Na pultech zahradnictví stojí těsně vedle sebe, hrají podobnými odstíny růžové či fialové, případně bílou a nazelenalou. Na první pohled vypadají jako dvojčata, přesto jsou vřes obecný a vřesovec pleťový dva zcela odlišné druhy s jinými nároky, listy i dobou kvetení. Ve společném truhlíku mohou vytvořit dokonalý tandem od září až do jara, pokud víte, jak se o ně postarat a proč jejich největším zimním nepřítelem není třeskutý mráz, ale neviditelné sucho.
Šupinky proti jehličkám: spolehlivé rozlišení na první pohled
Ačkoliv obě rostliny patří do stejné čeledi vřesovcovitých, botanicky jde o odlišné rody. Vřes obecný (Calluna vulgaris) poznáte nejlépe podle listů. Má velmi drobné, ploché šupinky, které těsně přiléhají k větvičce a částečně se překrývají, takže celý keřík působí uhlazeně a kompaktně. Jeho květy jsou drobnější a hustě lemují konce výhonů.
Vřesovec pleťový (Erica carnea) se naopak pyšní tenkými, odstávajícími jehličkami, díky nimž rostlina připomíná miniaturní jehličnan. Odlišné jsou i samotné květy – bývají nápadnější, baňkovité až zvonkovité a volněji zavěšené. Podle barev květů je nerozeznáte, oba druhy nabízejí širokou škálu bílé, růžové, purpurové i temně fialové.
Od podzimu do jara: Štafeta kvetení v jedné nádobě
Největší předností kombinace vřesu a vřesovce je jejich rozdílný biologický rytmus. Vřes obecný vládne pozdnímu létu a podzimu. Rozkvétá od srpna a jeho hlavní sezona vrcholí v září a říjnu, kdy odkvetlá květenství zůstávají dekorativní ještě dlouho do zimy.
Vřesovec pleťový je naopak otužilcem chladných měsíců. Podle odrůdy a průběhu zimy začíná kvést v prosinci, jeho hlavní čas však nastává na přelomu zimy a jara. Zvonkovité květy často prorážejí sněhem a nádobu zdobí až do dubna. Výsadbou obou druhů do jediného truhlíku zajistíte plynulou štafetu, která udrží balkon barevný po celou chladnou polovinu roku.
Poupata, která se nikdy neotevřou
Při výběru vřesů v zahradnictví často narazíte na označení Knospenheide neboli poupatový vřes. Tyto speciálně vyšlechtěné kultivary mají zvláštnost: jejich květní poupata se nikdy zcela neotevřou. Zůstávají pevně zavřená, což je chrání před deštěm, větrem i prvními mrazy. Rostlina si tak drží sytou barvu mnohem déle než klasické formy.
Tato poupata však na jaře nerozkvetou. Jde o trvalý znak dané odrůdy, nikoli o opožděný vývoj. S tím se pojí i častý klam – uzavřená poupata si zachovávají svěží barvu a tvar i několik týdnů poté, co rostlině vinou sucha či poškození zcela odumřely kořeny.
Kyselé prostředí je základ, univerzální zemina nestačí
Úspěch pěstování stojí na správném substrátu. Vřes obecný vyžaduje lehkou, vzdušnou, chudší zeminu s výrazně kyselým pH. Běžný univerzální zahradnický substrát je pro něj nevhodný, protože obsahuje příliš mnoho živin a mívá neutrální reakci, která blokuje příjem živin. Nejlepším řešením je sáhnout po směsi určené pro rododendrony, azalky a další kyselomilné rostliny.
Vřesovec pleťový je vůči půdní reakci mnohem tolerantnější a snese i půdy neutrální či mírně vápenité. Kyselý substrát mu však vůbec nevadí, a proto mohou oba druhy bez obav kořenit vedle sebe. Truhlík musí mít vždy funkční odtokové otvory a drenážní vrstvu ze štěrku nebo keramzitu na dně. Trvalé přemokření a stojatá voda vedou k rychlému uhnívání jemných kořínků.
Proč vřesy v truhlíku neumrznou, ale uschnou
Zimní úhyn vřesů v nádobách je téměř vždy důsledkem mrazového sucha, nikoli mrazu samotného. Jako stálezelené keříky rostliny odpařují vodu listy i během chladných měsíců. Jakmile v malém prostoru truhlíku substrát zcela promrzne, kořeny nemohou čerpat vláhu a rostlina pomalu uschne.
Základem přežití je střídmá zálivka během bezmrazých dnů, kdy teploty vystoupají nad nulu. Do zmrzlé půdy vodu nikdy nelijte a dbejte na to, aby v podmisce nezůstala stát žádná voda, venku by zmrzla. Truhlík před promrznutím ochráníte obalením jutou, kokosovou rohoží nebo bublinkovou fólií a podložením polystyrenovou deskou, která odizoluje chlad od studeného parapetu či dlažby.
Jarní péče a nezbytný řez
Po zimě potřebují oba keříky omladit, aby nevyholovaly odspodu a zachovaly si hustý růst. Vřes obecný zkraťte časně na jaře, dříve než začne rašit, a odstraňte suchá loňská květenství. Vřesovec pleťový sestřihněte až poté, co na jaře zcela odkvete. U obou druhů platí zásada stříhat pouze do zelených částí a vyvarovat se hlubokého řezu do starých, zdřevnatělých výhonů, ze kterých rostliny regenerují jen velmi obtížně.
Zdroj: iDNES.cz; Obecné botanické a zahradnické standardy: Morfologie a taxonomie čeledi vřesovcovitých; ČESKÉSTAVBY.cz; Wikipedie


