Rudě kvetoucí tulipány, jejich podzemními zásobními orgány jsou cibule (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 12 fotek

Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.

Co v článku najdete

Geofyty a kryptofyty

Geofyty jsou vytrvalé rostliny se schopností přežívat nepříznivá období (zimu nebo sucho) pomocí podzemních orgánů, jakými jsou cibule, hlízy nebo oddenky. Nadzemní část rostliny obvykle hyne, nejčastěji po odkvětu, vždy ale před zimou. Zásobní orgány geofytů jsou hluboko pod povrchem půdy a právě to je chrání před mrazem a suchem. Oproti tomu mezi kryptofyty patří jak geofyty, tak takzvané hydrofyty, což jsou rostliny s obnovovacími pupeny pod vodou (např. lotos).

Sněženky patří mezi geofyty (Zdroj: Shutterstock)
Sněženky patří mezi geofyty (Zdroj: Shutterstock)
Lotos patří mezi hydrofyty (Zdroj: Shutterstock)
Lotos patří mezi hydrofyty (Zdroj: Shutterstock)

Pojem kryptofyty byl poprvé publikován v knize The Life Forms of Plants and Statistical Plant Geography (Životní formy rostlin a statistická fytogeografie), kterou napsal Christen C. Raunkiaer, a která vyšla již v roce 1934. Raunkiaer tehdy rozdělil rostliny mírného pásu podle jejich charakteristického tvarového přizpůsobení ekologickým podmínkám do šesti skupin: epifyty, fanerofyty, chamaefyty, kryptofyty, hemikryptofytyterofyty. Později pak byly přidány další skupiny životních forem rostlin. Ovšem stinnou stránkou tohoto systému je celosvětová obliba a používání. Byl totiž navržen právě pro rostlinstvo mírného klimatického pásu a vytlačil mnohdy výhodnější lokální systémy popisu životních forem rostlin. Například v tropech.

Cibule tulipánů, narcisů, krokusů a hyacintů (Zdroj: Shutterstock)
Cibule tulipánů, narcisů, krokusů a hyacintů (Zdroj: Shutterstock)

6 skupin rostlin podle charakteristického tvarového přizpůsobení ekologickým podmínkám

  • Epifyty jsou rostliny žijící na povrchu jiných rostlin, nejčastěji fanerofytů. Živiny přijímají ze vzdušné vlhkosti nebo poloparaziticky ze svých hostitelů. Mezi epifyty patří třeba různé typy orchidejí, tilandsie a jmelí.
  • Fanerofyty jsou rostliny, jejichž obnovovací pupeny najdeme výše než 30 cm nad povrchem země. Patří sem většina stromů a keřů, liány, sukulenty a xerofyty (pryšce).
  • Chamaefyty jsou rostliny, jejichž obnovovací pupeny najdeme do 30 cm nad povrchem země. V nepříznivém období jsou tyto pupeny kryty šupinami nebo jinými orgány. Do této skupiny rostlin patří různé keříky, byliny (šalvěj, levandule), některé sukulenty a xerofyty, ale i mechy a lišejníky.
  • Kryptofyty jsou dvouleté až vytrvalé rostliny přežívající část svého života v zásobních orgánech pod zemí (tzv. geofyty) nebo s obnovovacími pupeny pod vodou (tzv. hydrofyty). Řadíme sem kvetoucí rostliny, kapradiny, mechorosty, řasy a houby. Například tulipán, cibuli, modřenec a lotos.
  • Hemikryptofyty jsou vytrvalé až dvouleté rostliny s obnovovacími pupeny při povrchu země. Pupeny jsou kryté živými či odumřelými listy a jinými orgány. Řadíme sem rostliny s přízemními listovými růžicemi (sedmikráska), trsnaté rostliny (trávy, šáchorovité), korovité a lupenité lišejníky či játrovky.
  • Terofyty jsou jednoleté rostliny s krátkým životním cyklem v jediném vegetačním období. Období sucha a zimy přežívají v semenech. Řadíme sem některé cévnaté rostliny, kterým se také říká efeméry, některé řasy, houby a mechorosty.

