Kdy se mohou kácet stromy a které můžete pokácet bez povolení

Kácení stromů a keřů rostoucích mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Podle vyhlášky se dřeviny kácejí zpravidla v období vegetačního klidu, tedy v době přirozeného útlumu jejich životních funkcí. Konkrétní data předpis neuvádí. Obecně jde o období od podzimního opadu listí do jarního rašení, v praxi se nejčastěji uvádí doba od listopadu (někdy už od října) do konce března. Stejně to platí pro listnaté, jehličnaté i ovocné stromy.

Důvodů ke kácení bývá celá řada. Strom může být poškozený, nemocný nebo vychýlený tak, že ohrožuje okolí. Může přerůst možnosti zahrady, větvemi ohrožovat střechu nebo zastiňovat dům. Kácejí se i dosluhující ovocné stromy, které už neplodí. Ani strom na vlastním pozemku ale nesmíte pokácet kdykoli a bez rozmyslu.

Slovo „zpravidla“ znamená, že kácení mimo vegetační klid zákon přímo nezakazuje. Ministerstvo životního prostředí ale upozorňuje, že přináší vyšší riziko poškození dalších zájmů chráněných zákonem. Jde hlavně o ptáky: zákon zakazuje úmyslně poškozovat a ničit hnízda a vejce volně žijících ptáků a významně je vyrušovat, zejména během hnízdění a odchovu mláďat. V dutinách starých stromů se navíc mohou ukrývat netopýři, kteří patří mezi zvláště chráněné živočichy. Na jaře a v létě proto kácejte jen v nutných případech, například když je strom nebezpečný, a předem ho důkladně prohlédněte. Pokud kácíte na základě povolení, řiďte se termínem, který v něm stanoví úřad.

Ke kácení stromů rostoucích mimo les je podle § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny potřeba povolení orgánu ochrany přírody. Vyhláška č. 189/2013 Sb. ale stanoví výjimky. Povolení nepotřebujete ke kácení:

• stromů s obvodem kmene do 80 cm měřeným ve výšce 130 cm nad zemí (odpovídá to průměru kmene zhruba 25 cm),
• zapojených porostů dřevin, typicky keřů, o celkové ploše do 40 m²,
• ovocných stromů na pozemcích v zastavěném území obce, které jsou v katastru nemovitostí vedené jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří,
• porostů energetických dřevin a vánočních stromků s produkčním cyklem do 10 let.

Výjimky neplatí, pokud je strom součástí významného krajinného prvku, stromořadí (souvislé řady nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy) nebo dříve uložené náhradní výsadby. Platí stejně pro fyzické i právnické osoby. I u stromů, které povolení nepotřebují, je ale třeba myslet na hnízdící ptáky.

V některých případech povolení nepotřebujete, kácení ale musíte úřadu oznámit. Kácení z důvodů pěstebních (obnova porostu nebo výchovná probírka) a z důvodů zdravotních je třeba písemně oznámit nejméně 15 dnů předem. Úřad ho může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Pokud stav stromu zjevně a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo hrozí škoda značného rozsahu, například když bouřka strom nalomí a ten se nakloní nad dům, smíte ho pokácet hned. Kácení pak musíte oznámit do 15 dnů od jeho provedení. Oznámení přijímá obecní úřad obce s rozšířenou působností. Stav stromu před kácením raději zdokumentujte fotografiemi, abyste mohli doložit, že byl opravdu nebezpečný.

Pravidla pro kácení se nevztahují na běžný řez. Ošetřování a udržování stromů je naopak povinností jejich vlastníků. Zakázané je ale poškozování dřevin, které podstatně nebo trvale sníží jejich funkce nebo vede k jejich odumření. Příliš razantní zásah do koruny tak může být posouzen jako poškození stromu. Kdy a jak stromy řezat, popisujeme v článku Prořezávka stromů na sklonku zimy.

Přísnější ochranu mají památné stromy a dřeviny ve významných krajinných prvcích, například podél vodních toků a rybníků, v údolních nivách nebo v registrovaných remízech, na mezích a v historických zahradách a parcích. Pokud pozemek leží v národním parku, v národní přírodní rezervaci či památce, v přírodní rezervaci či památce nebo v jejich ochranném pásmu, nerozhoduje o kácení obecní úřad, ale správa národního parku, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo krajský úřad.

