Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?
Představte si celý rok na záhonku
Možností, jak pokazit dobrý nápad s bylinkovou zahrádkou, existuje spousta. Většinou plynou ze špatného plánování, nedobré přípravy. Čemuž se ale můžete vyhnout. Třeba tím, že na startu trochu přibrzdíte, potlačíte jarní nadšení a dáte nejprve prostor plánování a přípravě. Jak? Představte si „celý rok na záhonku“. To, co se tam bude odehrávat a kdy. Předpěstování, výsev, střídání plodin.
Chce to nějakou dlouhodobější strategii než, že nemáte teď v sobotu co dělat a zařídíte si bylinkovou zahrádku, aby to u vás v kuchyni vonělo, až přijde návštěva na oběd. Dost často totiž lidé kvůli tomu prvotnímu nadšení nedohlédnou dál, a pak se diví.
)
Co vlastně chcete pěstovat?
Prvním krokem je zvolit, co vlastně chcete pěstovat. Pestrost možné nabídky ovšem neznamená, že byste ji měli realizovat v plné šíři. Pokud nejste na koprovku, kulajdu, tzatziki nebo zavařování okurků, nebude pro vás mít kopr větší hodnotu než plevel. Zrovna tak koriandr bude mít větší kouzlo pro ty, kteří fandí asijské kuchyni. Ale to není každý a dost lidí jeho mýdlovou chuť nesnáší. Mimochodem, věděli jste, že 24. února je neoficiální mezinárodní Den nenávisti ke koriandru? Zrovna tak lidé často nemusí kerblík a ve vývarech ho nemohou ani cítit.
A další ne úplně přímočaře zužitkovatelné bylinky? Dobromysl, například. Levandule, saturejka, meduňka. Nejde jen o to, jestli je umíte „zahradnicky“ vypěstovat, ale jestli je i dovedete „kuchařsky“ skutečně zhodnotit. Jinak byste taky mohli skončit jako kuchaři, kteří je do hrnců a pekáčů přihazují jen pro efekt, aniž by to mělo nějaký reálný gastronomický význam. Můžete taky skončit (jako úspěšní pěstitelé) se záhony plnými voňavého plevele, ke kterému ale nemáte žádný vztah a využití v kuchyni.
)
Pozor na rady z dámských magazínů
Některé magazíny pro dámy trochu sklouzávají v úrovni a prezentují to celé tak, že když nemáte dva tucty druhů bylin, jste naprostí břídilové. Ovšem je lepší mít na záhonku i jen dva, tři druhy, které „umíte“ vypěstovat a zpracovat. Bazalka, petržel nebo pažitka jsou sice „obyčejné“, ale chybu s nimi neuděláte. Jsou vysoce univerzální. Šalvěj nebo tymián, rozmarýn nebo yzop už zdaleka tak univerzální nejsou. Takže správným prvním krokem je vědět co a hlavně proč pěstovat.
)
Další krok plánování? Množství osiva
Ten pocit známe všichni. Když v ruce držíte jednogramový sáček se semínky bylinek, cítíte se trochu podvedení. Taková hrstka? Tohle má jako stačit? Jenže to jednogramové balení pažitky vám dá 200 – 750 semen. V závislosti na klíčivosti, způsobu pěstování a vaší šikovnosti to znamená, že v ruce držíte (budoucích) třicet až padesát trsů pažitky. Pokud nejste vyloženě přežvýkavec trpící šnytlíkofilií, to za sezónu nikdy nesníte. Z průměrných 250 kusů drobných semínek bazalky vzejde 100 rostlin. Z balení šalvěje s trochou umu „vyrobíte“ 30 – 50 silných sazenic.
Jeden "pytlík" bohatě stačí
Zkrátka, jeden sáček bohatě stačí, nemusíte je nakupovat po tuctech. A spíš než šetřit na lacinějším osivu si naopak můžete dovolit kupovat ty nejkvalitnější značky, s garantovanou vyšší úrovní klíčivosti. Taková s prominutím blbuvzdorná semínka se vám vždy vyplatí. Informaci o klíčivosti, kolik rostlin vám ze semen asi tak vzejde, se na přebalu pokuste najít. Poskytne vám hrubý odhad toho, co vás asi tak čeká. Nebo spíš kolik toho máte vlastně vysít. Protože semínka z jednoho sáčku se vám pohodlně vejdou do jednoho truhlíku… ale až vzejdou, nejspíš vám jeden záhonek stačit nebude.
Lidé často neuváženě sejí taková množství semen bylinek, jako kdyby si chtěli zařídit bazalkovou plantáž nebo pole plné dobromyslu. A nemají to pak kam dát. To, co je teď v jedné misce, truhlíku, bude za pár týdnů padesátkou květináčů. A ty se promění třeba na dvacet metrů délky záhonu. Který ani mít nemusíte. Takže druhou radou je, abyste množství osiva uzpůsobili svým možnostem. A v osivu byste měli sázet na kvalitu.
Co tam máme dál?
