Než nastane čas přesazování prostokořenných dřevin, můžete se ve svých zahrádkách zaměřit na výsadby trvalek, cibulovin, vřesů, růží a dalšího rostlinstva. Začátek podzimu je skvělou dobou například k dělení trsů trvalek včetně bylin (třeba meduňky). Platí totiž, že díky chladnějšímu počasí a častějším dešťům (snad to tak bude a nebudeme venku muset stále zalévat) se v půdě drží více vlhkosti, proto nám sazenice snáze zakoření. Sazenice vždycky zkrátíme na cca 10 cm, aby věnovaly nejvíce energie právě tvorbě kořenů a aby díky tomu dobře přezimovaly. To samé lze udělat například i s okrasnými travinami, které taktéž patří mezi vytrvalé rostliny. Od druhé poloviny září se pak můžete zaměřit na některé druhy jarních cibulovin, hlavně na hyacinty, tulipány, ladoňky a lilie, ostatní cibuloviny ještě mají čas do přelomu října a listopadu. Při příliš včasné výsadbě by se rostliny draly z půdy ještě před zimou a to by bylo nežádoucí. Září je také dobou výsadby vřesů a vřesovců do kyselejšího prostředí, vysazovat můžeme také kosatce a kontejnerované růže. Ty prostokořenné mají čas spolu s ovocnými a okrasnými dřevinami do 1.11., tedy začátku období vegetačního klidu. Dřeviny můžeme vysazovat již v září, ale opět pouze kontejnerované, které jsou ostatně k dispozici po celý rok, ale uprostřed léta, kdy bývá obvykle největší sucho, není jejich výsadba vhodná. Nejlepší je výsadba jarní a podzimní. Na podzim také můžeme provádět výsevy, například odolných letniček, aby v příštím roce krásně vyrostly a vykvetly, stejně jako třeba medvědího česneku a zeleniny určené pro jarní sklizeň. Do půdy mohou jít hlavně semínka, která vyžadují k vyklíčení stratifikaci přemrznutím, například raného zelí, mrkve, špenátu, kopru, podzimní sazečky, salátů, polníčku a petržele. Vysévat lze také mák, černuchu, měsíček, chrpu, heřmánek a jiné druhy. Na přesazení sazenic prostokořenných dřevin si opravdu musíme počkat až do 1.11. A to by měla být v zahradnictvích u záhonů s prostokořennými sazenicemi stromů a keřů pořádná fronta. Čím dříve totiž půjdou do půdy, tím lépe. Pozdní výsadby je lepší odložit až na jaro, sazenice nejsou zrovna levné, proto chceme, aby se nám opravdu uchytily.A jak je to s onou prostokořennou brutalitou? Arogancí a nevybíravým násilím? Když byste vysadili sazeničky tak, jak si je přivezete ze zahradnictví, je obrovská pravděpodobnost, že zajdou. Bez hrubého násilí v podstatě nemají vůbec žádnou šanci na přežití. Jednu sazenici, která uhyne, ještě unesete, ale když chcete začít zakládat naráz celý sad? Prostokořenné stromy a keře jsou oproti kontejnerovaným sice obvykle levnější, ale ukrývají rizika. Předně se musí výrazně zkrátit a hlavně nesmí uschnout. Jinak se však prostokořenné sazenice ujímají dobře. Na podzim právě díky tomu, že už shodily listy a začaly odpočívat, na jaře díky tomu, že začnou rychle tahat z půdy vodu se živinami a tvořit si mízu, vysazují se proto od rozmrznutí půdy až do napučení větví. A právě největší chybou je obvykle nedostatečný řez. Bez radikálního řezu totiž nebudou prosperovat. Proč? Musíte si uvědomit, že mají odebranou významnou část podzemních výhonů, tedy kořenů. A ty stávající nemohou „utáhnout“ množství nadzemní hmoty. Bude to znít paradoxně, ale