Lidová pověra říká, že pokud rozkrojíte dvojitou jahodu a podělíte se o ni s někým opačného pohlaví, zamilujete se do sebe. Možná platí i pro stejná pohlaví. Aby se to ale mohlo stát, je třeba o jahodníky začít pečovat už na jaře. A hodit se mohou i přebytečné sazenice ze srpnové posklizňové probírky. Všechny sazeničky totiž nemusely na venkovních záhonech zimu přežít. Začneme tím, že zkontrolujeme všechny rostliny. Může se totiž stát, že některé rostlině vymrzne takzvané srdíčko. Srdíčko (srdéčko) je vlastně nejdůležitější část jahodníku. Z této centrální a ztlustlé části stonku na bázi rostliny vyrůstají listy, květy i nové šlahouny. Jde o vegetační vrchol, který je nutné držet při výsadbě nad úrovní zeminy, aby nezahníval. Obzvláště v mrazových kotlinách mohou některá srdéčka v zimě vymrznout. A platí, že vymrzlé rostliny již nenaraší. Proto si v létě (v srpnu) schováváme i ty sazenice, které se nám už nikam nevejdou. Jahodníky se zdravými srdéčky necháme v záhonech, ty s vymrzlými odstraníme a nahradíme novými sazenicemi, které jsme uchovávali někde v chladu, ale uvnitř, bez rizika mrazu. Pokud takové sazenice nemáte, kupte si nové. Čištění stávajících jahodníků začneme pletím a s tím spojeným kypřením půdy. Odstraněním plevelů získáme lepší přehled o stavu sazenice, často se stane, že některé plevele sazenice jahodníků přerůstají, utlačují, zakrývají. Řez jahodníků, respektive čištění, provádíme zásadně nůžkami, nic nevytrháváme, abychom nepoškodili srdéčka. A také abychom sazenice nevytahovali z půdy. Odstraňujeme suché, schnoucí a nemocné (většinou různě skvrnité) listy a suché šlahouny. Odstraníme nyní i všechny zdravé šlahouny, protože by rostliny jenom zbytečně vysilovaly. Starý materiál by mohl být pro změnu zdrojem škůdců a chorob. Nežádoucí hmotu ale odstraňujeme až když nám srdéčka mírně naraší. A právě to je činnost na březen až duben, jakmile roztaje sníh a půda oschne. Úpravou půdy máme kromě hnojení na mysli především její prokypření při pletí. Plevele by sazenicím jahodníků zbytečně odčerpávaly živiny a vláhu. Prokypřením, kdy jemně okopáme půdu okolo rostlin, také usnadníme přísun vody a vzduchu ke kořínkům. Je ale třeba dávat dobrý pozor, abychom nepoškodili mělké kořeny jahodníků. Zároveň kontrolujeme usazení rostlin, mráz totiž mohl některé povytáhnout z půdy. Jednoduše je přimáčkneme zpět a přihrneme zeminu, nikdy se však nesmí dostat až na středové srdéčko (centrální růstový vrchol). Ten musí být vždy nad zeminou. První hnojení je nejlepší 2 až 3 týdny před rozkvětem jahodníků. Hlídejte si tedy jejich stav a při čištění, pletí a řezu na hnojivo ještě nechvátejte. K hnojení se používají speciální hnojiva na jahody, Cererit, NPK, případně organická hnojiva (kompost nebo granulovaný hnůj). Pozor však, jahody nesnesou hnůj přímo ke kořenům a také hnojiva s obsahem chloru. S NPK si také musíme počínat opatrně, především hnojíme za vlhka, protože bez vody by mohlo dojít k popálení kořenů. Samozřejmostí je doporučené dávkování, které bývá uvedeno na obalu či v přiloženém návodu. Za suchého jara jahodníky také pravidelně zaléváme, především pak v období květu a nasazování plodů, kdy potřebují vláhy nejvíce. Vhodné je také mulčování na konci jara, tedy ještě před dozráváním plodů. Pokud v tuto dobu například podložíme ještě nezralé jahody slámou, černou textilií nebo jiným mulčem (štěpka, dřevní drť, případně i na jemno posekaná tráva), plody nebudou ležet na zemi a hnít.Naprosto nevhodné je použití mulčovací kůry, která se běžně dává pod okrasné stromky a keře. Kůra totiž při svém postupném zvětrávání spotřebovává velké množství dusíku z půdy, který pak chybí rostlinám, ty slábnou a plodí jenom omezeně. Mulčováním ale jinak udržíme půdu v nakypřeném stavu a postupným rozkladem materiálu je půda obohacována o živiny. Stinnou stránkou některých mulčovacích materiálů ale je, že poskytují úkryty věčně hladovým slimákům. A že jim právě jahody chutnají také. A jak! Pozor ale na ještě jeden důležitý krok. Mějte stále po ruce bílou netkanou textilii v dostatečném množství. Pokud by přišly pozdní jarní mrazíky v době květu jahodníků, je třeba rostliny netkankou zakrýt. Absence tohoto kroku by mohla být fatální.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, ireceptar.cz, priroda.cz
