Nejčastější plevele - ČESKÉSTAVBY.cz

Spor o lišejníky je zbytečný stejně jako marný boj s větrnými mlýny mýtů

Po shlédnutí příspěvků v diskusi pod článkem pana Dohnala o lišejnících, kterým autor vyvrací všeobecně zaběhlý a po internetu rozšířený mýtus, že lišejníky škodí dřevinám, parazitují na nich a mohou je i zahubit, jsem se rozhodl napsat pár řádků. Začnu ale ovocnými dřevinami, o lišejnících navážu níže. Vypadá to totiž, že na lišejníky se svádí kdeco prostě již jen proto, že na mnoho lidí nepůsobí pěkně, a že jsou prostě vidět. A obávám se, že v některých případech jde až o nenávist. Chudáci lišejníci...

Zelené dláždění vegetační dlažbou

Jak z betonových dlaždic vykouzlit hebký zelený koberec? Řešením je pokládka zatravňovací (jinak vegetační) dlažby. Nejenže naplníte estetickou roli pozemku, ale zároveň zpevníte venkovní plochy.

Vápnění půdy, pěstitelská nezbytnost, která se nesmí přehánět

Vápnění představuje úpravu půdy zvýšením obsahu vápníku, která vede ke změně půdní reakce, zlepšuje přijatelnost některých živin stejně jako strukturu půdy, posiluje hygienickou a ekotoxikologickou funkci půdy, imobilizuje kadmium a další toxické prvky (ztěžuje jejich přijatelnost rostlinami).

Jak bojovat s plevelem

Plevele se můžeme zbavit chemicky, ovšem jen někde a za určitých okolností, nebo prostě manuálně. Ovšem svou roli hraje i prevence a některé zajímavé vychytávky.

Video: Jednoduché a rychlé odstraňování plevele s tepelným odstraňovačem

Zahrady plné plevele často působí nevzhledným a neupraveným dojmem. Plevel je rostlinou, která odebírá vláhu a živiny úrodě kolem něj a většina zahrádkářů se tedy zcela oprávněně chce plevele zbavit, pokud možno co nejsnadněji. Ne vždy se ale zadaří. Mezi nejčastější plevele patří svlačec rolní, pýr plazivý, nebo známá smetánka lékařská, a kdokoli, kdo se v minulosti již s těmito plevely potýkal, ví, že zbavit se plevele není žádná zábava.

Jak se zbavit plevele

Jak se účinně zbavit plevele? Jaké mechanické a chemické prostředky můžeme použít? Co s vytrženým plevelem?

Neříkejte jim plevel! Co o vaší zahradě prozradí nechtění nájemníci

Přiznejme si to: pro většinu z nás je pohled na pampelišku v anglickém trávníku osobní urážkou. Bereme do rukou motyky či různé vytrhávače plevele, ladíme strunové sekačky a někteří tasí i těžkou chemii. Jenže co když ti zelení vetřelci nejsou divocí nájezdníci, ale spíše bezplatní zahradní konzultanti a přírodní záchranáři?

Britové nechtějí jíst plevel, bojí se neznámého. Jsme na tom ale lépe?

Studie z anglického venkova odhaluje, jak málo toho moderní lidé vědí o jedlých rostlinách, které jim rostou doslova pod nohama. Zatímco naši předkové běžně doplňovali jídelníček o planě rostoucí rostliny, dnes už je to skoro zapomenuté umění. Už letošní jaro se to ale můžete pokusit změnit.

Kvíz: Úporné plevele, které jsou zároveň nejléčivějšími bylinami. Poznáte je?

Všimli jste si, že mnoho úporných plevelů, kterých se nemůžeme v zahradách za žádnou cenu zbavit, a které jsou doslova všudypřítomné, patří mezi léčivé životabudiče? Prostě jsou to jedny z nejcennějších bylin s nejlepšími prokazatelnými účinky na naše zdraví. A mnohé z nich jsou dokonce i velmi chutné. Jako by nám příroda chtěla za každou cenu naznačit: „Vy hlupáci, ničíte ve svých zahradách to, čím vám chci prodloužit život… a zpestřit jídelníček.“

Plevele. Nový trend ve světových metropolích, města se mění a mají chutnat i léčit

Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.

Na jaře to možná nevyšlo, ale na podzim můžete nad plevely zvítězit

Zápas s plevely, ten vyčerpávající a často marný souboj, si spojujeme spíše s počátkem jara, údržbou chodníků a letní probírkou mezi záhonky. Ale podzim, kdy už se příroda ukládá ke spánku? Je to trochu nečekané, ale právě ten je podle profesionálů tím nejlepším časem, kdy nad těmi zelenými prevíty konečně můžete zvítězit.

