Dospělec zákeřnice domácí je vlastně úplně normální ploštice dosahující délky necelých 2 cm a s protáhlejším tělem, ovšem její nymfy na sebe lepí trouch, prach a jiné nečistoty, čímž se skvěle maskují. Schovat se mohou kdekoli, třeba i za hodinami, jak uvedl ve svém facebookovém příspěvku například Václav Matějka, který si nalezenou nymfu zprvu spletl s nějakou buňkou včely samotářky nebo kutilky z hlíny a písku. A co vy, tipli byste si podle úvodní fotografie, že jde opravdu o živočicha? Člověk by na první pohled skoro řekl, že je právě že je právě houpán na vlně nějakého hoaxu.
Zákeřnice domácí vyhledává blízkost lidských sídel
Zákeřnice domácí (Reduvius personatus) je synantropní druh hmyzu (vyhledává blízkost lidských sídel), který obývá nejčastěji chlévy, stáje, kůlny a jiná hospodářská stavení, někdy však i přímo lidská obydlí, hlavně půdy a podkroví. V teplých oblastech (třeba na jižní Moravě) ji ale najdete i ve volné přírodě, například v odumírajících vykotlaných stromech, pod odchlíplou kůrou, v opuštěných hnízdech ptáků a jinde. Zákeřnice jsou aktivní v noci, kdy jsou dospělci schopni přeletů a často je lákají světelné zdroje. Pokud tedy chcete dospělce zákeřnice domácí spatřit, rozsviťte za tmy na terase světlo.
Probodne hmyz sosákem a vysaje
Zákeřnice je dravec, který loví různý hmyz. Své kořisti probodává mohutným sosákem a pak je vysává, nejprve ale do jejich těl vstřikuje paralyzující sliny. A pozor, bodnutí, ke kterému se zákeřnice může uchýlit v sebeobraně, je bolestivé i pro člověka. Páření zákeřnic probíhá v nezvyklé poloze, sameček se samičkou jsou přitisknuti podélně vedle sebe. Vývoj tohoto hmyzu je acyklický, což znamená, že se všechna jeho vývojová stadia vyskytují v kterékoli části roku. Přesto ale potkáme nejvíce dospělců v červnu a červenci a vajíčka jsou nejčastěji kladena ke konci léta.
Nymfy se maskují trouchem, prachem a jinou špínou
Nymfy zákeřnice, které se maskují rozličnými nečistotami, se vyvíjejí dva roky, za nedostatku potravy i tři roky. Vylučují lepkavou substanci, pomocí které lepí na své tělo a nohy zmíněný trouch, prach a jinou špínu za účelem maskování. A co je to vlastně onen trouch? Rozpadlé, zetlelé a houbami napadené dřevo změněné v sypkou či vláknitou hmotu. Nejčastěji se s trouchem setkáme ve starých pařezech, vykotlaných kmenech nebo pod padlými stromy v lese.
Bodnutí je bolestivé, ale za cenu likvidace obtížného hmyzu
Pokud doma zákeřnice domácí potkáte, neexistuje vlastně smysluplný důvod k jejich likvidaci. Tento dravý druh ploštic z čeledi zákeřnicovitých (Reduviidae) s oblibou loví jiný obtížný hmyz (např. štěnice, mouchy nebo šváby) a člověka napadne jenom výjimečně, především při neopatrném zmáčknutí. A takové bodnutí je pak opravdu bolestivé. Ovšem skutečnost, že nás zbavuje druhů hmyzu, které nám bytostně vadí, by nám měla i takový zážitek bohatě vynahradit.
Důsledné obalení nymf maskovacími nečistotami
Dospělci jsou tmavohnědí až černí, těla nymf ale obvykle téměř nespatříme. Jejich obalení maskovacími nečistotami je natolik důsledné, že z chomáče materiálu, který v domácnostech běžně vysáváme a zametáme, pouze vykukují dlouhá tykadla. Vlastně to svým způsobem vypadá, že si z nás tento hmyz ve svém raném vývojovém stadiu tropí žerty.
Popis dospělce zákeřnice domácí
S délkou těla 15–19 mm jde o naši největší zákeřnici. Z její protáhlé hlavy vybíhá mohutný bodavý sosák, štít na těle má lichoběžníkový tvar s výraznými hrboly. Křídla má zákeřnice domácí složena na hřbetě, první pár je přeměněn na tuhé polokrovky. Přední nohy jsou porostlé drobnými hustými chloupky, které slouží k lepšímu přidržování kořisti. Popis nymfy by mohl být s trochou fantazie zjednodušen třeba na "chuchvalec špíny, ze kterého vykukují jakési dlouhé tmavé chlupy". Zoologové, prosím, nyní prominou.
Vzhledově nezaměnitelný druh hmyzu
Zákeřnice domácí nejsou pro lidi nebezpečné, navíc je snadno poznáme, jde totiž o vzhledově nezaměnitelný druh hmyzu. Tvarově podobné druhy středoevropských zákeřnic nejsou celé černé (např. zákeřnice tmavá - Rhynocoris annulatus), za zákeřnici je také někdy mylně považována vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis), která se na podzim často stahuje do budov.
Hrudka špíny s nohy a tykadly
Až tedy spatříte jakousi hrudku špíny, která má nohy a tykadla, nechte ji žít, v našich domácnostech jde o užitečný hmyz. Své jméno zřejmě zákeřnice získaly dravým způsobem svého lovu, lidské obyvatele budov ale zásadně neloví. Jenom si dejte pozor na zmáčknutí těla dospělce, dokáže bolestivě bodnout.
Na našem území původní druh hmyzu
Zákeřnice domácí je rozšířena v celé Evropě, severní Africe, Malé Asii a na Kavkazu, zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky a do Austrálie. Narazíte na ni tedy prakticky po celém světě. Častější je rozšíření zákeřnic v teplejších oblastech, v naší přírodě nejde o hojně se vyskytující živočišný druh, je však na našem území druhem původním.
Zdroj: Václav Matějka, facebooková skupina Sbíráme houby a fotíme naši krásnou přírodu, Wikipedia, biolib.cz, naturabohemica.cz
Paraziti našich bytů a ložnic


