou je obvykle nedostatečný řez. Bez radikálního řezu totiž nebudou prosperovat. Proč? Musíte si uvědomit, že mají odebranou významnou část podzemních výhonů, tedy kořenů. A ty stávající nemohou „utáhnout“ množství nadzemní hmoty. Bude to znít paradoxně, ale čím více dřevinu seříznete, tím lépe se jí bude dařit, nastane totiž rovnováha mezi podzemní a nadzemní částí. Ano, bude sice vypadat jako „klacek trčící ze země“, ale krásně se uchytí a začne prosperovat. A to samé platí například i pro prostokořenné sazenice růží.
)
Jak vysazovat prostokořenné sazenice dřevin
1. Zahradník by vám měl prostokořenné dřeviny po vyjmutí z půdy zabalit do mokré látky či papíru, případně igelitového sáčku s trochou vody, který se okolo kmínku pořádně utěsní (např. omotá izolepou). Jinak nemá smysl prostokořenné dřeviny (rostliny s otevřenými kořeny) vůbec přepravovat. I chvíle sucha je problém.
)
2. Nákup si naplánujte tak, abyste se mohli sazenicím hned po převozu domů věnovat. Není ale třeba dělat mnoho, stačí, aby se kořeny pořádně namočily do vody. A aby sazenice byly skladovány na chladném místě, nikdy ne na slunci. Úplně ideální je samozřejmě doma okamžitá výsadba, ale ve vodě sazenice takto vydrží i pár dní.
)
3. Před výsadbou odstraňte poškozené kořeny i větve, ke zkracování nadzemních výhonů ale nepřistupujte, to uděláte až nakonec. Tedy pokud za vás poškozené kořeny a větve již neodstranil při prodeji zahradník. Ale to vám poví a upozorní vás.
)
4. Vykopaná výsadbová jáma musí být dvakrát větší než kořenový systém, tedy to, co z něj po řezu (odstranění poškozených částí) zbylo. U konkrétních druhů dřevin je také nutné dodržovat maximální možnou hloubku výsadby (řekne vám zahradník), není možné ponořit libovolně dlouhou část kmínku do půdy. Většinou je nutné, aby vyčníval z půdy ve stejné výšce, jako tomu bylo na záhonu v zahradnictví.
5. Při samotné výsadbě kořeny pečlivě narovnejte a postupně zasypávejte zeminou. Nejlepší je, když jsou na tuto práci 2 lidé.
)
6. Určitě nezapomeňte na zvýšení stability sazenic úvazem, do půdy tedy půjde spolu se sazenicí opora, nějaký dostatečně dlouhý kůl. Nezarážejte jej dodatečně, mohli byste poškodit, co z kořenů zbylo.
)
7. Po dokončené výsadbě sazenice je nutné zeminu lehce udusat, ale nikdy ne příliš, kořeny totiž musí mít přístup ke vzduchu, musí dýchat.
8. Při výsadbě a ihned po výsadbě také sazenici pořádně zalijte. Nejprve vždy pořádně prolijte výsadbovou jámu (klidně ji naplňte vodou a počkejte, až se voda vsákne), po výsadbě pak pořádně zalijte sazenici. Vodou musí být pořádně prolitý celý půdní profil.
9. Nikdy nezasypávejte sazenici co nejkvalitnějším humusem, třeba kompostem. Kořeny by byly líné a nechtěly by z výsadbové jámy ven. Pouze je možné vykopanou zeminu s trochou kompostu smíchat. Na podzim sazenice vůbec nehnojte, na jaře je možné přidat do zeminy komplexní anorganické hnojivo.
)
10. A právě nyní následuje radikální řez větví až na třetinu délky. Nikdy rostliny nezkracujte za mrazu a místa řezu nadzemních částí ošetřete štěpařským voskem. To znamená, že rostliny nikdy nevysazujte za mrazu. A proč až natolik radikální řez? Rostlina se totiž snaží vyživovat všechny svoje větve, pokud je tedy odstraníte, nasadí méně pupenů, pro které bude potřebovat také méně živin. A díky tomu bude lépe růst, protože se na začátku více zaměří na kořeny, jejich tvorbu.
)
A nezapomeňte, že povýsadbovou péči vyžadují i sazenice kontejnerované. Povýsadbová péče je nezbytná pro všechny vysazované dřeviny.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
)
