Představa, že z jednoho českého pole sklidíte dvě plnohodnotné úrody za jediný rok, ještě nedávno patřila do žánru sci-fi nebo do příruček o pěstování rýže někde ve vietnamské deltě. Jenže klimatická změna si řekla, že když už peče jih Moravy středomořským sluncem, nadělí mu i tamní agrotechnické tempo. Místní zemědělci tak pomalu zapomínají na tradiční letní dobu vegetačního klidu u vychlazeného vlašáku a po vymlácení první plodiny okamžitě startují secí stroje pro repete. Vítejte v české subtropické zóně, kde se pole točí na dvě směny a termín druhá sklizeň přestává zavánět původem ze slovníku experimentujících bláznů.
Když zima skončí v únoru, kombajnér se v srpnu nenudí
České zemědělství mělo po generace zažitý poměrně poklidný rytmus: na podzim či na jaře zasít, v létě sklidit, zout si holínky a zbytek roku se věnovat údržbě strojů či diskusím o dotacích. Růst průměrných teplot a prodlužování vegetační sezóny o celé týdny však pravidla hry obrátila vzhůru nohama. Zatímco dříve ozimy dozrávaly v červenci či srpnu, na Břeclavsku, Znojemsku nebo Hodonínsku se do polí nezřídka vjíždí už koncem června. V kalendáři tak rázem zeje obrovské volné okno se spoustou slunečního svitu, které doslova láká k tomu nenechat půdu ležet ladem.
Zlaté Moravské moře vystřídá sója, kukuřice i proso
Jak takový zemědělský dvojboj vypadá v praxi? Zásadní roli hrají ozimé plodiny, které se sklízejí velmi brzy. Nejčastěji jde o ozimý ječmen, ozimé žito na siláž nebo ranou řepku. Jakmile kombajn sjede z pole, zemědělci nemeškají a během několika hodin do strniště sejí druhou plodinu s mimořádně krátkou vegetační dobou. Skvěle se osvědčují rané odrůdy kukuřice na siláž, proso, pohanka nebo dokonce sója. Výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně i agronomové z praxe potvrzují, že pokud přeje počasí a půda udrží vláhu, stihne druhá plodina bez problémů dozrát do konce října, případně poskytne vydatnou zelenou hmotu pro krmení hospodářských zvířat či bioplynové stanice.
Kdo už v polích točí dvojáky a sbírá vavříny
Pionýrem v praktickém zkoušení dvou sklizní v regionu je například společnost Rostěnice a.s., hospodařící na Vyškovsku a v navazujících částech jižní Moravy. Známý zemědělský vizionář a její dlouholetý představitel Vítězslav Navrátil v odborných textech i rozhovorech opakovaně popsal pokusy se setím sóji či kukuřice bezprostředně po sklizni ozimého ječmene. Stejnou cestou se vydávají i podniky na Znojemsku, kde s pěstováním meziplodin a následných krmných plodin systematicky operuje například ZOD Zálší nebo Agrodružstvo Blížkovice, která v suchých a teplých letech využívají časnou sklizeň žita ke druhé výsadbě kukuřice. Do plánování těchto osevních postupů se zapojují desítky dalších farmářů z regionu, kteří se sdružují v projektech monitorujících dopady sucha a adaptaci na klima, často pod patronací Agrární komory ČR a projektu Intersucho.
Bez kapky vody to nepůjde, čili hra s meteorologickou ruletou
Abychom však nemalovali situaci pouze v růžových tónech, zavádění dvou sklizní naráží na jeden zcela zásadní problém, a tím je voda. Zatímco slunečního záření a teplých dnů má jižní Morava na rozdávání, srážky v letních měsících bývají loterií. Pokud v červenci po zasetí druhé plodiny nezaprší, semeno v rozpáleném prachu jednoduše nevzejde. Právě proto se dvojí sklizeň stává doménou podniků, které disponují funkčními závlahovými systémy, nebo které zvládají moderní technologie půdoochranného hospodaření a přímého setí do strniště, kdy se z půdy neztratí ani kapka drahocenné vláhy. Poptávka po obnově a budování nových závlahových soustav na jihu Moravy tak roste ruku v ruce právě s chutí sklízet dvakrát do roka.
Budoucnost voní kukuřicí v listopadu
Zemědělský model jedné jisté sklizně za rok se na jihomoravských rovinách pomalu loučí se svou výsadní pozicí. Prodloužený podzim a mírné začátky zimy poskytují prostor, o jakém se předchozím generacím hospodářů ani nesnilo. Pro pěstitele to znamená nejen šanci na vyšší zisk z hektaru a lepší využití drahých strojů, ale také nutnost mnohem lépe hospodařit se živinami v půdě a přemýšlet o klimatu úplně novýma očima. Zda se z jižní Moravy stane celoroční obilnice na plný úvazek, ukáže čas, ale traktory brázdící pole v pozdním říjnu za plného nasazení jsou jasným důkazem, že nová éra už dávno začala.
Zdroj: Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a projekt Intersucho (https://www.intersucho.cz a https://www.czechglobe.cz); Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta (https://af.mendelu.cz); Zemědělec (odborný týdeník vydavatelství Profi Press https://zemedelec.cz); Agrární komora České republiky (https://www.akcr.cz); Agromanuál (https://www.agromanual.cz)