Jednoleté a víceleté plevele. Proč je dobré poznat mezi nimi rozdíl?

Zahradničení je fascinující. Nejen proto, že vám dopřává radost z pobytu na čerstvém vzduchu, čas strávený prospěšnou prací. Ale třeba i tím, že vám umožňuje neustále se vzdělávat, učit se nové věci. Třeba rozpoznat rozdíly mezi jednoletým a víceletým plevelem.

Divizna divy zná. Vykvétá v noci, a když se objeví v zahradě, je to svátost

Když se v zahradě objeví divizny, je to opravdu svátost. Navíc obrovská šance, že se vysemení a vyrostou i v dalších letech. Nepřehlédnutelné jsou již mladé chundelaté lístky, které které vyrůstají oproti jiným vzcházejícím rostlinám hodně velké. „Opovaž se ty divizny posekat sekačkou,“ zavelela postarší paní svému partnerovi, který právě startoval svou zamilovanou benzínovku. „Pěkně okolo!“ Když prý totiž divizna uzdravila chorého krále, on řekl: "Věru, tato květina divy zná činiti!" A jméno květiny bylo na světě.

Jakých chyb se vyvarovat při pletí plevele, abychom nemuseli plít příliš často?

Není to zábava, není to koníček. Vlastně je to věc, kterou dost bytostně nesnášíme. Přesto ji vždy v sezóně děláme, dokonce se k ní vícekrát vracíme. Čištění zahrady od plevelů, pletí, totiž málokdy uděláme dobře.

Nepusťte si plevele do zahrady. Vytlačte je půdopokryvnými druhy okrasných rostlin

Nejlepší práce je ta, která se dělá sama od sebe a dobře. Půdopokryvné druhy okrasných rostlin pohlídají vaši zahradu, ochrání ji před vpádem plevelů, a ještě přitom vypadají elegantně. Zároveň brání většímu výparu vody a obvykle nejsou vůbec náročné na živiny.

Ajaj, kokotice, užerka jedna nezdárná a líná, parazit nad parazity

Sedláci pojmenovali tuto rostlinu otočkou, otáčkou a užerkou. Jenže ona to snad ani na první pohled rostlina vůbec není. Jakoby se na zemi objevil nějaký mimozemský organismus, něco mezi rostlinou, houbou, živočichem a ohromným shlukem mikroorganismů. Je tak neuvěřitelně líná, že ani nepotřebuje chlorofyl a rezignovala na fotosyntézu, semena přitom přežijí v půdě i 10 let a přežije jich tolik, že je úplně jedno, jestli se nějaké chytne anebo ne. Kolem svých rostlinných obětí se ovíjí jako nějaká milenka, až je začne rdousit. Mrcha jedna! Kokotice.

Plevele na talíři. Které plevele z našich zahrad a přírody jsou jedlé?

Že je k jídlu kopřiva dvoudomá nebo smetanka lékařská, to asi nikoho nepřekvapí. Naše zahrady a záhonky ale doslova překypují dalšími druhy plevelů, kterým to na talíři může slušet.

Plevele obyčejné i neobyčejné, cestovatelé v čase a prostoru

Plevelem bylo původně vlastně všechno rostlinstvo, naši předci sběrači vybírali v přírodě plody, semena, hlízy a cibule stejně jako jiní živočichové. Pak ale lidé dostali nápad sbírané rostliny podporovat, aby jich bylo na jednom místě co nejvíce. Nejprve byla společenstva zřejmě jen zahušťována a později se přišlo na to, že lze konkrétní plodiny pěstovat i v monokulturách. A tím začal boj s rostlinami plevelnými.

Jedlý a jinak užitečný plevel v zahradách je požehnání, neničit, naopak pěstovat

Velké množství jinak běžných plevelů je ve skutečnosti léčivými bylinkami. A některé z nich mají dokonce vyloženě nezastupitelné léčebné účinky a využití. Třeba takový ostropestřec mariánský, jehož semena jsou nezastupitelná při léčbě lidských jater a jejich regeneraci. My se ale nyní zaměříme na rostliny jedlé, které kromě svých léčebných či preventivních účinků také chutnají či zdobí a nemohou nijak ublížit.

Co nám plevele mohou prozradit o půdě v naší zahradě a jejím stavu

Kdyby plevele mohly mluvit, nejspíš by vyjádřily hluboké rozhořčení za to, co jsme z nich udělali. Plevelem totiž květinka nebo travina nevyroste, tou se stává. Plevel je totiž taková rostlina, která v daném místě roste proti vůli pěstitele. A nespravedlivé je to už proto, že jednou jejich přítomnost vadit může, jindy nemusí.