Plevel dokáže potrápit každého zahrádkáře, ne každá nežádoucí rostlina je ale stejná a ne vždy je nutné hned sahat po chemii. Poradíme vám, jak nejčastější druhy plevelů poznat, jak se jich účinně zbavit ze záhonů, trávníku, dlažby i dalších míst na zahradě a jak zabránit jejich rychlému návratu. Dozvíte se také, kdy pomůže ruční pletí, mulčování či přírodní metody a kdy má smysl zvolit razantnější řešení.
Poklidné sousedské vztahy nejsou k zahození, byť udržovat vzájemnou harmonii i za hranicemi svého pozemku někdy stojí práci navíc. Třeba v případě, že ze sousedova zanedbaného pozemku expandují na ten váš, pečlivě udržovaný, nejrůznější plevele. Jak to vyřešit?
Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Že je k jídlu kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská, to asi nikoho nepřekvapí. Naše zahrady a záhonky ale doslova překypují dalšími druhy plevelů, kterým to na talíři může slušet.
Plevelem bylo původně vlastně všechno rostlinstvo, naši předci sběrači vybírali v přírodě plody, semena, hlízy a cibule stejně jako jiní živočichové. Pak ale lidé dostali nápad sbírané rostliny podporovat, aby jich bylo na jednom místě co nejvíce. Nejprve byla společenstva zřejmě jen zahušťována a později se přišlo na to, že lze konkrétní plodiny pěstovat i v monokulturách. A tím začal boj s rostlinami plevelnými.
Velké množství jinak běžných plevelů je ve skutečnosti léčivými bylinkami. A některé z nich mají dokonce vyloženě nezastupitelné léčebné účinky a využití. Třeba takový ostropestřec mariánský, jehož semena jsou nezastupitelná při léčbě lidských jater a jejich regeneraci. My se ale nyní zaměříme na rostliny jedlé, které kromě svých léčebných či preventivních účinků také chutnají či zdobí a nemohou nijak ublížit.
Kdyby plevele mohly mluvit, nejspíš by vyjádřily hluboké rozhořčení za to, co jsme z nich udělali. Plevelem totiž květinka nebo travina nevyroste, tou se stává. Plevel je totiž taková rostlina, která v daném místě roste proti vůli pěstitele. A nespravedlivé je to už proto, že jednou jejich přítomnost vadit může, jindy nemusí.
Dnes již “obyčejné“ robotické sekačky se staly jen předzvěstí doby robotické. A vlastně i dost nepraktickou, jelikož buďto máte všude kolem záhonů dráty vymezující pohyb sekačky, nebo je musíte zabudovat do země. Jenže na trhu se již objevují sekačky, které žádné dráty nepotřebují, a navíc toho umí mnohem víc, než jen sekat trávník. Letos se na veletrhu IFA v Berlíně představila sekačka, která dovede hubit plevele v trávníku. A chystá se další verze využívající AI, která již dokáže pomocí umělých rukou sbírat předměty.
Zahradničení je fascinující. Nejen proto, že vám dopřává radost z pobytu na čerstvém vzduchu, čas strávený prospěšnou prací. Ale třeba i tím, že vám umožňuje neustále se vzdělávat, učit se nové věci. Třeba rozpoznat rozdíly mezi jednoletým a víceletým plevelem.
Jak se na travních plochách zbavit plevelů, kdy s tím začít a jaké prostředky boje s plevelnými rostlinami využít?
Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.
Není to zábava, není to koníček. Vlastně je to věc, kterou dost bytostně nesnášíme. Přesto ji vždy v sezóně děláme, dokonce se k ní vícekrát vracíme. Čištění zahrady od plevelů, pletí, totiž málokdy uděláme dobře.
Nejlepší práce je ta, která se dělá sama od sebe a dobře. Půdopokryvné druhy okrasných rostlin pohlídají vaši zahradu, ochrání ji před vpádem plevelů, a ještě přitom vypadají elegantně. Zároveň brání většímu výparu vody a obvykle nejsou vůbec náročné na živiny.
Pochopitelných důvodů, proč se zříct chemikálií na zahradě, ze které získáváme nejrůznější poživatiny, je víc než dost. Problémy ovšem nastávají, když se chceme vypořádat s obtížnými plevely. Jaké prostředky nám bez herbicidů zůstávají v arzenálu?
Bojujete na své zahradě s plevely? Jak nejsnáz předcházet jejich růstu a množení? A jak některé plevelné rostliny naopak využijeme i v naší kuchyně nebo k léčbě? Kdy sáhnout po herbicidech a kdy se jim raději vyhnout?
Je to boj, který většina z nás svádí každý rok, a bez ohledu na zdánlivě pozitivní výsledek se do něj musíme pouštět znovu a znovu. Nelze jinak: chodníky zarostlé plevelem totiž nejsou zrovna hezkou vizitkou. Takže ať už se chodník nachází na našem zápraží nebo v uliční části, přiléhající k pozemku obce, je třeba zbavit se ve spárách zeleně. Teď je na to ideální čas.
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
I přes všechny současné technické vymoženosti pižláme plevel prorůstající z chodníku pořád nožíkem. Donekonečna! Copak to nejde jinak?
Dlažba vypadá naprosto báječně nová, časem se však špiní, zanáší a atakuje ji plevel a mechy, tedy především spáry. Vyžadují proto pravidelnou údržbu.
Plevele se můžeme zbavit chemicky, ovšem jen někde a za určitých okolností, nebo prostě manuálně. Ovšem svou roli hraje i prevence a některé zajímavé vychytávky.
Jak se účinně zbavit plevele? Jaké mechanické a chemické prostředky můžeme použít? Co s vytrženým plevelem?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
