První předjarní bylinky v zahradě? Ne, opravdu nečekejte meduňku, šalvěj, libeček, tymián, levanduli a jiné výtečníky. Přesto ale ze zahrádky a přírody nepřijdete s prázdnou ani od konce února do půlky března. Některé na vás čekají pod zemí, jiné při jejím povrchu a další už rovnou vystrkují své „pichlavé růžky“ od dost výš, i když jenom v řádech centimetrů.
Svoje zdravotní služby nám bylinky nabízí i v zimě, o tom není možná diskuse. Jsou součástí různých balení léčivých čajů a vonných směsí, můžeme si čerstvé pěstovat na vnitřním okenním parapetu, ale i zakoupit v obchodě. Jenže sotva sleze sníh, už nám první bylinné očistné orgie nabízí i sama příroda. Které to jsou?
1. Nesmrtelná kopřiva
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je všudypřítomná, nesmrtelná, nikdy se jí nikde trvale nezbavíme. A když ano, objeví se rázem hned vedle. Její životaschopnost, tedy klíč k ní, se samozřejmě ukrývá pod zemí, ale také v genetice. My lidé využíváme hlavně listy, případně i stonky a květy, ale uplatnění nachází také oddenek. V natích a oddencích kopřiv najdeme flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny a velké množství minerálních látek. Ovšem ideálním obdobím sběru je jaro, tedy mladé, na rubu fialové rostlinky sbíráme od začátku března do konce května, kdy jsou již obvykle celé zelené a dosti velké, ale stále vysoce účinné. Mladé kopřivy jsou prostě nejlepší. Pomáhají detoxikovat organismus, posilovat imunitu a podporovat zdraví mnoha orgánů.
2. Bršlice kozí noha
Jarním sběrem oddenků bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria) děláme 2 věci zároveň. Předně bršlici tam, kde nás loni celou sezónu válcovala, pod zemí alespoň trochu zredukujeme. A zároveň získáme zejména v březnu a dubnu látky koncentrované v oddencích, které podporují metabolismus a čištění krve, ale pomáhají i při dně a revmatismu, bolestech kloubů a otecích.
Bršlice je vytrvalá rostlina s opravdu hustou sítí plazivých oddenků, proto získáme jarním vyrytím opravdu spoustu zdraví. Navíc krátce na to začnou vylézat i lístky a stonky. A právě mladé a křehké výhony bršlice jsou opět skvělými bylinkami, ale i pochutinami v kuchyni. Například zcela nahradí petržel. Mladé výhonky a listy tedy sbíráme především do salátů, polévek, brambor a jiných pokrmů, zatímco oddenky se suší a používají k léčebným účelům i čerstvé.
3. Křen selský
Křen selský (Armoracia rusticana) je nejen chutným a nezbytným doplňkem třeba ovaru při zabijačkách a masopustech, ale také nesmírně zdravou bylinou. Získávat ho lze z půdy celoročně, ovšem z té zimní zamrzlé to nemusí být zrovna snadné, obzvláště v zasněžené přírodě rostliny vůbec těžko najdete. Zato jakmile sníh sleze a jaro se ozve, i kořeny křenu jsou doslova natlučené účinnými látkami a energií. Však je také proč, rostliny se už brzy začnou drát na povrch a potřebují startovací zásobu své vitality. Stejně jako my. Jarní křen je vůbec nejlepší.
4. Sedmikráska chudobka
Ne nadarmo sedmikrásky chudobky (Bellis perennis) vlastně kvetou i pod sněhem. Tyto drobné rostlinky patří doslova mezi nezmary, ale také léčivé zázraky. Rozdíl je oproti předchozím bylinám v tom, že byť je tato bylinka celá jedlá a má léčivé účinky, poprvé ji po zimě sbíráme v březnu a naposledy později na podzim. Nebyly pozorovány nějaké zásadní rozdíly v účinných látkách během roku. Účinky jsou po celou dobu podobné. Sedmikrásky vlastně stále zůstávají do určité míry růst, nikdy se nezatáhnou do podzemních zásobních orgánů, nikdy zcela neskončí, v trávnících jsou všudypřítomné. Sedmikrásky začněte sbírat, jakmile to již jde.
5. Medvědí česnek
Medvědí česnek (Allium ursinum) je vytrvalá jarní bylina, která raší od března do května. V přírodě se vyskytuje nejčastěji ve vlhkých listnatých lesích a sklízí se mladé listy před květem (nejlépe v březnu a dubnu). Intenzivní česneková chuť a vysoký obsah vitamínů a alicinu hovoří jednoznačně pro tuto bylinku. Dobrý pozor je však třeba si dát na záměnu s jedovatou konvalinkou. I s ohledem na ochranu přírody je nejlepší si medvědí česnek pěstovat v zahradě.
6. Podběl lékařský
Podběl lékařský (Tussilago farfara) je rostlinou, jejíž květy vlastně v sezóně sbíráme jako první, ještě před pampeliškami, tedy smetánkou lékařskou. Květní úbory podbělu se mohou objevit už v březnu a sbíráme a sušíme je hned a nejlépe ve stínu. Nejvyšší možná uměle vytvořená teplota je při sušení 40 °C. Lepší je sušit úbory trochu uzavřené, ne úplně rozkvetlé, protože pak se při sušení rozpadají. I listy se sbírají v březnu a dubnu, jeden den se předsuší na slunci, pak se rychle dosuší ve stínu. Řapíky nesbíráme, protože špatně schnou. A pozor, za vlhkého počasí listy podbělu hnědnou nebo černají. Chuťově je sice podběl zcela nezajímavý, ale ze zdravotního hlediska jde o celoroční „bombu“ především při nachlazení.
7. Plicník lékařský
Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) kvete od března do května růžovými až fialovomodrými květy, které mění barvu. Roste v polostínu pod stromy a keři, preferuje vlhčí a humózní půdy. Kvetoucí nať této oblíbené medonosné trvalky se na jaře sbírá pro celoroční léčbu kašle a dýchacích cest. Navíc je plicník skvělou volbou pro brzké jarní oživení stinných míst v zahradě, výborný podrost na skalkách a pod stromy. Mladé květy a listy je možné použít jako jedlou ozdobu salátů.
Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia
Kvíz: První předjarní bylinky už nám nabízí své zdravotní služby. Co byste měli o bylinách vědět?
Zapomeňte na ospalé zimní „družné stádečko parapetních bylinných kámošek v květináčích“, v zahradě by si to mezi sebou pořádně rozdaly. Kdo z koho. Když se ale právě teď, koncem února až do půlky března, vydáte do zahrady a přírody, jaké bylinky můžete utrhnout? Které z přírodních zázraků pro lidské zdraví a kuchyni už vylézají? Kdy je trhat, co trhat a kdy ne? A jak se k nim vůbec chovat?