čím více dřevinu seříznete, tím lépe se jí bude dařit, nastane totiž rovnováha mezi podzemní a nadzemní částí. Ano, bude sice vypadat jako „klacek trčící ze země“, ale krásně se uchytí a začne prosperovat. A to samé platí například i pro prostokořenné sazenice růží. 1. Zahradník by vám měl prostokořenné dřeviny po vyjmutí z půdy zabalit do mokré látky či papíru, případně igelitového sáčku s trochou vody, který se okolo kmínku pořádně utěsní (např. omotá izolepou). Jinak nemá smysl prostokořenné dřeviny (rostliny s otevřenými kořeny) vůbec přepravovat. I chvíle sucha je problém. 2. Nákup si naplánujte tak, abyste se mohli sazenicím hned po převozu domů věnovat. Není ale třeba dělat mnoho, stačí, aby se kořeny pořádně namočily do vody. A aby sazenice byly skladovány na chladném místě, nikdy ne na slunci. Úplně ideální je samozřejmě doma okamžitá výsadba, ale ve vodě sazenice takto vydrží i pár dní. 3. Před výsadbou odstraňte poškozené kořeny i větve, ke zkracování nadzemních výhonů ale nepřistupujte, to uděláte až nakonec. Tedy pokud za vás poškozené kořeny a větve již neodstranil při prodeji zahradník. Ale to vám poví a upozorní vás. 4. Vykopaná výsadbová jáma musí být dvakrát větší než kořenový systém, tedy to, co z něj po řezu (odstranění poškozených částí) zbylo. U konkrétních druhů dřevin je také nutné dodržovat maximální možnou hloubku výsadby (řekne vám zahradník), není možné ponořit libovolně dlouhou část kmínku do půdy. Většinou je nutné, aby vyčníval z půdy ve stejné výšce, jako tomu bylo na záhonu v zahradnictví.5. Při samotné výsadbě kořeny pečlivě narovnejte a postupně zasypávejte zeminou. Nejlepší je, když jsou na tuto práci 2 lidé. 6. Určitě nezapomeňte na zvýšení stability sazenic úvazem, do půdy tedy půjde spolu se sazenicí opora, nějaký dostatečně dlouhý kůl. Nezarážejte jej dodatečně, mohli byste poškodit, co z kořenů zbylo. 7. Po dokončené výsadbě sazenice je nutné zeminu lehce udusat, ale nikdy ne příliš, kořeny totiž musí mít přístup ke vzduchu, musí dýchat.8. Při výsadbě a ihned po výsadbě také sazenici pořádně zalijte. Nejprve vždy pořádně prolijte výsadbovou jámu (klidně ji naplňte vodou a počkejte, až se voda vsákne), po výsadbě pak pořádně zalijte sazenici. Vodou musí být pořádně prolitý celý půdní profil.9. Nikdy nezasypávejte sazenici co nejkvalitnějším humusem, třeba kompostem. Kořeny by byly líné a nechtěly by z výsadbové jámy ven. Pouze je možné vykopanou zeminu s trochou kompostu smíchat. Na podzim sazenice vůbec nehnojte, na jaře je možné přidat do zeminy komplexní anorganické hnojivo. 10. A právě nyní následuje radikální řez větví až na třetinu délky. Nikdy rostliny nezkracujte za mrazu a místa řezu nadzemních částí ošetřete štěpařským voskem. To znamená, že rostliny nikdy nevysazujte za mrazu. A proč až natolik radikální řez? Rostlina se totiž snaží vyživovat všechny svoje větve, pokud je tedy odstraníte, nasadí méně pupenů, pro které bude potřebovat také méně živin. A díky tomu bude lépe růst, protože se na začátku více zaměří na kořeny, jejich tvorbu. A nezapomeňte, že povýsadbovou péči vyžadují i sazenice kontejnerované. Povýsadbová péče je nezbytná pro všechny vysazované dřeviny.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
