Modelujeme terén zahrady
Úprava terénu zahrady bude prvním krokem realizace. Té však předchází modelování terénu na papíře.
Nechte se inspirovat při tvorbě nebo úpravách svažité zahrady. Přečtěte si naše rady a prohlédněte si naše fotografie.
Úprava terénu zahrady bude prvním krokem realizace. Té však předchází modelování terénu na papíře.
Zahrada na kopci či ve svahu může mít velké kouzlo. Originalitu a jedinečnost jí vtisknete snadněji než zahradě na rovné placce.
Svažitá zahrada se může zdát na první dojem problémem, vhodně vyřešená ale vypadá báječně.
Situování domu na svažitém pozemku přináší vždy speciální úkoly, se kterými se musí jejich majitel vypořádat. Jen vyjímečně je nová stavba navržena přesně na dané místo. Jedná se většinou o katalogový dům. Tím vzniká základní problém, neboť projektová dokumentace ve velké většině počítá s rovinou. Terén kolem stavby pak musí být buď navršen, nebo se musí zakopat částečně dům.
Máte svažitý a nebo terasovitý pozemek a hledáte způsob, jak zpevnit a zatraktivnit svah? Vždyť právě svažitost dodává zahradám na atraktivitě a proto se najde i dlouhá řada vhodných rostlinných druhů.
Někdo nechce o svažité zahradě ani mluvit, jiný takový pozemek vyloženě vyhledává, protože zná jeho přednosti. Na svažitém pozemku prostě lze kouzlit a to nevídaně.
Při koupi starší nemovitosti bývá zahrada často vnímána jako komplikace plná přerostlých křovin, náletů a zdánlivě dožívajících stromů. Prvotní nutkání povolat těžkou techniku (nebo si nějakou rovnou koupit) a začít na zelené louce je sice lákavé, ale připravuje majitele pozemku o to nejcennější, co penězi nelze koupit – vzrostlý ekosystém, mikroklima a nenapodobitelnou atmosféru již dříve někým založeného a udržovaného místa. Citlivá rekonstrukce staré zahrady je procesem postupného odkrývání vrstev, nikoli radikální destrukce. Pokud k prostoru přistoupíte s pokorou, získáte jedinečnou oázu, jejíž stín a kouzlo byste při založení nové zahrady budovali celá desetiletí.
Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.
Gabionový plot, opěrná zeď, květináče nebo obložení betonu – gabiony jsou dnes jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak dát zahradě i domu charakter. Jenže ne každý gabion je stejný. GabionyLemon vyrábí gabiony od roku 2007 a firma má za sebou přes 30 000 spokojených zákazníků z celé Evropy.
„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“
Při výběru kamene do zahrady je velice moudré zohlednit celkovou koncepci návrhu zahrady. Ideální je samozřejmě projekt od zahradního architekta, který vám typ kamene, místa a četnost jeho použití přímo doporučí. I když si ale se svou zahradou hrajete sami a zvelebujete ji postupně, je možné využít vhodným způsobem právě i kámen. Ale tak, aby působil přirozeně a ne jako kýč.
Kde a proč se v trávnících tvoří mech? Jeho přítomnost v trávníku nám vždy signalizuje, že něco není rozhodně v pořádku. Třeba je na konkrétních místech příliš mnoho stínu a málo sluníčka, to je důvod vůbec nejčastější. A právě na takových místech je otázkou, jestli má vůbec smysl s mechem bojovat a nenechat mu raději prostor. Zato na větších travních plochách je rozhodně nutné zasáhnout. Jak?
Vlastně by se dalo říci, že oproti domu na pozemku je právě zahrada, tedy způsob užívání vašeho pozemku a rostlinstvo na něm, tím skutečně cenným a trvanlivým. Teprve na zahradě a díky zahradě se dá žít. Té půvabné dívce, která když se mění ve zralou ženu, stále nese stopy oné mladé krásky. A stejné je to i ve stáří, které může být nekonečné.
Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.
V novém Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se objevily v souvislosti s okapy a sváděním dešťové vody nové pojmy. Služebnost okapu, právo na svod dešťové vody a panující pozemek. Vedle toho je ale nutné se také řídit § 1013 a 1019, které se týkají omezení vlastnického práva, stejně jako Vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.), případně i Stavebním zákonem (zákon č. 283/2021 Sb.). Jak to tedy s okapy, sváděním dešťové vody, stékáním vody na sousední pozemky a naopak právem na vodu vlastně je?
Kousek za Prahou, v nádherné krajině Posázaví, vznikla zahrada, která si na nic nehraje. Svým citlivým návrhem přirozeně zapadla do okolní krajiny a lesa. Tohle je vlastně moderní přírodě blízký prostor, kde se les, svah a lidská fantazie setkávají v harmonii. Autorkou návrhu je Ing. Alena Fedurcová a realizaci zajistila parta zahradních kouzelníků ze společnosti LandART ateliér s.r.o.
Máte v zahradě jehličnany? Pak pod nimi určitě najdete spoustu jehličí. A zřejmě vás zarazí ještě jedna věc, skoro nic zde neroste. Pod jehličnatými stromy se totiž z jehličí tvoří postupným rozkladem hodně kyselá hmota, které se říká hrabanka, a která uvolňuje kyselost do půdy. Běžný pokryv půdy v jehličnatých lesích. Většina zahradních rostlin přitom preferuje neutrální či mírně kyselejší (případně zásaditější) pH a platí to dokonce i pro většinu plevelů. Proto jsou v zahradách plochy pod jehličnany vystlané vrstvou popadaného jehličí obvykle holé, nic v nich nevyklíčí a nekoření. Dá se ale toto jehličí nějak využít?
Stinné zahrady jsou velkou výhrou v létě za největších veder. A když už ne celé zahrady, pak alespoň stinné kouty zahrad. Po zbytek roku jsou ale spíše pro zlost. Co když navíc chcete, aby byla vaše zahrada stále zelená a přitom pestrá? Nejen odstíny, panašováním a tvarovými projevy své zeleně, ale i květy? Co v ní pěstovat? Možností se nabízí nečekaně mnoho.
Každému vyhovuje jinak koncipovaná zahrada. Když opomineme libůstky v různých rostlinných druzích a jejich případné konzumaci, hraje hlavní roli náš vztah k pěstování rostlinstva a půdě, tedy k činnostem zemědělným. Někdo si udržuje jenom svůj relaxační kout s kusem trávníku a spořejší okrasnou výsadbou, která je pokud možno bezúdržbová, načež na zbytku pozemku vysadí ovocné stromy a luční plochu nechá udržovat ovce. Jiní by pozemek nejradši celý vybetonovali, aby je nic živého nemuselo stále rozčilovat svou existencí. Jsme lidé různí a to znamená i různí majitelé pozemků a zahrádkáři. Do které ze tří skupin, které jsme v našem kvízu vymezili, patříte právě vy?
Voda v zahradě je nezbytná, zalévání každoroční jistotou. Jak to ale udělat, abychom v zahradě udrželi co nejvíce vody a minimalizovali tak i zálivku? Přečtěte si nás článek a pak si udělejte kvíz pod ním. Stanou se z vás profíci.