Hladina hluku se v kancelářích běžně pohybuje mezi 50 až 90 decibely a to v závislosti na jejich uspořádání, vybavení a činnostech, které se v nich provádějí. Pokud máte v týmu hlučnějšího kolegu či kolegy, hladina hluku může klidně dosahovat až úrovně provozu ve městě, rušnější křižovatky. Kávička v kanceláři? Ale zvuk kávovaru produkuje hluk až na úrovni 90 dB, což je stejná intenzita, jako kdyby někdo ve vaší blízkosti sekal trávník.70 % pracovníků hluk vyrušujeK tomu, aby pracovníci splnili své každodenní úkoly, je třeba, aby se v průměru 60 % svého času intenzivně soustředili 1. Každé vyrušení má tak vliv na naši výkonnost, stojí čas a tedy i peníze. Podle kalifornských vědců trvá pracovníkovi v průměru 33 minut, než se po přerušení dokáže vrátit na původní úroveň koncentrace 2. Rozdíly ve výkonnosti jsou markantní zejména pokud jde o složitější úkoly, u nichž je podle vědců výkonnost v hlučném prostředí až o 50 % méně přesná 3.Akustický diskomfort „jde do peněz“Při akustickém komfortu nejde jen o to, aby se lidé cítili dobře. Je klíčovou součástí struktury nákladů a udržitelnosti firmy. Náklady na zaměstnance tvoří až 90 % celkových nákladů na administrativu firmy. Dobré akustické a světelné podmínky na pracovišti dokáží podle zkušeností společnosti Ecophon zvýšit produktivitu práce i o dvouciferná procenta. „Pokud byste však docílili byť jen 3% nárůstu, což je úplné minimum, které lze dosáhnout u jakékoli stvavby, znamenalo by to + 5 hodin k dobru měsíčně u každého pracovníka,“ přibližuje matematiku ticha Iveta Králová, Key Segments Manager ze společnosti Ecophon. Pokud je tedy ve firmě zaměstnáno například 100 lidí, je možné takto navýšit výkon společnosti až o 500 hodin měsíčně.Ticho snižuje i míru absencíMéně hluku přitom zvyšuje nejen výkonnost a přesnost, ale zlepšuje fyzické i psychické zdraví, a přispívá tak k menší míře absence na pracovišti. Vědci dokázali, že expozice hluku má významnou korelaci s absencí v důsledku nemoci. Čím složitější úkol, tím je korelace výraznější. Hluk způsobuje somatické problémy, poruchy spánku či zvýšený krevní tlak 4,5. „Vědci dokonce zařadili hluk mezi nejrozšířenější stresory v pracovním prostředí kanceláří, ale i v průmyslu,“ varuje Iveta Králová. Vzhledem k faktu, že průmyslová výroba se na českém HDP podílí z více než 10 % a průmysl jako celek má podíl okolo 30 %, měli bychom se mít na pozoru i my!Jak vytvořit optimální zvukové podmínky?Předtím, než se do tvroby optimálních zvukových podmínek pustíte, nezaškodí důkladně zmapovat zdroje a úroveň hluku. Dále je nutné znát detailně povahu pracovní činnosti či úkoly, které se v daném prostoru vykonávají a v neposlední řadě typy pracovníků, které máte v týmu. Někteří jsou totiž na hluk citlivější, ale stejně rozhoduje i momentální nálada. Se zmapováním hluku vám pomůže akustik, do ostatních činností raději zapojte HR oddělení a samotné zaměstnance.Akustická měření a následné návrhy na akustické úpravy s cílem dosáhnout zvukové pohody v pracovním prostředí jsou u nás zatím dobrovolné, s výjimkou škol či staveb pro veřejné účely. „Tam, kde je hluk na pracovišti očekávaný, například v automobilové výrobě, je stanoven limit 85 dB. Zákoník práce navíc stanovuje povinnost nosit ochranné pracovní pomůcky a zaměstnanci dostávají příslušné kompenzace,“ objasňuje pravidla Iveta Králová. Ve výše zmiňovanýcgh kancelářích se hladina hluku bohužel vůbec nekontroluje a platí to dokonce i pro tak hlučná místa jakými bývají např. call centra.1 Noise in office: scientific basis, Kjellberg, Anders, Landstro?m, Ulf, 19942 The effect of noise absorption variation in open-plan offices: A field study with a cross-over design, Seddigh A. a kol., Journal of Environmental Psychology 44 (2015)3 Effect of noise on intellectual performance, Weinstein, University of California, Berkeley, Journal of Applied Psychology, 19744 The joint effects of noise, job complexity and gender on employee sickness absence, Fried a kol., v: Journal of Occupational and Organizational Psychology, 20025 The joint effects of noise, job complexity and gender on employee sickness absence, Fried a kol., v: Journal of Occupational and Organizational Psychology, 2002Na druhé straně po vzoru zahraničí už i v ČR přibývá firem, které při vytváření nebo rekonstrukci pracovního prostředí myslí i na zvukovou pohodu. Mezi ně patří i mladoboleslavská ŠKODA AUTO.Akustika ve ŠKODA AUTOAreál mladoboleslavské automobilky zahrnuje širokou škálu prostor včetně kaneláří, výroby, skladů, učeben či jídelny. „Na hluk a akustické podmínky hodně dbáme a děláme to už léta,“ prozrazuje Vlastimil Pacek, architekt ŠKODA AUTO a pokračuje: „Hluk na pracovišti má přímý vliv na produktivitu práce i schopnost zaměstnanců kvalitně odpočívat. První akustické podhledy a stěny pohlcující hluk jsme proto nainstalovali již v 90. letech minulého století.“ Některé prostory v areálu automobilky akustické pohodě nahrávají. „Například plastové nebo čalouněné díly spíš hluk tlumí, takže do akustické pohody na logistických plochách jsme příliš investovat nemuseli. Úplně jiná situace je ale v lisovně, kde bývá hluk výrazný. Tam jsme instalovali závěsné bafflové podhledy,“ říká Pacek.Speciálního odhlučnění se dočkaly kanceláře mistrů. „Mistři ve výrobě často řeší stresové situace spojené s výrobním procesem či zásadními zádrhely na lince. Hodně telefonují a komunikují s operátory výroby či dodavateli. V takovým prostorách je nezbytné udělat maximum pro optimální akustiku, protože hluk prohlubuje stres a brání soustředění i řešení problémů. Proto jsme investovali do čtyřcentimetrových akustických podhledů ze skelného vlákna, které dokonale pohlcují hluk a zabraňují jeho šíření,“ prozrazuje Pacek.Na akustickou pohodu se v mladoboleslavské automobilce myslí i ve společných prostorech. „Hodně dbáme na akustiku v jídelně, kde chceme, aby lidé měli klid na jídlo i konverzaci. Proto je zde nainstalován velmi účinný absopční systém podhledů a stěn. I když je v jídelně plná kapacita a stravuje se v ní naráz 150 zaměstnanců, nikoho z nich díky skvělé akustice neruší konverzace kolegů sedících jen o dva stoly vedle,“ říká Pacek.