Pohled botanika a zahradníka

Zahradníci v tom mají jasno, nepotřebují hledat botanické odlišnosti a složitosti. Pod cibuloviny řadí i rostliny s hlízami a oddenky kvůli společnému způsobu pěstování, podobnému životnímu cyklu a způsobu využití v zahradě. Jednoduše řečeno zahradníci nakupují, vysazují a skladují všechny okrasné cibuloviny (jarní i podzimní) podobným způsobem. V době vegetačního klidu se tyto rostliny prodávají jako suché podzemní orgány (na podzim kvetoucí cibuloviny), stejně tak od konce léta až do pozdního podzimu (na jaře kvetoucí cibuloviny). Cibule, hlízy a oddenky se tedy vysazují do půdy. Všechny cibuloviny se přitom zatahují do podzemních orgánů, kde mají připravené živiny a energii pro svůj další růst. A všechny slouží k podobnému účelu, tvoří výrazné jarní či letní až podzimní kvetoucí koberce v záhonech, na skalkách i v truhlících.

Hlízy jiřin (Zdroj: Shutterstock)
Hlízy jiřin (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí jiřiny (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí jiřiny (Zdroj: Shutterstock)

A botanici? Ti vidí rozdílné podzemní zásobní orgány. Cibule (např. tulipán) jsou zkrácenými stonky obalenými suknicemi, hlízy jsou ztlustlými stonky nebo kořeny (např. jiřiny) a oddenky jsou jednoduše řečeno podzemními stonky (např. kosatce). Stejně tak má pro botaniky oproti zahradníkům a zahrádkářům jiný význam slovo cibule. Botanicky mohou být zahradnické cibule pravými cibulemi, hlízami, nebo oddenky, případně jejich kombinacemi. Ne všechny cibule jsou však v zahradnickém slova smyslu geofyty (se zásobními orgány pod zemí). Například rhizomatózní kosatce mají růstové body nad zemí. Nebo ne všechny lilioidní jednoděložné rostliny mají cibule. Známý britský botanik Brian Mathew na toto téma řekl: „Musíme prostě akceptovat, že neexistuje žádný přesný termín, který bychom mohli pro tuto skupinu rostlin použít. Zbývá nám tedy slovo CIBULE jako nejchytřejší a nejpohodlnější termín.“

Oddenky kosatců (Zdroj: Shutterstock)
Oddenky kosatců (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí kosatce (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí kosatce (Zdroj: Shutterstock)

Okrasné cibuloviny

Smiřme se tedy s tím, že takzvané okrasné cibuloviny (nebo jen cibuloviny) jsou bylinné trvalky pěstované pro okrasné účely, které mají podzemní nebo blízkozemní zásobní orgány. Botanici rozlišují mezi pravými cibulovinami, hlízami, oddenky, lodyžními hlízami a hlíznatými kořeny, ale v zahradnictvích se všem říká cibuloviny. Za nepříznivých podmínek a po odkvětu cibulovité druhy rostlin obvykle ztrácejí své horní (nadzemní) části, načež se jejich existence „zatáhne“ právě do zásobních orgánů. Ty obsahují vlhkost a živiny sloužící k přežití nepříznivých podmínek rostlinami v dormantním stavu. Jakmile se ale životní podmínky zase stanou příznivými, rezervy v zásobních orgánech udržují nový růstový cyklus. Rozmnožování těchto cibulovin pak probíhá vegetativně i pohlavně (opylením a semeny). 

Zdroj: Wikipedia, botany.cz, CoJeCo.cz, slovnik-cizich-slov.cz, cibulkyzholandska.cz, semena.cz, hnojik.cz, flowerbulbs.co.uk, ČESKÉSTAVBY.cz

Kvetoucí tulipány (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí tulipány (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí narcisy (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí narcisy (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí okrasný česnek (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí okrasný česnek (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí sněženky (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí sněženky (Zdroj: Shutterstock)

Kvíz: Poznáte z fotografií na jaře kvetoucí okrasné cibuloviny?

Ne, ze sněženek, tulipánů a narcisů vás zkoušet nebudeme. Ty pozná opravdu každý a až natolik jednoduchý kvíz by spíše vzbudil nevoli. Ale je zde ještě spousta jiných, méně známých a v zahradách méně obvyklých druhů vyrůstajících ze svých zásobních orgánů a kvetoucích právě na jaře. Které to jsou? Vyznáte se?

Foto: Shutterstock
Běžný zahradní průvodce tulipánů a narcisů, který se dovede natolik rozrůst, že zaplevelí záhony. Jaká květina se nám modrá na fotografii?
Modrá konvalinka
Modřenec
Modřinka
1/9