Margaritky mají více názvů, například pařížské kopretiny a kopretiny křovité, oficiálně se však jmenují kopretinovec dřevnatý. Na Kanárských ostrovech, což je španělské autonomní území kousek od Maroka, kvete kopretinovec prakticky po celý rok, stejně jako v oblastech s podobným klimatem a délkou dne. Toho sice v našich podmínkách dosáhneme obtížněji, přesto však budou tyto půvabné květiny v létě zdobit i naše záhony. A v případě teplého zazimování i mnohem déle.
Výborně rostoucí a snadno tvarovatelné keře
Kopretinovec dřevnatý (Argyranthemum frutescens) je dnes pěstován jako jednoduchý, poloplný i plnokvětý, v široké záplavě barev. Vytváří výborně rostoucí a snadno tvarovatelné keře, kdy si dokonce můžeme během jednoho roku vypěstovat z jednoho výhonu rostlinu na kmínku. Bohužel tyto keře nevydrží naše zimy, jsou citlivé na pozdní jarní mrazíky i ty časné podzimní. Proto je musíme pěstovat v nádobách a venku nechat jen za teplého počasí. Při poklesu nočních teplot na 5 °C musíme nádoby s rostlinami ukrýt do teplejšího prostředí. Do volné půdy je můžeme vysít, ale budou zde pouze letničkami, jinak však jde o vytrvalý druh. Výborně se též množí řízkováním. Roste v přírodě Kanárských ostrovů Tenerife, Gran Canaria, La Gomera, El Hierro a snad i La Palma.
)
Zazimování studené a nebo teplé
Hrnkované rostliny uložíme na podzim nejlépe na místo o teplotě cca 10 oC a na světlé stanoviště, zde si přes zimu odpočinou, aby mohly od konce května zase zdobit naši zahradu. Ideální je pak také přitápěná zimní zahrada a poloteplý skleník, kde nás mohou těšit celoročně. Pokud dostanou vhodné podmínky, chovají se jako v místech svého původu. Rostliny pěstované v nádobách vyžadují pravidelnou zálivku a přihnojování. Spolu se světlem a teplem jsou to základní předpoklady úspěšného kvetení.
)
Radikálním řezem až na dřevo obnovíme kvetení
Zálivka a hnojení jsou též důležité proto, aby rostliny nezačaly zdola ztrácet listy. A pokud je během léta sestříháme, do šesti týdnů nám začnou znova kvést. Kvetení naopak výrazně omezí, pokud by trpěly nedostatkem světla. Navíc se budou výhony rostlin prodlužovat, měknout a budou lámavé. Lze to však napravit zvýšením množství světla, ochlazením a nebo omezením zálivky.
)
Řez můžeme provádět až na pevné dřevo, jelikož dřevnatící části tohoto polokeře ochotně obráží. Na jaře je čas na přesazování zhruba v březnu spojené s výměnou substrátu. Po dalších šesti týdnech začneme hnojit vhodnými tekutými hnojivy (typ plod a květ) a nebo hnojivými tyčinkami s podobným účinkem.
Margaritky na záhonech
Pokud rostliny vysejeme či řízky vysadíme na záhon, je třeba nejprve záhon pohnojit Cereritem (cca 3 týdny před výsadbou či výsevem). Velmi důležité je, že zvolená hnojiva nesmí obsahovat chlór. Další přihnojení pak provedeme až v půlce července, případně po intenzivnějších deštích. Při nich se totiž stává, že jsou živiny vymyté až do hloubky, kam kořeny rostlin nedosáhnou.
Pozor na podmínky zazimování a péči!
Zásadně margaritkám škodí nadměrná zálivka za chladného zimování a nedostatek světla v zimě za teplého zimování. A pozor, na plné sluníčko rostliny přesouváme postupným otužováním, jinak by jim také mohlo ublížit.
)
Škůdcům margaritky chutnají
Ze škůdců na margaritkách najdeme mšice, molice a svilušky. Proto při odstraňování suchých květenství rostliny prohlížíme a když objevíme škůdce zasáhneme. Napadení v prvotním stádiu můžeme odstranit i jen nůžkami, později je třeba zasáhnout přípravkem proti savému hmyzu a žravým škůdcům. Margaritky škůdcům prostě chutnají. Lze koupit klasické chemické i biologické přípravky.
)
)
)
)
)
)
)
)
)
)
