Kopretinovec dřevnatý (Argyranthemum frutescens) je dnes pěstován jako jednoduchý, poloplný i plnokvětý, v široké záplavě barev. Vytváří výborně rostoucí a snadno tvarovatelné keře, kdy si dokonce můžeme během jednoho roku vypěstovat z jednoho výhonu rostlinu na kmínku. Bohužel tyto keře nevydrží naše zimy, jsou citlivé na pozdní jarní mrazíky i ty časné podzimní. Proto je musíme pěstovat v nádobách a venku nechat jen za teplého počasí. Při poklesu nočních teplot na 5 °C musíme nádoby s rostlinami ukrýt do teplejšího prostředí. Do volné půdy je můžeme vysít, ale budou zde pouze letničkami, jinak však jde o vytrvalý druh. Výborně se též množí řízkováním. Roste v přírodě Kanárských ostrovů Tenerife, Gran Canaria, La Gomera, El Hierro a snad i La Palma. Hrnkované rostliny uložíme na podzim nejlépe na místo o teplotě cca 10 oC a na světlé stanoviště, zde si přes zimu odpočinou, aby mohly od konce května zase zdobit naši zahradu. Ideální je pak také přitápěná zimní zahrada a poloteplý skleník, kde nás mohou těšit celoročně. Pokud dostanou vhodné podmínky, chovají se jako v místech svého původu. Rostliny pěstované v nádobách vyžadují pravidelnou zálivku a přihnojování. Spolu se světlem a teplem jsou to základní předpoklady úspěšného kvetení. Zálivka a hnojení jsou též důležité proto, aby rostliny nezačaly zdola ztrácet listy. A pokud je během léta sestříháme, do šesti týdnů nám začnou znova kvést. Kvetení naopak výrazně omezí, pokud by trpěly nedostatkem světla. Navíc se budou výhony rostlin prodlužovat, měknout a budou lámavé. Lze to však napravit zvýšením množství světla, ochlazením a nebo omezením zálivky. Řez můžeme provádět až na pevné dřevo, jelikož dřevnatící části tohoto polokeře ochotně obráží. Na jaře je čas na přesazování zhruba v březnu spojené s výměnou substrátu. Po dalších šesti týdnech začneme hnojit vhodnými tekutými hnojivy (typ plod a květ) a nebo hnojivými tyčinkami s podobným účinkem. Pokud rostliny vysejeme či řízky vysadíme na záhon, je třeba nejprve záhon pohnojit Cereritem (cca 3 týdny před výsadbou či výsevem). Velmi důležité je, že zvolená hnojiva nesmí obsahovat chlór. Další přihnojení pak provedeme až v půlce července, případně po intenzivnějších deštích. Při nich se totiž stává, že jsou živiny vymyté až do hloubky, kam kořeny rostlin nedosáhnou. Zásadně margaritkám škodí nadměrná zálivka za chladného zimování a nedostatek světla v zimě za teplého zimování. A pozor, na plné sluníčko rostliny přesouváme postupným otužováním, jinak by jim také mohlo ublížit. Ze škůdců na margaritkách najdeme mšice, molice a svilušky. Proto při odstraňování suchých květenství rostliny prohlížíme a když objevíme škůdce zasáhneme. Napadení v prvotním stádiu můžeme odstranit i jen nůžkami, později je třeba zasáhnout přípravkem proti savému hmyzu a žravým škůdcům. Margaritky škůdcům prostě chutnají. Lze koupit klasické chemické i biologické přípravky.
