Hromádky hlíny v trávníku nemusí znamenat pohromu, záleží hlavně na tom, kdo je vyhrabal. Tvar kopečku, místo, kde začíná chodba, a jednoduchá zkouška s lopatkou prozradí, jestli hrabe užitečný krtek, nebo hryzec či hraboš polní, kteří ohlodávají kořeny a okusují porost.
Vysoký, pravidelný kopeček jen z hlíny, často s dalšími v jedné řadě, skoro jistě postavil krtek obecný. Je to hmyzožravec, který rostliny nežere a zahradě spíš pomáhá. Plošší a nepravidelná hromádka s kousky trávy a kořínků ukazuje na hryzce vodního, kterému se lidově říká také hraboš vodní nebo krysa vodní. Ten na podzim a v zimě ohlodává kořeny a dokáže zničit i ovocný strom. Hraboš polní vysoké hromádky nestaví. Prozradí ho díry v trávníku propojené uhlazenými cestičkami. Rozlišit, kdo na zahradě hrabe, se vyplatí ještě před zimou.
Krtinec, nebo hromádka hryzce? Rozdíl je vidět na první pohled
Krtinec je polokulatý, poměrně vysoký a tvoří ho jen hlína. Často jich stojí několik za sebou v jedné linii nad chodbou. Spojení s hlavní chodbou vede svisle dolů přímo pod středem hromádky.
Hryzec vodní (Arvicola terrestris) vyhrnuje malé, zploštělé a nepravidelné hromádky se zbytky trávy a kořínků. Chodba nezačíná pod středem, ale vedle hromádky, a do země míří šikmo. Hryzci navíc často využívají a rozšiřují nory krtků.
Hraboš polní je drobný hlodavec o hmotnosti 15–40 g. Jeho kolonii prozradí otvory propojené cestičkami a okousaný porost kolem nor. Hlínu z chodeb roztrousí kolem děr, nanejvýš vzniknou mělké výhrabky.
| Krtek | Hryzec | Hraboš polní | |
| Hromádka | vysoká, polokulatá, jen hlína, často v řadě | nízká, plochá, nepravidelná, s trávou a kořínky | žádná nebo mělké výhrabky |
| Otvor | svisle pod středem | šikmo vedle hromádky | díry spojené cestičkami |
| Chodba | kulatá nebo oválná na šířku | oválná na výšku, větší | – |
| Co ničí? | rostliny nežere, jen podryje kořínky | kořeny stromů, okopaniny, kořenovou zeleninu | okusuje porost kolem nor |
)
Zkouška lopatkou: odhrňte hromádku a podívejte se na chodbu
Čerstvou hromádku opatrně odhrňte, až najdete vstup. Vede-li kolmo dolů pod jejím středem, je to krtek. Pokud začíná z boku a jde šikmo, hrabal hryzec.
Napoví i průřez. Krtčí chodba je kulatá nebo oválná na šířku, jako ležící vajíčko. Chodba hryzce je oválná na výšku, jako stojící vajíčko, a bývá větší. Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) má průměr 4–6 cm a vede vodorovně v hloubce 10–30 cm, někdy až 1 m.
Pak otevřete kus chodby a nechte ji být. Hryzec žije skrytě a ústí chodeb uzavírá i ve dne, odkrytou chodbu proto v krátké době zahrabe a ucpe. Krtek do otvoru zasune jen trochu uvolněné hlíny. Postup vychází z publikace Hraboši a krtci, jak ji cituje služba Ptejte se knihovny Národní knihovny ČR.
)
Krtek obecný není hlodavec. Kořeny nežere, jen je občas podryje
Podle Rostlinolékařského portálu ÚKZÚZ patří krtek obecný (Talpa europaea) mezi hmyzožravce. Loví hlavně žížaly, dále larvy škodlivého hmyzu a plže. Rostlinám škodí jen nepřímo, když při hloubení tunelů poškodí kořínky. Jinak jde spíš o estetickou škodu, půdu přitom provzdušňuje.
Krtek má válcovité tělo s krátkou tmavou sametovou srstí a hlavu s rypákem, která nasedá téměř přímo na trup. Mohutné přední tlapky mají rozšířené dlaně jako lopaty, ocas měří 2–4 cm. Oči jsou malé a někdy zcela překryté kůží, slepý ale není. Ušní boltce chybějí. Tělo měří 12–17 cm, hmotnost je 65–120 g a samice bývají menší. Krtci se rozmnožují od března do června. Po zhruba 40denní březosti přichází na svět 2–9 mláďat. Mládě krtka je zpočátku slepé a holé, po třech týdnech už loví samo. Po pěti týdnech mladí krtci opouštějí hnízdo a ještě chvíli se drží poblíž samice.
Dožívají se nejvýš 5 let, většina ale jen zhruba poloviny. V české přírodě žije z krtkovitých jediný druh, právě krtek obecný. Víc o tom, co dělá krtek v zimě, najdete v samostatném článku.
Je to krtek: jak ho odradit a co s krtinci
Krtek obecný je v ČR chráněný na úrovni obecné ochrany podle § 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ten chrání všechny druhy před zničením, poškozováním či odchytem, který by mohl ohrozit druh, populaci nebo ekosystém. Zvláštní ochrana se týká jen ohrožených a vzácných druhů.
Místo hubení se vyplatí krtka odradit, ostatně ÚKZÚZ ho řadí mezi spíše užitečné druhy. Víc o tom, proč krtky nechat být, vysvětluje samostatný článek.
Krtince stačí rozhrabat po trávníku. Další tipy, co s hlínou z krtinců, nabízí samostatný návod.
Prevence: ÚKZÚZ uvádí oplocení zapuštěné do hloubky 50 cm, aby ho krtek pod zemí nepřekonal. Počítejte s tím, že krtince se mohou objevovat znovu.
)
Je to hryzec nebo hraboš: tady je potřeba jednat
Hryzec je býložravec a na podzim a v zimě ohlodává podzemní části rostlin. Velké škody působí na okopaninách, kořenové zelenině a ovocných stromech. Napadený strom zaostává nebo v létě usychá, na kořenech jsou hrubé ohryzy se stopami řezáků a strom lze někdy vytáhnout ze země.
Ovocné stromy podle ÚKZÚZ ochrání výsadba do košů z pletiva. Je to pracné a nákladné, ale stromky tak přečkají nejkritičtější období. Podrobný postup, jak se zbavit hryzce, popisuje samostatný článek.
Proti hrabošům pomáhají berličky pro dravce, jako je poštolka nebo káně, a v sadech pravidelné kosení trávy na 10–15 cm. Další rady najdete v článku 12 osvědčených tipů, jak vyhnat hraboše.
Po přípravcích proti hlodavcům sáhněte až při potvrzeném výskytu hryzce či hraboše. Používejte jen přípravky, které jsou v ČR povolené, a přesně podle návodu na etiketě.
Kvíz: Poznáte škůdce z řad hlodavců? A co o nich víte?
Jejich hlavní životní náplní je jídlo a rozmnožování. A také škody na něčem, na čem nám lidem tuze záleží. Poznáte vyhlášené škůdce hlavně z řad hlodavých uličníků? Pozor, všichni být škůdci vlastně nemusí a ani nejsou...
