S plevelem jsme bojovali celou sezónu. A teď, když už na záhoncích dohromady nic nepěstujeme, by se mohlo zdát, že konečně můžeme povolit. To je ale chyba. Začátek podzimu je tím nejlepším obdobím, kdy se do plevelů pořádně pustit. Co uděláte teď, totiž může rozhodnout o tom, jak budou vaše záhony vypadat příští jaro.
Je třeba zavelet k útoku
I když to tak může vypadat, plevele na konci léta nezabalí kufry a nezmizí ze zahrady. Naopak. Zatímco my sklízíme poslední úrodu a přemýšlíme, co ještě před zimou rychle stihnout, ony už soustředěně pracují na své budoucnosti. Dělají si velké plány. Dokvétají, nasazují semena, ukládají zásoby do kořenů. Mají zkrátka náskok.
Plevele takhle na svém zachování pracují průběžně a systematicky už od konce léta. Nic moc jiného na starost nemají. Takže než opravdu přijde zima, budou na ni plevele připraveny lépe, než by kdy lidský zahradník vůbec stihnul. Dá se s tím něco dělat? Jistě. Stačí nerezignovat. Protože zvrátit výsledky soustředěné neviditelné aktivity plevelů možné opravdu je. Počasí za okny možná velí ke klidu, ale vy musíte zavelet k útoku.
I když se to může jevit tak, že na zahradě už o nic vlastně nejde, právě nyní je ten nejlepší čas. Zjednodušeně řečeno, každá hodina, kterou teď strávíte likvidací plevele, vám ušetří násobky hodin marného boje s plevely na jaře a v průběhu celého příštího roku.
)
Zbavte je semen
Jednoleté druhy plevelů se teď snaží dokončit svůj životní cyklus, vyprodukovat co nejvíce semen. Vytrvalé druhy zase přesouvají zásobní látky do kořenů a oddenků, aby bezpečně přečkaly zimu. Když jim do toho vstoupíte s odhodláním a motyčkou, můžete si ušetřit překvapivě mnoho práce napřesrok.
První pravidlo je docela jednoduché: co se nevysemení letos, nebude vám v takové míře komplikovat život na jaře. Takže prostě zbavte plevele semen.
)
Jedna jediná plevelná rostlina dokáže vyprodukovat svým chmýřím zárodky stovek rostlin, mnohdy tisíců. Ta semena navíc nemusí vyklíčit hned. Část z nich může v půdní „semenné bance“ čekat na vhodnou příležitost celé roky. Dozrávající květenství a semeníky by proto měly být tím prvním, čeho si při podzimní obchůzce zahrady všimnete. Že nemáte čas to všechno vyplít? Nevadí.
Pro začátek bude stačit, když odstřihnete nebo posekáte květenství dříve, než semena dozrají. Odstraníte-li je včas, přerušíte tím jejich nejdůležitější podzimní úkol, kterým je založení další generace. S jednoletými plevely si přitom hlavu moc dělat nemusíte. Stejně s příchodem mrazů odumřou. Podstatou budoucích problémů není samotná rostlina, nýbrž to, co po sobě zanechá.
Není tedy nutné převracet celý záhon vzhůru nohama. Vystačíte si s nůžkami. Jednoletý plevel, zbavený semen/květu, můžete odstřihnout nebo podříznout, podseknout motyčkou. A je hotovo.
)
Připravte je o zásoby
U druhů vytrvalých plevelů to tak jednoduché bohužel není. Pampelišky, svlačce, popence nebo různé pcháče jsou totiž k přežití vybaveny mnohem lépe. Energii si ukládají v hlubokých kořenech nebo podzemních oddencích a z nich dokážou znovu obrazit. Nestačí utrhnout to, co vidíme nad zemí. Musíte je dostat ven celé i s kořeny. Snadné to není. Ideální chvíle přichází po dešti, kdy je půda vlhká a kořeny se z ní tahají o poznání snadněji.
Vytrhali jste plevel? Krása. Jen pozor na to, kam s ním. Ne vždy je dobrý nápad přesouvat ho na kompost. Pokud už rostliny vytvořily semena nebo jde o vytrvalé druhy schopné regenerovat z oddenků a kořenů, může domácí kompost místo likvidace problému fungovat jako překladiště.
Kompost jako překladiště
Běžný zahradní kompost totiž často nedosáhne tak vysoké teploty, aby spolehlivě zničil všechna semena plevelů a životaschopné části vytrvalých rostlin.
Jednou z možností je problematický rostlinný materiál uzavřít do tmavého plastového pytle a několik týdnů jej ponechat na přímém slunci. Vysoká teplota pomůže zahubit semena i kořeny. Další možností je využít systém obecního či komerčního zpracování biologického odpadu, pokud jej máte k dispozici. Rozhodně není příjemné rozvézt si při použití vlastního kompostu po celé zahradě novou zásobu semen plevelů.
)
Holá půda je pozvánkou pro plevel
Vy vidíte upravené a čistě shrabané záhonky, hezky uhlazené a zarovnané. Plevele vidí ideální parcelu, volný pozemek k zabydlení. Odkrytá půda totiž nabízí semenům světlo, vláhu i volný prostor. A jakmile přijde podzimní déšť, pak i vhodné podmínky pro klíčení.
Nemá tedy smysl nechávat půdu přes zimu zbytečně holou. Na prázdné místo zasejte zelené hnojení. Rychle rostoucí rostliny, které vytvářejí živý půdní pokryv. Jejich kořeny pronikají do půdy, pomáhají zlepšovat její strukturu a současně ji chrání před erozí. Poutají k sobě půdní částice a nadzemní část rostlin tlumí dopad dešťových kapek. A hlavně: tahle rostoucí „meziplodina“ spotřebovává vodu, živiny a využívá světlo, které by jinak byly k dispozici plevelům.
Příroda nemá ve zvyku nechávat za sebou dlouho prázdná místa. Vy můžete přírodu napodobit a předběhnout plevele. Nechcete už nic sadit, nechcete se zdržovat s meziplodinami a zeleným hnojením? Dobrá. Tak aspoň mulčujte.
Na neosázené záhony lze navést vrstvu 5 až 7,5 centimetru organického mulče. Ta opět omezí přístup světla k povrchu půdy, znesnadní klíčení plevelů a zároveň se bude postupně rozkládat. Na jaře tak přispěje organickou hmotou k půdě.
)
Útok s jedem
Vybrat si podzimní termín pro likvidaci plevelů přináší ještě jednu, ne úplně zjevnou výhodu. Herbicidy teď na ně zabírají mnohem lépe. Vytrvalé rostliny totiž na podzim přesouvají sacharidy vytvořené v listech směrem dolů do kořenového systému, kde budou sloužit jako energetická zásoba pro přežití zimy a nový jarní růst. Když teď aplikujete herbicidní látky, svezou se tím transportem hlouběji do kořenového systému, tedy přesně tam, odkud plevel na jaře obráží.
Na podzim je též menší šance, že byste aplikací herbicidu omylem zasáhli nějakou jinou, užitečnou a vám milou rostlinu.
)
Podzimní prevence
Tak jako tak, když nyní zabráníte plevelům vytvořit a rozšířit semena, odstraníte vytrvalé druhy plevelů i s kořeny a nenecháte půdu přes zimu zbytečně odkrytou, výrazně zhoršíte plevelům startovní podmínky pro příští sezonu. Je to možná ten nejrozumnější způsob, jak s plevelem bojovat.
Nečekat, až na jaře vyroste. Ale zařídit už na podzim, aby měl co nejméně příležitostí vůbec vyrůst.
Zdroj: TheConversation.com, USDA.gov
