Houby a plísně lze čekat tam, kde je nadměrná vlhkost (vlhké stěny, stropy). Ke svému životu potřebuje látky, které se běžně nacházejí ve dřevu, půdě, prachu a dokonce i plastu.. Většina z nich přežívá při vlhkosti vzduchu od 60% a při teplotách nad 20°C. Plísní je přibližně 100 tisíc druhů. A pokud jsou ve vašem bytě či domě pro ně ideální podmínky, tak s vámi bydlí zhruba sto druhů plísní. Pokud se u vás plíseň objeví, tak to neznamená pouze neestetický vzhled. Nepěkné skvrny mohou způsobit nemalé zdravotní riziko. Plísně mají na svědomí: alergické reakce, podrážděné sliznice, choroby dýchacích cest. Existuje několik zásad, kterými byste měli předejít vzniku plísní. Nezapomeňte, že nejdůležitější je prevence. Především je důležité pravidelně větrat! Velké skříně nikdy nedávejte až ke stěně. Mezi skříní a stěnou by měla být 3 - 5 centimetrová mezera, aby tudy mohl bez problémů proudit vzduch. Při sprchování a vaření vzniká vodní pára a tu je potřeba rychle odvětrat otevřeným oknem. Po koupání vždy otřete do sucha dlaždice či sprchový závěs. Pokud nemusíte, tak nesušte mokré prádlo uvnitř bytu. Vzniku plísní pomáhají také zvlhčovače vzduchu. Díky nim se zvyšuje vlhkost vzduchu, která je pro život plísně tím nejdůležitějším. Navíc podporují množení bakterií a hub. Netopíte v ložnici? Špatný zvyk! Z kuchyně a koupelny pak do této nevytápěné nebo minimálně vytápěné místnosti proudí vlhký vzduch, který se následně sráží na poměrně chladných stěnách. Tou nejlepší prevencí proti plísni je ovšem dobrá izolace domu. Pokud možno, tak nejideálnější je izolace vnější strany obvodových zdí. Kvalitní izolace zabrání úniku tepla, zahřívá vnitřní stěny a stropy a tím zamezuje srážení vlhkosti. Aby vlhkost vzduchu byla v normálu, pak je potřeba dostatečně vytápět a také pravidelně větrat. Existují tři způsoby větrání: Nárazové – tedy dokořán otevřené okno – takto větráme v létě až hodinu, v zimě 5 až 10 minut. Průvan – tedy dokořán otevřené okno a zároveň otevřené dveře – v létě větráme tímto způsobem tak půl hodiny, v zimě 1 až 5 minut. Vyklopené okno – tedy tzv. ventilačka – v létě větráme tímto způsobem trvale, v zimě víc jak půl hodiny. Pro váš byt je daleko lepší větrat krátce a vydatně, než dlouho při mírně otevřeném okně. Dnešní moderní stavby jsou izolovány až příliš. Jak se říká, všeho moc škodí a to platí i v případě kvalitní izolace. Moderní domy jsou tak izolované, že nemůžou vůbec dýchat. Izolace v tomto případě úplně zamezí úniku nejen vzduchu, ale i vlhkosti do venkovních prostor. Vlhkost vzduchu si snadno změříte vlhkoměrem. Pokud vám tento přístroj ukáže vlhkost vzduchu nižší jak 40%, váš vzduch je příliš suchý a může dráždit sliznice. Pokud naměříte vlhkost vzduchu vyšší jak 60 až 65% je váš vzduch příliš vlhký a riskujete vznik plísní. Plísním se daří také na relativně studených stavebních prvcích, kde se kondenzuje vlhkost (zamlžená okna). Pokud je dům naopak špatně tepelně izolovaný, pak dochází k velkému ochlazení vnějších zdí. Voda se poté sráží například na omítce, v tapetách, za skříněmi, obložením stěn, podlahovými lištami. Prostě všude tam, kde je zamezeno proudění vzduchu. Plíseň poznáte podle tmavých plesnivých skvrn, za kterými v klidu vzkvétají plísňové kultury. Velké nebezpečí pro naše zdraví představuje plíseň, jenž se nepozorovaně rozrůstá například za skříní či obložením stěn. Na tuto ukrytou plíseň upozorní obyvatele většinou až zatuchlý zápach či zdravotní potíže. Pokud nepěkné plesnivé skvrny objevíte, pak vůbec neváhejte a okamžitě se je snažte zlikvidovat. Jestliže je postižená plocha méně rozsáhlá a čerstvá, pak často stačí použití 50% roztok octa, sody nebo 1% kyselina salicylová rozpuštěná v etanolu. Použít můžete i řadu chemických prostředků, které dokáží díky chlorovým látkám plíseň odstranit během krátké chvíle. Na druhou stranu se při jejich použití těchto výrobků uvolňují do ovzduší škodliviny. Pak záleží na vašem uvážení. Co je pro vaše zdraví menší zlo – samotná plíseň nebo výpary z chemických prostředků? V případě, že se houba na určitém místě “drží” delší čas, pak povrchové ošetření nestačí. Napadené místo je potřeba odstranit a zavolat odborníka, který rozhodne o tom, jaký rozsah sanace bude zapotřebí. Pokud napadená místa i nadále vlhnou, tak se naskýtá možnost zeď obnovit anorganickými materiály. Ale i tady, díky domácímu prachu, se mohou zdi vybudované z anorganických materiálů dál pokrývat plísněmi. Novému napadení zdí plísněmi zabrání minerální a vápenné nátěry nebo vápenná omítka. V žádném případě nedoporučují odborníci postižená místa následně zatapetovat. Důvodem vzniku plísně nemusí být pouze velká vlhkost vnitřních prostor, ale i vlhká stavební konstrukce. Možností je několik: netěsné potrubí, netěsná střecha, neproschlá novostavba, voda vzlínající ze země přímo do zdi. Jak se zbavit plísně: vyhledejte zdroj, odstraňte škody, které vlhkost způsobila, pamatujte na dostatečné větrání a vytápění, zkontrolujte vlhkost vzduchu, po objevení plísně nečekejte a okamžitě proti nim použijte prostředky.
