Jak bojovat s plevelem
Plevele se můžeme zbavit chemicky, ovšem jen někde a za určitých okolností, nebo prostě manuálně. Ovšem svou roli hraje i prevence a některé zajímavé vychytávky.
Plevel dokáže potrápit každého zahrádkáře, ne každá nežádoucí rostlina je ale stejná a ne vždy je nutné hned sahat po chemii. Poradíme vám, jak nejčastější druhy plevelů poznat, jak se jich účinně zbavit ze záhonů, trávníku, dlažby i dalších míst na zahradě a jak zabránit jejich rychlému návratu. Dozvíte se také, kdy pomůže ruční pletí, mulčování či přírodní metody a kdy má smysl zvolit razantnější řešení.
Plevele se můžeme zbavit chemicky, ovšem jen někde a za určitých okolností, nebo prostě manuálně. Ovšem svou roli hraje i prevence a některé zajímavé vychytávky.
Že je k jídlu kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská, to asi nikoho nepřekvapí. Naše zahrady a záhonky ale doslova překypují dalšími druhy plevelů, kterým to na talíři může slušet.
Je to boj, který většina z nás svádí každý rok, a bez ohledu na zdánlivě pozitivní výsledek se do něj musíme pouštět znovu a znovu. Nelze jinak: chodníky zarostlé plevelem totiž nejsou zrovna hezkou vizitkou. Takže ať už se chodník nachází na našem zápraží nebo v uliční části, přiléhající k pozemku obce, je třeba zbavit se ve spárách zeleně. Teď je na to ideální čas.
Nejlepší práce je ta, která se dělá sama od sebe a dobře. Půdopokryvné druhy okrasných rostlin pohlídají vaši zahradu, ochrání ji před vpádem plevelů, a ještě přitom vypadají elegantně. Zároveň brání většímu výparu vody a obvykle nejsou vůbec náročné na živiny.
Jak se na travních plochách zbavit plevelů, kdy s tím začít a jaké prostředky boje s plevelnými rostlinami využít?
Velké množství jinak běžných plevelů je ve skutečnosti léčivými bylinkami. A některé z nich mají dokonce vyloženě nezastupitelné léčebné účinky a využití. Třeba takový ostropestřec mariánský, jehož semena jsou nezastupitelná při léčbě lidských jater a jejich regeneraci. My se ale nyní zaměříme na rostliny jedlé, které kromě svých léčebných či preventivních účinků také chutnají či zdobí a nemohou nijak ublížit.
Snadná řešení v sobě obvykle nesou nějaké skryté háčky. Což je i případ překrývání záhonů tkaninou nebo geotextílií, které bylo v boji proti plevelům opravdu až příliš pohodlné. Mezi odborníky dnes sílí hlasy volající po ukončení této praxe. Prý neprospívá životnímu prostředí, vaší úrodě a nakonec není ani tak efektivní.
Zahradničení je fascinující. Nejen proto, že vám dopřává radost z pobytu na čerstvém vzduchu, čas strávený prospěšnou prací. Ale třeba i tím, že vám umožňuje neustále se vzdělávat, učit se nové věci. Třeba rozpoznat rozdíly mezi jednoletým a víceletým plevelem.
Není to zábava, není to koníček. Vlastně je to věc, kterou dost bytostně nesnášíme. Přesto ji vždy v sezóně děláme, dokonce se k ní vícekrát vracíme. Čištění zahrady od plevelů, pletí, totiž málokdy uděláme dobře.
Pochopitelných důvodů, proč se zříct chemikálií na zahradě, ze které získáváme nejrůznější poživatiny, je víc než dost. Problémy ovšem nastávají, když se chceme vypořádat s obtížnými plevely. Jaké prostředky nám bez herbicidů zůstávají v arzenálu?
Kdyby plevele mohly mluvit, nejspíš by vyjádřily hluboké rozhořčení za to, co jsme z nich udělali. Plevelem totiž květinka nebo travina nevyroste, tou se stává. Plevel je totiž taková rostlina, která v daném místě roste proti vůli pěstitele. A nespravedlivé je to už proto, že jednou jejich přítomnost vadit může, jindy nemusí.
Plevel a mech ve spárách dlažby nejlépe odstraníte mechanicky spárovým kartáčem, škrabkou a vytrhávačem, na menších plochách i horkou vodou nebo párou. Sůl ani chlorové bělidlo na dlažbu nepatří a s hořákem i herbicidem je potřeba opatrnost.
Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.
Jedním z hodně slibných trendů dnes je i tzv. zahradničení bez rytí, no-dig gardening. Hned do startu se vyplatí říct, že ono „bez rytí“ rozhodně neznamená bez dřiny. S lopatou se naházíte víc než dost. Jak to celé funguje?
Poklidné sousedské vztahy nejsou k zahození, byť udržovat vzájemnou harmonii i za hranicemi svého pozemku někdy stojí práci navíc. Třeba v případě, že ze sousedova zanedbaného pozemku expandují na ten váš, pečlivě udržovaný, nejrůznější plevele. Jak to vyřešit?
I přes všechny současné technické vymoženosti pižláme plevel prorůstající z chodníku pořád nožíkem. Donekonečna! Copak to nejde jinak?
Podle toho, jaké rostliny na konkrétní půdě nejlépe prosperují, poznáme, jaké má vlastnosti, v jakém je stavu a jak ji upravit. Samozřejmě záleží na tom, co chceme v zahradě pěstovat. Některé rostliny jsou univerzály, kteří rostou snad všude, ale jiné se specializují na konkrétní půdy, na kterých se jim nejlépe daří. A to platí nejen pro rostliny kulturní a jejich výnosy, ale právě i pro plevele a byliny.
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
Každý miluje žebříčky a všemožná srovnání. Proč tedy nepřipravit srovnávací žebříček něčeho, co nikdo nemiluje? Zhruba tak jde zjednodušeně popsat motiv, který stojí za celým tímto krátkým článkem o rekordně předlouhých kořenech plevelů.
S plevelem jsme bojovali celou sezónu. A teď, když už na záhoncích dohromady nic nepěstujeme, by se mohlo zdát, že konečně můžeme povolit. To je ale chyba. Začátek podzimu je tím nejlepším obdobím, kdy se do plevelů pořádně pustit. Co uděláte teď, totiž může rozhodnout o tom, jak budou vaše záhony vypadat příští jaro.