Kopřivové hnojivo, tedy kopřivová jícha, kopřivy rozpuštěné v dešťové vodě, je skvělé celoročně. A v rozumné koncentraci prospěje prakticky všem rostlinám v zahradě, ale i pokojovkám. Kopřivové hnojivo sice od začátku kvašení až do aplikace v podobě dešťovou vodou ředěného roztoku nevoní jako kytice růží, dosti zapáchá, ale jeho pozitivní účinky jsou nepopiratelné, doslova skvělé.
Kopřiva je základem všech bylinných zákvasů
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je vlastně základem všech bylinných zákvasů, čili jích. Kdo che od svých rostlin květy a plody, hnojí právě kopřivovou jíchou. Listy a stonky kopřiv přitom pustí do jíchy nejen draslík, fosfor a dusík, ale především také potřebné živiny, železo, vápník a jiné stopové prvky, vitaminy B2 a C, kyselinu křemičitou a další látky. Při dosti ředěném postřiku na list je navíc účinné i proti mšicím a jiným škůdcům.
)
)
Fantastický trojboj
Na přírodní bylinné zákvasy (jíchy, hnojůvky) spoléhali již staří zahradníci klášterních a zámeckých zahrad a parků. Spolu s kompostem totiž k vyživení rostlin naprosto stačí. Navíc můžeme použít prakticky jakýkoli plevel. Ke kopřivám, které jsou vůbec úžasnou bylinou, všudypřítomnou a přitom natolik léčivou, že se doporučuje k dotoxikacím lidského organismu, můžeme přidat například kostival lékařský (Symphytum officinale), čímž dosáhneme neuvěřitelně účinného trojboje.
)
Za prvé dešťová voda, která je měkká a obsahuje vzdušný dusík v rostlinami nejlépe konzumovatelné formě, za druhé fantastická kopřiva a za třetí kostival obsahující především slizové látky, třísloviny, silice a alkaloidy, draslík, fosfor, vápník, vitaminy A, C, B12, allantoin a cholin. Tato kombinace by doslova vzkřísila mrtvého. Pozor však na koncentraci hnojivé zálivky. Vždy je lepší volit koncentraci nižší a zálivku aplikovat častěji.
Přidat lze jakoukoli bylinu
Přidat můžeme kromě kostivalu jakoukoli bylinu, respektive plevel. Čím déle zákvas necháme a čím je tepleji, tím více se nám rostliny rozpustí. Je zcela běžné, že když necháte jíchu dlouhou dobu, zjistíte, že je v sudu již jen tekutina a tu a tam nějaký ten zbyteček především stonků a kořenů. Vše ostatní je již součástí nakvašené tekutiny.
)
Silně koncentrované zdraví
Pravda, kostival se nám bude v přírodě hledat trochu hůře, chráněný však není. A kopřivy? Těch je všude okolo nás tolik, že si z nich vyrobíme jíchu doslova i v pustině. Při sběru však nesmíme zapomenout na pevné rukavice, tedy pokud se zrovna nechcete požaháním rukou kopřivami léčit. A čím mladší kopřivy jsou, tím žahají více a tím jsou účinnější. Ne nadarmo se do velikonoční sekané a jarních čajů dávají ještě fialové mladé výhonky kopřiv. Silně koncentrované zdraví.
)
Kopřivová jícha prodlouží kvetení a zlepší kondici muškátů
A muškáty (Pelargonium)? Jde o naše nejoblíbenější balkónové rostliny, které kvetou maximálně krásně právě v době, kdy by již potřebovaly zazimovat, tedy ochránit před chladem a blížícími se mrazíky. Proslulé jsou však právě svým dlouhotrvajícím kvetením a právě podzimní vitalitu i odolnost chladnějšímu počasí jim poskytne hnojivo z kopřiv, případně i s přídavkem dalších bylin.
)
Jednoduchá příprava jíchy
Stačí kopřivy, které musí v nálevu dominovat, případně i další byliny, nasbírat, vložit je do sudu s dešťovou vodou, shora jej zakrýt víkem a čekat. Po cca dvou týdnech (za teplého počasí již po týdnu) můžeme jíchu začít používat. Zpočátku ji ředíme méně a čím více se rostlinná hmota ve vodě rozkládá, tím ředíme před hnojením vodou více. Občas je možné nálev zamíchat, ale nutné to vyloženě není. Lepší je samozřejmě držet sud s nálevem na teplejším stanovišti, abychom rozklad rostlinné hmoty a kvašení urychlili.
)
Je zcela normální, že se během kvašení na povrchu vytvoří nevzhledná a nepříliš příjemně vonící pěna. I ta je však hnojivem. Pouze do postřikovačů je třeba použít nálev přecezený, jinak v něm nějaké ty zbytky rostlinné hmoty vůbec nevadí. V podstatě lze průběžně kvasící jíchu postupně celou spotřebovat, aniž bychom museli cedit. Někdo však radši hmotu po nějaké době zcedí a uloží do jiné nádoby. Je to sice zbytečné, ale proč ne.
)
Fermentované živiny
Živiny, které rostliny získávají z bylinné jíchy, jsou již fermentací rozložené, proto jsou pro rostliny snadno dostupné. A pomalé získávání těchto živin zajišťuje jejich trvalý přísun. Bylinné jíchy také zlepšují strukturu půdy a podporují mikrobiální aktivitu. Vytváří tak zdravější prostředí pro růst rostlin.
)
Pokud své muškáty pohnojíte osvědčeným komplexním hnojivem z kopřiv a případně i dalších bylin, odmění se vám dlouhým a bohatým kvetením třeba na venkovních okenních parapetech až do mrazíků.
Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
