Kulaté dušičkové chryzantémy nemusejí po svátcích na kompost. Česká zemědělská univerzita ověřila na pokusných záhonech, že některé odrůdy typu multiflora venku přezimují a dají se pěstovat jako krátkověké trvalky. Jestli to zvládne i ta vaše, záleží na odrůdě, na době výsadby a hlavně na tom, aby kořeny nezůstaly přes zimu jenom v malém květináči venku na mrazu.
Studie z Horticultural Science
Kulaté drobnokvěté chryzantémy, které se prodávají k Dušičkám, nejsou jen na jednu sezónu. Vědci z katedry zahradnictví České zemědělské univerzity v Praze v letech 2007 až 2013 zkoušeli, kolik z 19 odrůd a šlechtitelských klonů chryzantém typu multiflora přečká českou zimu. Na zkušebních záhonech nejlépe přezimovaly odrůdy Zina, Berta, Mína, Dorota, Estela a Tereza a k nim klon s číslem 912. Podle autorů se dají pěstovat jako krátkověké trvalky. Odrůda Vlasta naopak nepřežila ani na záhoně, ani v mrazicí komoře. Studie vyšla v roce 2016 v časopise Horticultural Science.
)
Záhon pod chvojím a mrazicí komora na –8 °C
Rostliny pocházely z nového sortimentu Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Vědci je vysazovali koncem května a v červnu, do zimy tedy měly celou sezónu na zakořenění. Pokusy běžely ve Slabcích ve středních Čechách a na pokusné stanici ČZU v Praze-Troji. Koncem listopadu rostliny zkrátili na 5 cm a přikryli chvojím, na jaře počítali, kolik jich obrazilo. U sedmi nejodolnějších odrůd přezimovalo v průměru 85 až 100 procent rostlin, u odrůdy Estela v průměru 100 % ze všech sledovaných rostlin všechny zimy.
V letech 2012 a 2013 pak chryzantémy v květináčích o průměru 15 cm otužili při 0 a –5 °C a na tři až čtyři dny je vystavili –8, –10 a –12 °C. K rozlišení odolných odrůd od choulostivých podle autorů stačí –8 °C. Nejlépe obstála Tereza: při –8 °C přežily všechny její rostliny, v průměru všech zkoušek 87 procent. Za ní skončila Marika s 64 procenty.
)
Zima bez sněhu skolila i otužilé odrůdy
Jistotu nedávají ani odolné odrůdy. V zimě 2011/2012 přišel po teplém prosinci a lednu suchý mrazivý únor bez sněhu a v Troji klesla teplota na –14,3 °C. Z odrůd, které tam tehdy rostly, přežila jen čtvrtina rostlin Terezy a 42 procent rostlin odrůdy Světla, ostatní uhynuly. Chvojí bez sněhové pokrývky je podle autorů neochránilo. Zina, Berta, Mína, Dorota, Estela ani klon 912 v té zimě zkoušené nebyly.
Pokus odhalil i druhou past. Chryzantémy, které v nevytápěném skleníku začaly předčasně rašit, přežily –5 °C u většiny odrůd aspoň ze dvou třetin. Při –8 a –10 °C ale přežilo nanejvýš 16 procent rostlin. Chryzantéma, kterou teplo probudí příliš brzy, tak snadno doplatí na mráz.
)
Jak poznat, jakou chryzantému jste koupili
Vědci pracovali s průhonickým sortimentem, chryzantéma z hřbitovního stánku nebo z marketu může být úplně jiná odrůda. Autoři studie připomínají, že pěstování těchto chryzantém primárně nemíří na přezimování. Mrazuvzdornost mají v genech jen některé odrůdy, takže nejdřív hledejte na visačce jméno. Kdo ho zná, může si o odrůdě dohledat víc, napoví i označení zahradní nebo mrazuvzdorná.
Zahradníci z Iowské státní univerzity rozlišují zahradní chryzantémy, z nichž část zimu venku zvládne, a květinářské hrnkové, které mrazuvzdorné nejsou. Velkokvěté chryzantémy jsou choulostivé a patří do skleníku, jak píšeme v článku o pěstování chryzantém. A ještě jedna věc: malé hrnkové chryzantémy se v zahradnictvích ošetřují retardanty růstu, které je drží nízké. Pokud přezimují, příští rok vyrostou vyšší.
Pěstování chryzantémy na záhoně: sázejte, dokud nezamrzne půda
Chcete-li to zkusit venku, vysaďte chryzantému co nejdřív, dokud jde rýč do země. Na podzim má ovšem horší šance než rostliny ve studii, které měly na zakořenění celé léto. Iowská univerzita upozorňuje, že chryzantémy vysazené koncem léta nebo na podzim často nepřezimují, protože nestihnou zakořenit, a za nejlepší dobu výsadby považuje jaro.
Vyberte slunné místo, kde nestojí voda. Podle britské Královské zahradnické společnosti (RHS) chryzantémy nesnášejí zamokření a většina mrazuvzdorných odrůd vydrží nejméně –5 °C. Kořeny proto radí přikrýt aspoň pěticentimetrovou vrstvou mulče. Ve studii ČZU rostliny na zimu zkrátili a přikryli chvojím, autoři ale citují i doporučení nechat nať přes zimu nezastřiženou, protože odumřelé stonky izolují. Stejně radí Iowská univerzita: stříhat až na jaře. Další tipy najdete v průvodci zazimováním trvalek.
)
Přezimování chryzantémy v květináči: v chladu, ale bez mrazu
Nejhorší vyhlídky má chryzantéma, která zůstane přes zimu v nádobě na hrobě nebo na balkoně. Podle Illinoiské univerzity jsou kořeny mnohem méně mrazuvzdorné než nadzemní část rostliny a malý objem substrátu v květináči vychladne mnohem víc než půda na záhoně, kterou navíc izoluje sníh. Za zamyšlení stojí i výsledek ČZU u odrůdy Estela: na záhoně přezimovala beze ztrát, v květináči v mrazicí komoře ale přežilo jen 16 procent jejích rostlin. Proč se výsledky rozešly, studie nevysvětluje.
)
Když chryzantému nezasadíte, zkraťte ji po odkvětu zhruba na 20 cm, jak radí RHS, a uložte ji do světlé chladné místnosti, kde nemrzne. Poslouží garáž, chodba nebo studený skleník. Bezmrazé je podle RHS místo, kde v noci neklesne teplota pod 4 °C. V teplém bytě by rostlina začala předčasně rašit. Zalévejte střídmě, jen aby substrát úplně nevyschl, a ven ji vysaďte po posledních mrazících, podle RHS obvykle od poloviny května do začátku června. Kdo nemá kam květináč uklidit, může ho zapustit do záhonu, případně obalit a postavit na izolační podložku, jak popisujeme v článku o přezimování balkonových rostlin.
