Po celém světě se „povalují“ miliardy tun dřevěného odpadu. A každý rok k nim další stovky milionů tun přibydou. Není to ekologické ani hospodárné, nemluvě o tom, jak takové mrhání zdroji vede ke zbytečnému kácení živých vzrostlých stromů. Co s tím? Kácet méně, lépe recyklovat. Třeba skrze dřevěnou pastu.
Každý rok okolo patnácti miliard. Tolik by prý průměrně mělo být za rok na celém světě pokáceno stromů. Ta čísla jsou ohromná, a proto asi nejsou nejpřesnější. A zrovna tak nepřesná bývají i vyčíslení, co se s těmi stromy děje dál.
Jistě, jejich primární biomasa je zpravidla nějak účelně zužitkována: ve stavebnictví jako konstrukční materiál, pro výrobu nábytku, do papíren i spaloven. Ale pak už to trochu drhne. Zrovna u stavebnictví nebo nábytku odhalíme ve statistice velkou oblast početní nejistoty, protože v určité fázi totiž to strukturní nebo v nábytku zapracované dřevo doslouží. A pak? Část si projde nějakou recyklací, je nějak zpracována. Nebo je sekundárně zhodnocena, jako palivo. Určitý podíl z toho objemu dřeva se rovněž stane odpadem, který zamíří na skládky.
)
)
Na hromadách se tak vrší celé lesy. Jak velké hromady to vlastně jsou? To se nikde moc neprezentuje. Jednak kvůli tomu, že v jednotlivých národních statistikách panuje neskutečný zmatek. Někde se totiž za recyklaci považuje i ono spálení. Jinde se dřevo zužitkuje pro nezahrnuté účely, promění svou fyzickou povahu. Jinde se zase do bilance odpadů dřevo vůbec nezapočítává, protože jde o materiál přírodní.
Dost možná ale k tomu chaosu přispívá i to, že každá nepěkná pravda bolí. A zrovna dřevo patří k materiálům, s nimiž se ve světě až trestuhodně mrhá. Vyroste jako strom, použijeme ho pro jeden účel a dál, až už se přežije, nás už jeho osud nezajímá.
Aby se nekácelo zbytečně
Jen pro hrubou představu toho, v jakých číslech se pohybujeme: v USA se ročně vyprodukuje přibližně 70 milionů tun „dřevěného“ odpadu, přičemž recyklováno je desetkrát méně. Ve Velké Británii vytvoří přibližně každý rok okolo pěti milionů tun odpadního dřeva, ale i tak ho recyklují jen kolem osmnácti procent. A u nás, byť ta čísla budou nižší, to asi o moc lepší nebude. Což je pořádná ostuda.
Zvlášť když vezmete v potaz, že dřevo je už z principu materiál, který má skvělý potenciál k opětovnému využití, obnově i biologické rozložitelnosti. Je doslova „jako dělaný“ pro účelnou recyklaci. Jenže jak při té recyklaci vyrábět něco s přidanou hodnotou?
)
)
Právě tím se zabývá projekt Wooden Wood (doslova přeloženo jako Dřevěné dřevo), vytvořený architekty z izraelské Haify. Dává dohromady moderní technologii, architekturu, design a stavitelství.
S hodně netradičním výstupem, v podobě dřevěné textilie.
Tedy, než se z ní ta dřevěná textilie konečně stane, je nejprve recyklovanou dřevěnou pastou, vytvořenou z pilin. Vytěžených z odpadního dřeva. Poté je tato pasta využita jako náplň robotické tiskárny. Nedá se úplně říct, že jde o tiskárnu 3D. Tahle sice vytváří plastický vzor, ale poměrně přisedlý. Proto je taky výstup té dřevěné textilie využíván jen jako výplň sedacích prvků. Židlí, křesel, gaučů a postelí. Ale též i rámů, obkladů, přepážek.
K čemu je to dobré? Hlavně proto, že struktura surového dřeva slouží jako forma pro tiskový proces, čímž se brání vzniku odpadu.
S tím, že ty dřevěné textilie mají vyšší přidanou hodnotu, než obyčejný odpad nebo konvenčně recyklované dřevěné produkty. Místo toho, aby z nich bylo palivo, pilinová izolace, dřevotříska nebo štěpka, z nich bude něco víc prospěšného, co se dokáže samo zaplatit. V podstatě se dá říct, že ze starého stavebního nebo nábytkářského dřeva tu vzniká další nábytek.
Tím se zamezuje vzniku odpadu, a po úpravě se prodlužuje životnost přírodního materiálu o další generace. S jistotou toho, že dřevěná textilie zůstává i nadále biologicky rozložitelná, obnovitelná a opětovně recyklovatelná.
)
)
Obnovitelné je třeba obnovovat
Jak na něco takového vůbec lidé z projektu Wooden Wood přišli? „Dřevo je jedním z nejběžnějších stavebních a průmyslových materiálů, je vyobrazováno jako „přírodní a obnovitelný“ zdroj,“ popisuje Shany Barath, vedoucí architektonické kanceláře Disrupt.Design Lab. „Háček je ovšem v tom, že se s nám nakládá docela neobnovitelně, nepřírodně.“
V přírodě se totiž prvky a živiny recyklují, pohybují se ve vzájemném koloběhu. Ze starého vzniká nové a naopak. Jen ze stromů, které pokácíme a vytěžíme na dřevo, už povětšinou nic smysluplného a navazujícího na životní cyklus nevzniká. Wooden Wood nabízí model, jak udržet dřevo déle v oběhu, ve funkčním použití.
Jeho podstatou a hlavním cílem je podpořit prolínání tradičních a pokročilých výrobních metod, které se spojí do pracovního postupu směrem k návrhu s nulovým odpadem. Tento proces, který vychází z tradice jemného zpracování dřeva, kombinuje běžné vyjádření dřeva jako modulární komponenty, včetně nanášení tkaní dřeva pomocí robotického tisku za účelem prototypu sedacích prvků.
Způsob, jakým se dnes zachází se dřevem, které už nepotřebujeme, se asi jen tak k lepšímu nezmění. Ale Wooden Wood alespoň poukazuje na možnost, že to lépe dělat jde.
Svět rovněž úporně řeší to, jak zvrátit dopady klimatických změn, například výsadbou stromů. To úplně špatná idea není, ale je poněkud odsunutá od reality. Řeší totiž následek a nikoliv skutečnou příčinu. Prvním krokem k nápravě totiž není sázet stromů více, ale kácet jich méně. A Wooden Wood navrhuje přístup, který pomáhá šetrně nakládat s tím již vyzískaným, vytěženým dřevem.
Tak, aby nebylo třeba tolik dalších stromů kácet.
Zdroj: Disrupt.Design Lab
Foto: Disrupt.Design Lab
