Upřímně, na jak dlouho stavíme nový dům? Z logiky věci by bylo záhodno odpovědět, že do konce svého života od chvíle nastěhování. A kolik to je? Nějakých 30 až 60 let? Životnost nových domů je přitom okolo cca 100 let, někdy možná až 200, ale bez dílčích výměn konkrétních prvků, stálé údržby a rekonstrukcí to možné není. Domy stárnou, chátrají, stavební materiály a hmoty mívají nižší životnost, než jak se stavělo dříve: z kamene, plných cihel a masivního dřeva. Ale u zahrad je to přesně naopak. Zahrady se vyvíjí, mění během roku i v průběhu let, dospívají a ano, také stárnou, jenže stárnutí zahrad je vždy v jejich prospěch. Vlastně by se dalo říci, že oproti domu na pozemku je právě zahrada, tedy způsob užívání vašeho pozemku a rostlinstvo na něm, tím skutečně cenným a trvanlivým. Teprve na zahradě a díky zahradě se dá žít. Té půvabné dívce, která když se mění ve zralou ženu, stále nese stopy oné mladé krásky. A stejné je to i ve stáří, které může být nekonečné.
Válka se neptá
Když chcete postavit nový dům, potřebujete nejprve pozemek. A pozemky jsou drahé. Jenže právě vlastnictví pozemku nás vymezuje, dělá z nás skutečné vlastníky. Dům postavený na pozemku většinou nepředstavuje trvalou hodnotu. Jednoduše vám to dokážou pojišťovny. Pokud by totiž nastala válka a přímo na váš dům by si to zamířila nějaká „šikovná, inteligentní“ raketa, zbudou z domu jenom trosky. Nebo rovnou díra v zemi. A pojišťovna vám nedá nic. Je válka. Platíte si za války pojištění automobilu? Při běžné dopravní nehodě máte nárok na pojistné plnění. Ale když vám zaparkované „koně“ přejede tank, nebo někdo rozstřílí samopalem, máte smůlu. Zato pozemek, jeho vlastnictví, vám nikdo upřít nemůže. Zničená budova se odstraní, ale nedotčená část zahrady okolo zůstane. Nebo se obnoví mnohem snáze než co obnáší stavba nového domu. Díra po domě se zaveze a postaví se nový. Pouze váš pozemek je trvalou hodnotou. Slovo pozemek lze přitom kromě zastavěné plochy použít jako synonymum slova zahrada.
)
)
Zanedbatelné epizody
Jak dlouho trvá stavba nového domu? Včetně příprav a úředního řízení nejméně rok, jako průměr jsou často uváděna čísla 6 až 18 měsíců. To je však zkresleno deklaracemi dodavatelů novostaveb. Veřejně je možné v reklamě prohlásit cokoli. Když ale připočteme stavební řízení a také skutečnost, že stavební povolení je obvykle vydáváno na 10 let, může to být doba o dost delší. Obzvláště při výstavbě svépomocí. Oproti zahradám je to ale pořád jenom kousek času, zlomek, zanedbatelná epizoda. Ano, stavba domu je pro zahradu vzhledem k jejímu potenciálu jenom drobnou epizodou v čase. A když si navíc uvědomíme, že zahrady s věkem jenom zrají a krásní, a že je lze udržovat a rozvíjet, měnit, stovky let, může být pro zahradu drobnou epizodou i jeden konkrétní dům. Který někdo postavil, ve kterém žil a pak ho později někdo jiný zbořil a postavil si nový. Zahradě je to fuk, byla zde před ním a bude ještě po něm.
Nová zahrada, nebo pozemek se starou zahradou?
Založit novou zahradu na planině srovnané buldozery a bagry je běh na dlouhou trať. Pokud je ale pozemek dost velký a plán zahrady důmyslný, první výsledky a radost nám nová zahrada přinese rychle. A s léty to bude stále lepší. Když pak dorostou stromy, které měly poskytovat kýžený stín a případně i plody, máme vyhráno. Zahrada je hotova. Následuje údržba, která ale může být jenom tak náročná, jak zahradu navrhneme a založíme. Skutečně se dá vybudovat i zahrada s minimálními nároky na údržbu. Kdo má ale to štěstí a může stavět na pozemku s již založenou a pěknou zahradou (třeba proto, že zboural původní ruinu, nebo úřady povolily stavbu na zahradě), má vyhráno. Staré zahrady jsou vždy pokladem, který často ani nemusí vyžadovat nějaký radikální zásah. Musíme si hlavně vážit vysazených dřevin a trvalek. A při stavbě na ně brát ohled, hlavně na kořeny stromů a keřů. Je třeba minimalizovat zásahy těžkou stavební technikou do zahrady, vymezit komunikační plochu a dbát na její dodržení. Jednoduše proto, aby výstavba zasáhla do zahrady co nejméně.
)
)
Paneláky naležato
Bohužel jsou ale ceny pozemků tak vysoké, že se celkové plochy parcel stále zmenšují. Lidé utíkají z paneláků do přírody, ale tak, že ty paneláky „položí“ do polí a luk. Domek, minimální plocha zahrady a bydlím. Z nového sídliště se tak stává paradox někdejšího bydlení. Místo na chodbě se potkáváme se sousedy před domem a často ani to ne. Míjíme se automobily, vjedeme na pozemek s dálkovým ovládáním pohonu brány, zaparkujeme, zavřeme za sebou dveře domu a to je vše. Na maličký pozemek vysadíme nějaký ten keř, možná stromek, nějakou trvalku, zamulčujeme to, zbytek malé plochy zatravníme a je hotovo. Okrasná výsadba zahrady je pak spíše podobná květinám v květináčích na chodbě bytového domu. Přitom právě pozemek, zahrada, je tím nejcennějším. My ji ale vlastně nemáme. Vlastníme jenom jakýsi „plácek“ přede dveřmi.
)
)
Kde je chyba?
Možná se v celém tom honění za hodnotami; nemovitostmi, do kterých investujeme; kalkulacemi; cenami a výpočty, nějak ztratil pravý účel. Pravý obraz domu se zahradou a jejich smyslu. Možná za to může lidská chamtivost, určitě i nastavená ekonomická pravidla, marketing, obchod a marže. Ale ze všeho toho snažení, hemžení a získávání lepšího životního standardu úplně vypadává to nejpodstatnější. Domy nejsou pupky světa, teprve díky zahradě se náš život stává plnější, hodnotnější. I kdyby na ní měl stát jenom malý zahradní domek, altán. Zahrada je podstatou lidského bytí. Zahrada pozemská, rajská, zahrada rozkoší, stinná zahrada, slunečná zahrada, dešťová zahrada, bylinková, ovocná, lesní, divoká, přírodní… Zahrada světa.
)
)
Právo na zahradu
Když někdo staví dům, měl by mít s koupí pozemku především právo na zahradu. Něco, co nás skutečně přežije a může o nás vypovídat ještě dlouhá staletí. I když na pozemku bude stát už několikátý nový dům. Teprve zahrada je skutečnou hodnotou našich uštvaných životů. Pojďme to změnit a udělejme ze zahrad požadavek. Honba za každou tisícovkou z každého metru čtverečního plochy je nesmysl. Potřebujeme hlavně zahrady, abychom mohli žít skutečně bohatý život. Nebo jsem jenom naivní?
Zdroj: autorský text, Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
)
Kvíz: Jaký typ zahrady by vám nejvíce vyhovoval?
Jste spíše člověk, který chce mít designovou zahradu jako z magazínu? Nebo pohodář, kterému by sedla přírodní a bezúdržbová zahrada? Otestujte se.
