Odstřiháváme i zdravé šlahouny, zbytečně by jahodníky jenom vysilovaly (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 6 fotek

Jarní péče o jahodníky není v zásadě nijak složitá. Přes zimu zůstala na rostlinách v záhonech spousta listů, které se ale obvykle jara v dobré kondici nedožijí. Musíme je odstranit stejně jako zbytečné šlahouny. Zároveň plejeme, okopáváme, hnojíme a pokud neprší, bude potřebná i pravidelná závlaha, jahody potřebují hodně vody. V zásadě tedy můžeme jarní péči o jahodníky rozdělit na čištění a řez, úpravu půdy a hnojení. Je toho ale o "malinko" víc.

Co v článku najdete

Lidová pověra říká, že pokud rozkrojíte dvojitou jahodu a podělíte se o ni s někým opačného pohlaví, zamilujete se do sebe. Možná platí i pro stejná pohlaví. Aby se to ale mohlo stát, je třeba o jahodníky začít pečovat už na jaře. A hodit se mohou i přebytečné sazenice ze srpnové posklizňové probírky. Všechny sazeničky totiž nemusely na venkovních záhonech zimu přežít.

Dvojitá jahoda patří vždy zamilovaným (Zdroj: Shutterstock)
Dvojitá jahoda patří vždy zamilovaným (Zdroj: Shutterstock)

Nejprve odstraníme sazenice s vymrzlými srdéčky a nahradíme novými

Začneme tím, že zkontrolujeme všechny rostliny. Může se totiž stát, že některé rostlině vymrzne takzvané srdíčko. Srdíčko (srdéčko) je vlastně nejdůležitější část jahodníku. Z této centrální a ztlustlé části stonku na bázi rostliny vyrůstají listy, květy i nové šlahouny. Jde o vegetační vrchol, který je nutné držet při výsadbě nad úrovní zeminy, aby nezahníval. Obzvláště v mrazových kotlinách mohou některá srdéčka v zimě vymrznout. A platí, že vymrzlé rostliny již nenaraší. Proto si v létě (v srpnu) schováváme i ty sazenice, které se nám už nikam nevejdou. Jahodníky se zdravými srdéčky necháme v záhonech, ty s vymrzlými odstraníme a nahradíme novými sazenicemi, které jsme uchovávali někde v chladu, ale uvnitř, bez rizika mrazu. Pokud takové sazenice nemáte, kupte si nové.

Nové sazenice si můžeme v srpnu či září kontejnerovat a schovat (Zdroj: Shutterstock)
Nové sazenice si můžeme v srpnu či září kontejnerovat a schovat (Zdroj: Shutterstock)

Čištění a řez jahodníků

Čištění stávajících jahodníků začneme pletím a s tím spojeným kypřením půdy. Odstraněním plevelů získáme lepší přehled o stavu sazenice, často se stane, že některé plevele sazenice jahodníků přerůstají, utlačují, zakrývají. Řez jahodníků, respektive čištění, provádíme zásadně nůžkami, nic nevytrháváme, abychom nepoškodili srdéčka. A také abychom sazenice nevytahovali z půdy. Odstraňujeme suché, schnoucí a nemocné (většinou různě skvrnité) listy a suché šlahouny. Odstraníme nyní i všechny zdravé šlahouny, protože by rostliny jenom zbytečně vysilovaly. Starý materiál by mohl být pro změnu zdrojem škůdců a chorob. Nežádoucí hmotu ale odstraňujeme až když nám srdéčka mírně naraší. A právě to je činnost na březen až duben, jakmile roztaje sníh a půda oschne.

Necháváme jenom zdravé sazenice se zdravými srdéčky a několika zdravými listy (Zdroj: Shutterstock)
Necháváme jenom zdravé sazenice se zdravými srdéčky a několika zdravými listy (Zdroj: Shutterstock)

Nezbytná úprava půdy

Úpravou půdy máme kromě hnojení na mysli především její prokypření při pletí. Plevele by sazenicím jahodníků zbytečně odčerpávaly živiny a vláhu. Prokypřením, kdy jemně okopáme půdu okolo rostlin, také usnadníme přísun vody a vzduchu ke kořínkům. Je ale třeba dávat dobrý pozor, abychom nepoškodili mělké kořeny jahodníků. Zároveň kontrolujeme usazení rostlin, mráz totiž mohl některé povytáhnout z půdy. Jednoduše je přimáčkneme zpět a přihrneme zeminu, nikdy se však nesmí dostat až na středové srdéčko (centrální růstový vrchol). Ten musí být vždy nad zeminou.

