Co je mulč?Mulč je vlastně jakýkoli způsob pokrytí povrchu půdy organickým materiálem. Použít můžeme kůru dřevin, slámu, seno, čerstvě posekanou trávu, listí, různý rostlinný odpad, ale i kartónové krabice a koberce z přírodních materiálů bez jakýchkoli umělých složek. Syntetika se časem nerozloží a humus skutečně nevytváří. Ve volné přírodě prostě padá listí, jehličí, suché větve, odlupující se kůra a další materiál ze stromů, zůstává pod nimi ležet a tleje. Je poměrně těžké pochopit, proč se tento přirozený proces lidem nelíbil a naopak začali cenný organický materiál ze svých pozemků odstraňovat. Ve městech jej dokonce cpou do popelnic. Přitom se ochuzujeme o veškeré přednosti přírodního mulče. Prostě se nemůže tvořit nová půda a my ji pak nahrazujeme zakoupeným substrátem, v sofistikovanějším případě právě z posbíraných rostlinných zbytků vytvořeným kompostem. Přednosti mulčováníMulč chrání povrch půdy před vysycháním a snižuje potřebu závlahy, přitom tvoří vhodné mikroklima pro život v půdě a kořínky rostlin, brání v růstu většiny plevelů, rozkládá se na humus a pomáhá tvořit novou zeminu. Vedle toho jde o skvělý způsob recyklace rostlinného odpadu, který nám dokonce i ušetří práci s údržbou ploch mezi rostlinami. Navíc můžeme díky mulči pěstovat rostliny i tam, kde to dříve nešlo, kde se jim prostě nedařilo. Stinné stránky mulčováníPrvní nevýhoda je v konečném důsledku vlastně předností, jde totiž o to zásadně změnit své myšlení a způsob nakládání s rostlinným odpadem. Ze zahrady jej neodvážíme, ale naopak přivážíme. Pokud některá místa zamulčujeme nedostatečně, přesto zde poroste plevel, obzvláště ten vytrvalý (pýr, svlačec, …). Můžete též být složité sehnat pro větší plochy dostatek materiálu, tedy zdarma a nebo alespoň za rozumnou cenu. Cílem mulčování by určitě nemělo být vytunelování bankovního konta. Pokud chcete v zahradě mulčovat, nesmí se na mulč dostat hrabavá drůbež. Zvýšené množství slimáků, dokud se mulč nerozloží, je též nepříjemné, ovšem lze proti nim bojovat účinnými přípravky, i bez toho se však tento stav časem vyrovná vytvořením přirozené rovnováhy, prostě to chce nějaký čas. Nějaký ten rok budeme muset mulč dále vrstvit, ovšem později to již nebude třeba. Pod mulčem se též může dařit hlodavcům, ovšem i s tím lze bojovat a postupně se problém vyřeší i sám. Případně pomůže i kočka, která ještě dovede lovit, čili neválí se jen v bytě na kanapi. Jak mulčovat ve svahuMulčování na svahu je vždy nejnáročnější, ale lze si s tím poradit. U velmi prudkých svahů je to skutečně velký problém, pokud je však svah mírnější (sklony do 20 až 30 stupňů), s klidem se do mulčování může pustit i naprostý amatér. Nejprve však musíme mulčovaný svah dokonale vyplít, nejlépe dokonce i pomocí chemie, poté vytvoříme z jutové či kokosové sítě podklad pro mulč. Je dobré síť místy lehce přizvednout, aby se zde kousky mulče vzpříčily. První vrstva nahrnutého mulče musí být výrazně silnější než následující vrstvy, které budeme později přihrnovat. Pomoci si také můžeme vytvoření terasy či kaskádových stupňů v delším svahu. Použijeme palisády, prkna, kameny, betonové tvarovky, cihly apod. Pokud použijeme jen dočasně dřevěnou zábranu, ta sice časem shnije, ovšem do té doby se mulč rozloží, vytvoří se humus a půdopokryvné rostliny se rozšíří natolik, že svah udrží. Ovšem bez půdopokryvných rostlin to v mulčovaném svahu skutečně nepůjde. Stačil by jeden silný přívalový déšť a vaše práce by vyšla vniveč. Mulčování okolo novostavebMulčování je velice důležité na začátku zakládání zahrady, kdy holá a málo úrodná půda snadno vysychá a potřebuje organický materiál. A to právě okolo novostaveb poté, co bagr (či manuální lidská sila) urovná terén a úrodná zemina zde prostě není žádná. Mulč ale není jen tím, co si koupíme v prodejně v pytlích s příslušným nápisem, ale jde v zásadě o jakýkoli organický materiál, kterým pokryjeme povrch půdy. Kromě běžně prodávané a známé mulčovací kůry se používá sláma, listí stromů, posekaná tráva a různý jiný rostlinný odpad, kartónové krabice a koberce z přírodních materiálů. Na těchto plochách mulč vrstvíme tak, že začneme kartónovými krabicemi (+ i koberci a dalším přírodním materiálem, který se rozloží), poté vrstvíme posekanou trávu, listí, staré seno, slámu a jiný rostlinný odpad (např. i dřevní štěpku a hnůj - čím bohatší složení, tím lépe, je to jako když vytváříme kompost a nebo vyvýšený záhon) a až na to navrstvíme kůru dřevin, která pozemek krásně provoní, přitom se i sama časem rozloží a zároveň zakrývá rozkladné procesy. Vyhněte se novinám a časopisům kvůli tiskařským barvám, stejně tak se na rovinatých plochách vyhněte mulčovací textilii – oproti svahům není třeba a navíc se mnohá prostě nerozloží (syntetika). Zásada je taková, že vše zelené a hnůj musí být vespod, vše dřevnaté navrch. A další zásada – jestliže chceme mulčovat plochy se dřevinami, nejprve dřeviny vysadíme a až poté mulčujeme. Jestliže chceme bezúdržbové části zahrady, doplníme vyšší okrasné rostliny a dřeviny půdopokryvnými a zbytek plochy poté, co se mulč rozloží, osejeme travním semenem a nebo položíme travní koberec. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
