Už jen jediný stroužek česneku denně je výbornou prevencí vysokého krevního tlaku a cholesterolu v krvi, přitom pořádně protáhne váš nos a je silným přírodním antibiotikem bez vedlejších účinků. Vůně česneku navíc vzbuzuje chuť k jídlu. Co na tom, že nám po jeho konzumaci páchne z úst? Zdraví je přednější a zápach lze přehlušit třeba žvýkačkou. Říká se též, že pokud česnek pěstujeme mezi ostatními rostlinami - odpuzuje škůdce, především pak mšice. Česnek má charakteristické aroma, které způsobuje silice zvaná aliin. Ta se při narušení buněčné stěny mění v kyselinu pyruvovou a kyselinu 2-propensulfenovou a ty se ihned transformují na alicin. Alicin pak na vzduchu oxiduje na diallyldisulfid, čímž vzniká charakteristické aroma česneku. A dlužno dodat, že i velmi trvalé. Taxonomie česnekuČesnek kuchyňský (Allium sativum) z rodu amarylkovité (Amaryllidaceae), jinak též česnek setý, je celosvětově známé koření, ovšem i ovoce z čeledi amarylkovitých. Název česneku pochází od základu čes (s významem 'česat'). Keltské označení pro česnek krem se vyskytuje v názvech jako Křemžský potok či Křemže, což není neobvyklé označení. Česnek je vytrvalá rostlina, ovšem my ji na zahrádkách pěstujeme jednu sezónu. Na bázi má česnek složenou stlačeně kulovitou cibuli, která se dělí na několik dužnatých šupin (stroužků), krytých společným obalem bílé až purpurové barvy. Oddělením stroužků česnek rozmnožujeme vegetativně. Stonek česneku je na průřezu oblý a do půlky je pokryt pochvami listů. Listy jsou jednoduché a přisedlé, s celokrajnými, plochými a široce čárkovitými čepelemi, cca 2,5 cm širokými, na rubu kýlnatými a se souběžnou žilnatinou. Květy česneku jsou oboupohlavné a kvetou ve vrcholovém květenství. Květem je hlávkovitě stažený zdánlivý okolík - ve skutečnosti jde o vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřené toulcem, který brzy opadá. Květenství vždy obsahuje pacibulky, které jsou též vhodné k vegetativnímu rozmnožování česneku – v 1 květenství najdeme mnohem méně květů než pacibulek. Okvětí květu je složeno ze 6 okvětních lístků, které jsou zelenavě bílé až růžové - řidčeji bílé a nachové. Česnek kuchyňský zřejmě pochází ze střední Asie, kde vznikl z planého druhu Allium longicuspis. Jeho původní vlastí je Mongolsko (Džungarsko) a Kirgizské stepi. Mongolové česnek přivezli do Číny, odkud se rozšířil dál přes starý Egypt. V Řecku a Římě byl dokonce posvátný, připisovali mu posilující účinky a dávali ho jíst vojákům na válečných výpravách. Paradoxně jím však bohatší lidé také krmili své otroky a sami se mu ke své škodě vyhýbali. Odjakživa je česnek též oblíbeným pokrmem Židů. Česnek „paličatý a nepaličatý“Česneky známe paličaté (paličáky) a nepaličaté. Paličáky mají kroutící se květní stvol s pacibulkami a stroužky ve velké nafialovělé cibuli, nepaličáky nevybíhají do květního stvolu, netvoří pacibulky a stroužky v cibuli jsou bílé. Odrůdy česneku se však též dělí podle doby výsadby. Podzimní výsadba (září až říjen) se sklízí na začátku příštího léta, má vyšší výnosy, ale kratší skladovatelnost. Jarní výsadba sice může mít nižší výnosy kvůli kratší vegetační době, dobře se ale skladuje. Jarní odrůdy jsou dokonce odolnější vůči houbovým chorobám. Česnek vysazujeme co nejdříve na jaře a též podzimní výsadbu raději provedeme dříve, aby česnek stačil dobře zakořenit, než přijde zima. Například na květnovou výsadbu bychom čekali velice dlouho. Klíčový je pro česnek výběr kvalitní sadby – pořídíte ji jen u prověřených prodejců, tedy v dobrých semenářských obchodech. Výběr odrůd je široký a doporučujeme poradit se s prodávajícím. Kde se bude česneku líbit?