)
Dvě základní varianty pěstování
Tím prvním je předpěstování, druhým pak přímý výsev do země. Obě metody jsou absolutně v pořádku, ale jedna z nich vám zpravidla sedí víc. Předností předpěstování je, že máte větší kontrolu nad tím, jak rostliny ze semínek vzchází. Ale je to prostě víc práce. Kterou můžete obejít přímým výsevem, kde ale úplně nevidíte, jak se dílo daří. Protrhávání, ředění, přesazování a rozsazování? To už je jen takový bonus navíc, kterému stejně neutečete.
Někdo to vyřeší jenom v pohodlí domova za stolem, někdo dává přednost záhonku. Třeba proto, že nechce mít doma nepořádek. Je to čistě individuální volba. Co už ovšem individuální volba není, jsou odlišné termíny pro předpěstování – odehrává se zpravidla mezi únorem a březnem - a pro přímý výsev. To se děje spíš mezi dubnem a květnem. Všechno je to samozřejmě o tom, jak je půda prohřátá, kolik svítí sluníčka, jestli přijde mráz, kolik je vláhy a tak podobně.
Samozřejmě, je třeba použít u toho rozum.
)
Nezaměňovat termíny pro předpěstování a přímý výsev!
I kdyby přebal sáčku s osivem tvrdil, že kopr, kerblík nebo petržel má jít do země v dubnu, pokud na poli ještě stojí sníh, musíte s tím počkat. Ale zrovna tak nesmíte ve svém pěstitelském nadšení zaměnit termíny pro předpěstování a přímý výsev. Jestli obsah sáčku s osivem pažitky překlopíte do záhonku v únoru, nejspíš spláčete nad úrodou. Všechno prostě chce svůj čas. Přičemž asi tou největší záludností pochopitelně je, že se doba výsevu u nejrůznějších bylinek liší.
Vy před sebou máte volný víkend, těšíte se už od Vánoc, jak si uděláte bylinkovou zahrádku. A víte, že dalších čtrnáct dní na hrabání se v zemi čas nebude.
)
Něco v dubnu, něco v květnu a něco až na podzim
Tak to chcete stihnout během toho jediného volného víkendu celé najednou. Jenže ani do nohy byste se takovým pokusem nemohli střelit lépe. Meduňka, šalvěj, libeček a pažitka opravdu potřebují „jít do země“ až v dubnu. A bazalka, rozmarýn nebo majoránka až v polovině května. Jedním vrzem to za hezký slunečný víkend prostě nejde. A raději to ani nezkoušejte. A abychom ubrali z toho „jarního nadšení“ ještě trochu, mnoho trvalek – šalvěj, tymián, levandule – je lepší vysazovat spíš na podzim. Takže ano, jarní výsadbu některých bylinek je dělat na podzim.
Zahradničení zkrátka není o jednorázových akcích, ale spíš provázaných cyklech.
)
Rostliny potřebují svůj prostor
Posledního bodu selhání se dotkneme jen tak okrajem. Jde o to, jaké druhy (a kam) sázet. Velmi obecně řečeno, některé ty voňavé bylinky potřebují slunce a vůbec nemají problém s půdou lehce přesušenou. Většinou jsou to ty, které jsou doma na pobřeží Středozemního moře. Jiné ale potřebují vláhu, zástin, kypřejší půdu. A vy musíte ještě před tím, než se v obchodě vrhnete na nákup osiva, vědět, že jim to budete moci nabídnout.
Je vcelku jedno, jestli pěstujete na balkoně, v zahrádce, v truhlících za oknem kuchyně anebo ve skleníku. Každá z těch bylinek voňavé zahrádky má své nároky. A jestli je nemůžete naplnit, tak se do jejich pěstění ani nepouštějte. I kdyby vyrostly, určitě by nevoněly tak, jak očekáváte. Ostatně, s výsadbou bylinkové zahrádky se pojí další prostorový zádrhel.
)
Lítý boj, nikoli řádky poslušných druhů
Každý si v duchu představuje, jak to všechno poroste hezky seřazené za sebou, jako v regálech supermarketu – a že si ty druhy, které používáte v kuchyni nejčastěji – nasadíte nejblíž dveřím, abyste to za nimi neměli daleko. Jenže ne všechny druhy bylin snáší svou vzájemnou blízkost. To už je ale spíš téma na samostatný článek.
Takže? Jarní nadšení je docela pochopitelně a oprávněné, nápad založit si bylinkovou zahrádku nemá chybu. Chyby mohou vznikat až při tom, když se bez uvážení s nadšením pustíte do realizace.
Zdroj: TreeHugger.com, Mofga.org, RHS.org.uk
)
První předjarní bylinky už nám nabízí své zdravotní služby. Co byste měli o bylinách vědět?
Zapomeňte na ospalé zimní „družné stádečko parapetních bylinných kámošek v květináčích“, v zahradě by si to mezi sebou pořádně rozdaly. Kdo z koho. Když se ale právě teď, koncem února až do půlky března, vydáte do zahrady a přírody, jaké bylinky můžete utrhnout? Které z přírodních zázraků pro lidské zdraví a kuchyni už vylézají? Kdy je trhat, co trhat a kdy ne? A jak se k nim vůbec chovat?
