Oranžová slunéčka na okenních rámech a velké hnědé ploštice na záclonách bývají dva nepůvodní druhy, slunéčko východní a vroubenka americká, které si v domech hledají suché místo na zimu. Lidem ani stavbách neškodí a v bytech se nemnoží, takže stačí vědět, jak je poznat, proč je konec října nejlepší chvíle k jejich vysátí vysavačem a co udělat, aby se za rok nevrátily.
Dva nepůvodní druhy
Oranžová slunéčka v rámu okna, na garnýži nebo v žaluzii jsou skoro jistě slunéčka východní (Harmonia axyridis), nepůvodní druh z východní Asie. Velká rezavohnědá ploštice s rozšířenými zadními nohami, která po doteku zavoní jako jablko, je vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis). Oba druhy hledají na podzim suchou škvíru k přezimování. Lidem ani stavbě neškodí a v bytě se nemnoží, vajíčka kladou až po zimě venku. Nejlepší je nechat je usadit, na konci října vysát přes punčochu a vynést. Před dalším podzimem pak nezapomeňte dát do oken sítě proti hmyzu.
)
)
Proč právě teď a proč zrovna váš dům
Slunéčka poznají podzim podle délky noci: kolem rovnodennosti a po několika chladných nocích čekají už jen na teplý den. Létají při teplotě nad 15 °C, raději nad 20 °C, za slunce a bezvětří, popsal v tiskové zprávě Biologického centra AV ČR entomolog Oldřich Nedvěd. Kolem poledne míří k nápadným místům, která jim připomínají skály na kopcích. Nejčastěji k vysokým domům, stojícím na kraji obce, a hlavně k těm bílým či světlým, které kontrastují s tmavými poli a lesy. Přistanou na jižní nebo západní stěně a hledají štěrbinu, třeba pootevřené okno.
Na konci října už sedí ve škvírách kolem oken, v žaluziích nebo na půdě. Když prohřáté zdi či slunečný den zvednou teplotu, rozlezou se a míří ke světlu. Proto je najdete hlavně na rámech oken a parapetech.
)
Slunéčko východní: za hlavou bílý štítek s černým W
Měří kolem 7 mm a barvou mate: bývá oranžové až červené s různým počtem teček, někdy úplně bez nich, jindy černé s červenými skvrnami. Spolehlivé znamení je podle Pennsylvánské státní univerzity bílý štítek za hlavou s černou kresbou ve tvaru písmene W. V Evropě vysazovali toto slunéčko v osmdesátých letech proti mšicím a dalším škůdcům, ve městech a zahradách dnes podle Nedvěda převládá nad původními druhy, jako je slunéčko sedmitečné.
Vyrušené slunéčko vypustí z kloubů nohou žlutou páchnoucí tekutinu, která nechává skvrny. Občas i štípne a u citlivých lidí se podle téže univerzity zimující slunéčka spojují s rýmou, zánětem spojivek či astmatem. Proč se rozšířilo a zda víc pomáhá, nebo škodí, rozebírá článek Slunéčko východní, užitečná invaze, nepříjemnost anebo dokonce riziko.
)
Vroubenka americká: velká ploštice, která po doteku voní
Vroubenka měří 16 až 20 mm, je rezavohnědá, uprostřed zad má jemnou bílou klikatou čáru a zadní nohy rozšířené do plochých lístečků. Švýcarský ústav pro výzkum lesa WSL v listu o vroubence píše, že při uchopení vydává ne nepříjemnou vůni připomínající jablko nebo citron. Američtí entomologové ji popisují spíš jako borovou až štiplavou. Tím se liší od kněžic, které v domech zimují také, ale páchnou ostře.
Vroubenka pochází ze západu Severní Ameriky, v Evropě se objevila v roce 1999 v Itálii. V Česku ji podle časopisu Živa poprvé zaznamenali 8. října 2006 v Brně, příznačně na okně budovy Státní rostlinolékařské správy. Dnes žije na většině území Česka. Saje semena jehličnanů, a rostou-li u domu borovice či smrky, míří na zimu často do nejbližších staveb. Lidi nekouše ani nebodá a domu neškodí. Jen v Severní Americe zimující vroubenky propichovaly plastové vodovodní hadice z PEX, z Evropy takové škody podle Živy z roku 2008 hlášeny nebyly.
)
Co s nimi teď: nechat usadit, vysát, vynést
„Nejlepší je nechat je usadit se, až se dostanou na jedno místo. A pak hmyz vysát. Ideální doba je konec října,“ radí v Deníku Oldřich Nedvěd z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity. A varuje: „Běžně se jich na jednom místě nachází i dvě stě kusů, ten zápach je pak opravdu nepříjemný a ve vysavači se drží.“
- Vysavač s punčochou: do trubky vložte silonovou punčochu a zajistěte ji gumičkou. Slunéčka zůstanou uvnitř a pak je jednoduše vysypete venku. U vysavače se sáčkem můžete místo toho sáček rovnou vyhodit.
- Nemačkat: rozmáčknuté slunéčko páchne nejvíc a špiní.
- Vroubenky po jedné: přiklopit sklenicí, podsunout papír a vynést ven nebo do nevytápěné kůlny. Tak radí podle rakouského serveru Vienna.at svaz NABU i organizace PETA, podle níž plošticím škodí suchý vzduch od topení.
- Uhynulé vysát: mrtvá slunéčka ve škvírách slouží za potravu kožojedům, kteří pak mohou přejít na vlněné látky a zásoby.
- Repelenty nepomohou: „Řada lidí se upíná třeba ke kafru, k citrusovým olejům a podobně. To ale dostatečně nefunguje,“ říká Nedvěd.
Aby se za rok nevrátily: síť a tmel
„Klíčové je utěsnění. Může se to řešit tím, že se okna vůbec neotvírají, což ale není vždy komfortní. Nejspolehlivější jsou sítě v oknech,“ shrnuje Nedvěd. Síť musí doléhat, protrženou opravíte nebo vyměníte za odpoledne. Spáry kolem oken, dveří, potrubí a komína doporučují američtí entomologové vytmelit silikonem a větrací otvory na půdě zakrýt jemnou sítí. A o příštím babím létě nechte okna na jižní a západní straně kolem poledne zavřená. Fasády si na podzim ostatně oblíbil i další nováček, sekáč větvičkový.
)