O povolení žádá vlastník pozemku, na kterém strom roste. Požádat může i nájemce, musí ale doložit souhlas vlastníka. Žádost se podává obecnímu úřadu v místě, kde strom roste. Ve městech ji obvykle vyřizuje odbor životního prostředí městského úřadu nebo magistrátu, formulář bývá ke stažení na webu obce. Podle vyhlášky musí žádost obsahovat:

• označení pozemku, tedy katastrální území a číslo parcely,
• doložení vlastnického nebo nájemního vztahu k pozemku, případně souhlas vlastníka,
• specifikaci stromů – druh nebo rod, počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí, u keřových porostů jejich plochu,
• zdůvodnění žádosti.

Úřad může povolení vydat jen ze závažných důvodů, po vyhodnocení funkčního a estetického významu stromu. U statných stromů proto pomůže posudek arboristy nebo dendrologa, který popíše zdravotní stav stromu a jeho bezpečnost. Povolení může úřad podmínit přiměřenou náhradní výsadbou a uložit k ní i následnou péči, nejvýše na pět let.

Kácení na lesních pozemcích se neřídí § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny, ale lesním zákonem č. 289/1995 Sb. Vlastník lesa v něm hospodaří podle pravidel lesního zákona, například vytěžené plochy musí znovu zalesnit.

Pokud stromy z lesa ohrožují vaši chatu, dům nebo jiný majetek, musí ho podle § 22 lesního zákona zabezpečit vlastník ohrožené nemovitosti, a to na vlastní náklady. Chrání ho tak před pádem stromů, přesahem větví a kořenů nebo zastíněním. Opatření může provést i přímo na lesním pozemku a vlastník lesa je musí strpět. Jejich rozsah a způsob ale určuje orgán státní správy lesů, tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud by zabezpečení vyžadovalo změnu hospodaření v lese, rozhoduje úřad i o tom, kdo ponese náklady a kdo nahradí vlastníkovi lesa případnou újmu. Než na cizím lesním pozemku cokoli pokácíte, obraťte se proto na úřad.

Kdo bez povolení pokácí nebo poškodí strom rostoucí mimo les, dopouští se přestupku. Fyzickým osobám hrozí podle § 87 zákona o ochraně přírody a krajiny pokuta:

• až 10 000 Kč za nesplnění ohlašovací povinnosti nebo za neprovedení uložené náhradní výsadby,
• až 20 000 Kč za poškození nebo pokácení stromu bez povolení,
• až 100 000 Kč za pokácení skupiny stromů bez povolení nebo její závažné poškození a za poškození či zničení památného stromu.

Ve zvláště chráněných územích může být pokuta až dvojnásobná. Právnickým a podnikajícím fyzickým osobám hrozí za tytéž přestupky podle § 88 pokuta až 1 000 000 Kč.

Pokácet vzrostlý strom u domu nebo plotu není práce pro laika. Strom obvykle nejde podříznout a nechat padnout celý najednou jako v lese. Odstraňuje se postupně, shora dolů a od konců větví ke kmeni, a odřezané části se spouštějí na lanech, aby nic nepoškodily. Arboristé k tomu používají lanovou (horolezeckou) techniku nebo vysokozdvižnou plošinu. Pokud nechcete riskovat úraz nebo škodu na svém či cizím majetku, obraťte se na odbornou firmu. Proč se do takzvaného rizikového kácení nepouštět svépomocí, vysvětlujeme v článku Co je rizikové kácení stromů. Stejný postup bývá nutný i u stromů, které ohrožují chatu v lese, zvlášť v hustě zastavěných chatových oblastech.

I starou jabloň na zahradě je často lepší kácet postupně, aby nepoškodila plot ani okolní stromy. Zbylý pařez můžete odfrézovat, vytrhnout i s kořeny, nebo ho nechat na místě postupně rozložit, třeba při pěstování jedlých dřevokazných hub. Pokud chcete na stejné místo vysadit nový strom, frézování často nestačí a je potřeba odstranit i kořeny. Možnosti popisujeme v článku o likvidaci pařezu v zahradě.

Dřevo a větve z pokáceného stromu patří vlastníkovi pozemku, protože rostlinstvo je podle občanského zákoníku součástí pozemku. Pokud jako nájemce dosáhnete pokácení překážejícího nebo nebezpečného stromu, o dřevu rozhoduje vlastník. Bez jeho souhlasu si ho ponechat nesmíte.

Článek byl aktualizován v říjnu 2026 podle předpisů platných k tomuto datu. Zdroje: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), zakonyprolidi.cz, Ministerstvo životního prostředí.