Hnojení jahodníků a zálivka

První hnojení je nejlepší 2 až 3 týdny před rozkvětem jahodníků. Hlídejte si tedy jejich stav a při čištění, pletí a řezu na hnojivo ještě nechvátejte. K hnojení se používají speciální hnojiva na jahody, Cererit, NPK, případně organická hnojiva (kompost nebo granulovaný hnůj). Pozor však, jahody nesnesou hnůj přímo ke kořenům a také hnojiva s obsahem chloru. S NPK si také musíme počínat opatrně, především hnojíme za vlhka, protože bez vody by mohlo dojít k popálení kořenů. Samozřejmostí je doporučené dávkování, které bývá uvedeno na obalu či v přiloženém návodu. Za suchého jara jahodníky také pravidelně zaléváme, především pak v období květu a nasazování plodů, kdy potřebují vláhy nejvíce.

Hnojení i zálivka (Zdroj: Shutterstock)
Hnojení i zálivka (Zdroj: Shutterstock)

Vhodné je i mulčování, ale...

Vhodné je také mulčování na konci jara, tedy ještě před dozráváním plodů. Pokud v tuto dobu například podložíme ještě nezralé jahody slámou, černou textilií nebo jiným mulčem (štěpka, dřevní drť, případně i na jemno posekaná tráva), plody nebudou ležet na zemi a hnít.

Naprosto nevhodné je použití mulčovací kůry, která se běžně dává pod okrasné stromky a keře. Kůra totiž při svém postupném zvětrávání spotřebovává velké množství dusíku z půdy, který pak chybí rostlinám, ty slábnou a plodí jenom omezeně. Mulčováním ale jinak udržíme půdu v nakypřeném stavu a postupným rozkladem materiálu je půda obohacována o živiny. Stinnou stránkou některých mulčovacích materiálů ale je, že poskytují úkryty věčně hladovým slimákům. A že jim právě jahody chutnají také. A jak!

Zamulčováno slámou (Zdroj: Shutterstock)
Zamulčováno slámou (Zdroj: Shutterstock)

Pozor na pozdní jarní mrazíky!

Pozor ale na ještě jeden důležitý krok. Mějte stále po ruce bílou netkanou textilii v dostatečném množství. Pokud by přišly pozdní jarní mrazíky v době květu jahodníků, je třeba rostliny netkankou zakrýt. Absence tohoto kroku by mohla být fatální.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, ireceptar.cz, priroda.cz

Kvíz: Jahody dovedou rozhodně překvapit. Co jste nevěděli o jahodách a jahodnících?

Tak schválně. Mají jahody semínka? Ano a dokonce na povrchu plodů. A kolik je jich zhruba na jednu jahodu? Až cca 200. Věděli jste to? Jahody, tyto malé a lahodně chutnající plody jsou dnes na našich stolech samozřejmostí. Ale docela ještě nedávno jsme si je mohli leda tak nasbírat v lese. Ano, ty maličké, titěrné, ale silně aromatické lesní jahůdky. Právě ony totiž vlastně stojí za moderními odrůdami. Zkuste si náš jahodový kvíz.

Foto: Shutterstock
Jahodník velkoplodý, latinsky Fragaria × annanassa, tak se jmenují současné jahodníky, které vznikly náhodným, a později řízeným křížením zřejmě pouhých dvou druhů jahodníku dovezených z Ameriky (Chile a Severní Ameriky) do Evropy v 18. století. Zde je pak křížil zahradník francouzského krále Ludvíka XV. Antoine Nicolas Duchesne. Jaké 2 druhy za křížením stojí?
Fragaria chiloensis a Fragaria virginiana
Fragaria silvestre a Fragaria vulgare
Jahodník ohňového ostrova a jahodník americký
1/9