Věděli jste, že mizení vody z krajiny můžeme ovlivnit, zastavit a nastoupený „přírodní trend“ zvrátit? Například z odvodněného pole zmizí čerstvě napršená dešťovka již za několik hodin, taková louka ji však dovede udržet i měsíce. Dobře strukturovaný les pak až dva měsíce, ale takové rašeliniště dokonce až dva roky. Samozřejmě jsme mizení vody z krajiny usnadnili my lidé, změnili jsme původní ráz krajiny a s vodou jsme dokonce nesmyslně bojovali tam, kde to vůbec nebylo na místě. Stačí však přírodu pochopit a pomoci jí s obnovením jejího přirozeného koloběhu vody. Opravdu stačí i jen málo. Zamýšlet se nad vodou při procházkách krajinou, přemýšlet, proč jsou někde suchá místa a jinde se voda naopak dlouho drží. Navíc se můžete zúčastnit například Dne otevírání studánek, který připadá každoročně na 31. 5. Zamiřte do lesa a alespoň jednu studánku či tůňku vyčistěte. Pomoci též můžete tím, že nebudete vodu ze svých pozemků odvádět. Není až tolik obtížné umožnit dešťovce vsakování, například do vykopaného příkopu. Navíc je nasnadě využívat ze střech posbíranou dešťovou vodu k zálivkám rostlin a to i těch pokojových. Určitě nenechávejte půdu odhalenou a nepreferujte srovnávání pozemku do roviny za každou cenu. Pomůže doslova každá jáma, ale i vzrostlá vegetace, roztříštěnost zahrady, její co nejpřírodnější charakter. Projektů na zadržení vody v krajině, které iniciují jednotlivci, různé spolky, ale i státní organizace, je dnes dlouhá řada. A je to dobře. Například Český svaz ochránců přírody (ČSOP) rozvíjí již šest let projekt Naše mokřady. V jeho rámci jsou mokřady vyhledávány, mapovány a chráněny. A zapojuje se mnoho turistů a milovníků přírody. Část mokřadů také svaz dokonce za pomoci sponzorů vykupuje do svého vlastnictví. To je totiž jediný způsob, jak mokřady chránit opravdu efektivně. Ohromný význam mokřadů pro retenční schopnost krajiny a biodiverzitu je nepopiratelný. Mapu dosud zaznamenaných mokřadů najdete na www.nasemokrady.cz. Další aktivitou ČSOP jsou například Živé studánky. Bylo vytipováno více studánek a ty, které veřejnost vybrala, byly opraveny. Na projektech zadržování vody se podílí například také české univerzity, například tzv. chytrá krajina Amálie, za kterou stojí Zemědělská univerzita, a která je realizována na sever od Prahy. Obecně pak platí, že projekty směřující k zlepšení stavu vodních ekosystémů a udržení vody v krajině, se zaměřují především na mokřady, tůně, rašeliniště, rybníky, potoky a řeky. U tekoucích vod je obnovován jejich přirozený meandr, obnovovány a čištěny jsou lesní tůně a mokřady. A přináší to ještě další výhody - lesní tůně a obnovené mokřady nabízí domov mnoha druhům rostlin a živočichů, zlepšují se lokální klimatické podmínky a snižuje se riziko takzvaných „bleskových“ povodní. Omezování eroze půdy.Výsadba lokálně vhodných ovocných stromů, ale i původních keřů a stromů okrasných.Omezení shrabávání listí, které vlastně tvoří vynikající prostředí pro zadržování vody.Zachycování dešťové vody do nádrží a její využívání na svém pozemku a v domě, čímž šetříme zdroje vody podzemní včetně kvalitní vody pitné.Tvorba přirozených vodních ploch na zahradách, např. jezírek či tůněk v nejvíce podmáčených místech zahrad.Realizace zelených střech.Udržování vlhkosti v zahradě pomocí tlejícího dřeva, sena či kůry.Mulčování a obsypávání záhonů štěpkou, která udrží vláhu a brání erozi.Eliminace velkých zatravněných ploch, které se často sekají. Jejich náhrada lučními porosty.Výsadba podrostu pod stromy a keři.Podpora výrobků takzvaného ekologického zemědělství.Správný způsob zalévání zahrady a ve vhodnou dobu.Obnova úrodnosti půdy pravidelným přidáváním organických hnojiv včetně kompostu.Permakulturní pěstování v zahradách.Zakládání komunitních zahrad.