Česnek miluje slunné, suché a vzdušné stanoviště, půdu písčitou a nebo naopak hlubokou hlinitou či jílovitou, ovšem s dostatkem humusu a příměsí písku. Před výsadbou půdu vždy zryjeme a pohnojíme kompostem – musí být propustná, propracovaná a s dostatkem živin. Zapomeňte na výsadbu v zamokřených částek zahrady – česnek nesnese stálé mokro, ovšem na druhou stranu též nevyžaduje vydatnou zálivku – česnek zavlažujeme jen za dlouhodobého sucha, především pak v květnu a červnu. A pozor – česneku vyloženě škodí čerstvý chlévský hnůj a přihnojování dusíkatými hnojivy. Nemá též rád půdu, ve které byly před ním brambory, rajčata, pór a nebo cibule. Na tato místa můžeme česnek vysadit nejdříve po čtyřech letech. Vadí mu též hrách a směsky s hrachem a ozimému česneku ozimé obiloviny, jelikož ozimý česnek zaplevelují (jarnímu nevadí). Naopak vhodnou předplodinou je vikev huňatá (ozimá), kterou do půdy zapravíme jako zelené hnojení. Vysazujeme česnekPokud jste se rozhodli pro vegetativní výsadbu stroužků, je to stejné jako s pacibulkami. Vysazujeme je cca 8 až 10 cm od sebe, v řádcích vzdálených 25 až 30 cm, podpučím (bříškem) dolů, na jaře 5 cm hluboko, na podzim 8 cm hluboko. Nad vrcholky stroužků by mělo být ještě alespoň 4 - 6 cm půdy. Vybíráme vždy spon podle použité odrůdy česneku. Jelikož lze usušený česnek dlouhodobě skladovat, snadno použijeme k výsadbě i loňskou úrodu. Doporučuje se vysazené stroužky zahrnout pískem, nikoli zeminou – česnek pak lépe vzejde. Navíc vždy sázíme jen obvodové stroužky. Při pěstování též nezapomeňte, že pokud česneku vylámete květenství hned, jak se objeví, neodčerpá z cibule tolik živin a stroužky budou větší. Před výsadbou moříme stroužky česneku ochrannými přípravky a fungicidy - například ROVRAL FLO, ROVRAL 50WP nebo BENLATE. Nevysazujeme poškozené, příliš malé a nebo plesnivé stroužky.Česnek není třeba příliš zalévat, naopak nesnese mokro a vlhkost, zaléváme pouze za dlouhodobého sucha. Během vegetace rozrušujeme půdní škraloup a ručně odplevelujeme. Sklízíme česnekŽe je paličák zralý, poznáme tak, že se mu narovnávají dříve zkroucené květní stvoly s pacibulkami. Pokud jste ale květ dříve ulomili, jednoduše sledujte žloutnutí listů a také fakt, že již má jen 5 dužnatých listů. Jakmile začnou žloutnout, musí česnek z půdy ven. Zralému nepaličáku pro změnu trvale polehává nať. Pro česnek je důležitá včasná sklizeň, u přezrálého česneku se začínají oddělovat a rozpadat stroužky, obtížně se sbírají a skladují. Ideální je totiž svázat česnek stejně jako cibuli do copů. Sklizený česnek sušíme na vzdušném a suchém místě – ideální je třeba větraná půda. Nemoci a škůdci česnekuOč je česnek větší přítel člověka, o to víc má svých vlastních nepřátel. Česnek často napadají houbové choroby a háďátka, proto stroužky česneku moříme ještě před výsadbou ochrannými přípravky a fungicidy. Napadení háďátky poznáme podle deformace rostliny a houbovatění pletiv (hlavně v podpučí). Čím deštivější je v daném roce počasí, tím větší je pravděpodobnost napadení česneku. Bohužel již napadené rostliny nezachráníme, ale musíme je naopak vytrhat a zničit! Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.jaktak.cz, www.ireceptar.cz, www.wikipedia.cz, www.shutterstock.com
