Z dovolené si nemusíte přivézt jen fotografie a pár suvenýrů. Mladý pár si z cesty do Maroka odvezl také inspiraci pro podobu svého sedmdesátimetrového bytu. Jeho uspořádání připomíná spletitou strukturu starého města, zatímco výrazná červená stěna propojuje jednotlivé místnosti. Interiér doplňují sytě modrá, přirozená kresba dřeva a nábytek s příběhem.
Místo pokojů náměstí, ulička a soukromý dům
Majitelé moskevského bytu se zajímají o umění a interiérový design. Když se před zahájením rekonstrukce vrátili z Maroka, měli ještě v živé paměti tamní barvy i atmosféru historických čtvrtí. Právě medina, stará část města s hustou zástavbou, úzkými uličkami a malými náměstími, se stala výchozím bodem návrhu. Architekti ze studia CXEMA Bureau tuto inspiraci přenesli především do dispozice. Byt proto nekopíruje marocké interiéry prostřednictvím ornamentů nebo tradičních dekorací. Využívá principu jejich prostorového uspořádání. Obývací pokoj představuje malé náměstí, průchody fungují jako uličky a ložnice zastupuje soukromý dům, do kterého se obyvatelé mohou uchýlit. Na ploše 70 metrů čtverečních tak vzniklo bydlení, jehož jednotlivé části zůstávají propojené, ale každá má vlastní charakter. Důležité jsou průhledy: z jednoho místa se otevírá pohled do dalšího a člověk postupně objevuje, jak na sebe místnosti navazují.
Červená stěna drží celý byt pohromadě
Hlavním prvkem interiéru je mohutná červená stěna, která vymezuje centrální obytný prostor. Jeho teplý odstín přechází podle světla od cihlové po oranžovočervenou. V kombinaci s bílými plochami, modrými akcenty a dřevem působí výrazně, proto místnost nepotřebuje mnoho dalších dekorací. Červená stěna přitom neslouží pouze jako barevné pozadí. Organizuje dispozici, rámuje vstupy a ukrývá úložné prostory. Mezi ní a obvodovými stěnami bytu našly místo kuchyň, šatna a další úložné části i přístupy do ložnice a koupelny. Její přítomnost lze vnímat z různých míst. Z pohovky se na ni díváte přímo, z ložnice ji zahlédnete průchodem a v koupelně se objeví v odrazu zrcadla. Opakování stejné barvy pomáhá spojit všechny místnosti do jednoho celku.
Obývací pokoj jako místo setkávání
Největší místnost bytu slouží podobně jako náměstí k odpočinku a setkávání. Její zařízení je poměrně střídmé. Šedou pohovku na subtilní dřevěné konstrukci doplňuje nízký stolek se zaoblenou trojúhelníkovou deskou a koberec v tlumených odstínech. Nábytek nechává vyniknout barevným plochám i architektuře prostoru. Dvě dlouhé otevřené police nad pohovkou splývají s červeným podkladem. Knihy, drobná keramika a další předměty v nich vytvářejí osobní kompozici, která se může průběžně měnit. Police přidávají úložné místo, aniž by stěnu zatížila mohutná knihovna. Na protější bílé stěně stojí sytě modrá komoda.
Dřevo přináší teplo a pomáhá členit prostor
Výrazné barvy vyvažuje dřevo s dobře čitelnou kresbou. Objevuje se na podlaze, nábytku, úložných sestavách i obložení radiátorů. Jeho přirozený odstín propojuje jednotlivé části bytu a dodává jim útulnost. Většina vybavení vznikla na míru nebo pochází z obchodů s vintage nábytkem. Renovované kusy z druhé poloviny minulého století přinášejí do bytu jemnější tvary, subtilní konstrukce a patinu. Díky nim nepůsobí výrazné barevné řešení stroze.
Umělecké dílo nad hlavou
Neobvyklou dominantou obývacího pokoje je velký kruh ve stropě. Uvnitř zůstává přiznaný betonový podklad, doplněný abstraktní geometrickou malbou. Barevné plochy protínají světlé linie a celá kompozice opakuje odstíny, které se objevují i v zařízení bytu. Kruh má navíc praktickou funkci: slouží také jako zdroj osvětlení. Večer tak stropní kompozice získává další rozměr a zdůrazňuje centrum společenské části.
Ložnice ukrytá za úzkým průchodem
Cesta do ložnice připomíná krátkou uličku sevřenou mezi barevnými stěnami. Za ní se otevírá komorní prostor, ve kterém hlavní roli přebírá dřevo a velkorysá plocha lůžka. Postel zabírá podstatnou část místnosti a je součástí vyvýšeného pódia. Pod ním se nachází rozměrný úložný prostor se snadným přístupem. Rozšířený parapet zase nabízí místo pro knihy a rostliny, takže i okolí okna získává praktické využití.
Modrá koupelna a světlo přes sklo
Koupelna přináší výraznou změnu nálady. Teplou červenou střídá sytě modrá, která tvoří pozadí pro dvě bílá kulatá umyvadla. Ta stojí na společné desce nad zavěšenou skříňkou. Velké obdélníkové zrcadlo prostor opticky rozšiřuje a současně zachycuje červenou stěnu v sousední části bytu. Koupelnu od ložnice odděluje matná profilovaná skleněná příčka. Propouští denní světlo, ale omezuje přímý výhled. V části s vanou a sprchou se modrá kombinuje s šedými povrchy a podlahou s barevnými úlomky.
Právě podobné vazby dávají celému návrhu smysl. Barvy, materiály a průhledy se opakují, pokaždé však v trochu jiné sestavě. Byt tak připomíná malé město, ve kterém má každé místo vlastní atmosféru, ale všechny cesty patří k sobě.
Zdroj: CXEMA Bureau
Foto: Ivan Eroffev


