Velikost, tvar, hloubka a umístění vodní plochyZahradní rybníčky jsou vodní plochy o plochách od cca 100 m2 a hloubce alespoň 80 až 100 cm v nejhlubším místě. Jsou určené k chovu ryb a osazujeme je pestrou směsicí vodních, bahenních a dalších druhů rostlin. Zahradní jezírka jsou plošně menší a mohou mít i menší houbku. I přesto je zde však možné chovat ryby, ovšem jen pro okrasu. Veškeré realizační práce začínáme projektem zahrady, do kterého je vodní plocha zakomponována. Důležité je přitom umístění vodní plochy, její tvar a hloubka. V zásadě může být na zahradě umístěna téměř kdekoli. Ideální je však umístění tam, kde je alespoň část dne stín a větší část dne svítí na plochu slunce. Velikost jezírka či zahradního rybníčku musí být přizpůsobena velikosti zahrady. Stejně tak tvar vodní plochy by měl vhodně doplňovat geometrické uspořádání zahrady. Umístění vodní plochy musí být přizpůsobeno také orientaci pozemku. Nejméně vhodná je slunná jižní strana, jelikož voda se zde bude přehřívat, kazit a budou se zde přemnožovat řasy a sinice. Hloubka vodní plochy je pak dána jejím účelem a plánovanými druhy rostlin, které zde budeme vysazovat. Důležitá je nejen samotná hloubka jezírka v nejhlubším místě, ale i hloubka jeho pobřežních zón. Od výkopu až po položení geotextilieRealizace vodní plochy se zahajuje zemními pracemi. Je to v zásadě stejné, jako úprava terénu pozemku či příprava základů. Nejprve se na ploše, kterou vodní prvek v zahradě zabere, strhne ornice, poté se vymodeluje terén budoucí vodní plochy podle projektu. Bagr pustíme na plochu až po přesném vyznačení tvaru vodní plochy. Při hloubení výkopu je pak nutné kontrolovat a přeměřovat hloubky jednotlivých zón jezírka a vůbec jeho modelovaný terén. Zásadní je „stupňovité“ uspořádání vodní plochy. Břehy nesmí být v žádném případě příkré – nebudujeme bazén. Příbřežní zóna osázená vhodnými rostlinami navíc funguje jako účinná filtrace. Nezapomeňte též na přepad vody a také řešení jejího přívodu, pokud je to možné. Přívádění čerstvé vody může řešit drenážní systém, přívodní kanálek od okapového systému či skutečný potok, to však jen v ideálním a málo častém případě.Nakonec je třeba uhladit dno a stěny výkopu a zbavit je vyčnívajících ostrých kamenů. Poté plochu vysypeme vrstvou písku (stačí o tloušťce cca 5 cm) a následně je třeba položit geotextilii, která povrch zpevní a zamezí možnému protržení fólie a prorůstání kořenů rostlin, především dřevin. Doporučená gramáž geotextilie je 300 g/m2 a více. Fólie, oblázky a technologieNásledně ukládáme speciální hydroizolační fólii, nejčastěji z PVC. Ta se přizpůsobí tvaru výkopu a zamezí ztrátám vody průsakem. Pozor však, jde o nejsložitější součást realizované vodní plochy. Nedoporučuje se její pokládka svépomocí. Jednotlivé díly fólie je třeba profesionálně usadit a svařit. V případě menších vodních ploch si můžeme objednat fólii v jednom celku na míru, v opačném případě jsou díly svařovány na místě. U menších vodních ploch vystačí fólie silná 1 mm, jinak je třeba použít tloušťku až 1,5 mm.Takto připravenou vodní plochu je nejvhodnější vysypat oblázky. Ostré kameny by mohly způsobit problémy. A pokud nechceme, aby na břehu vyčnívala nevzhledná fólie, je třeba vysypat oblázky i okraje vodní plochy, aby fólii zakryly. Pokud je vodní plocha dobře dimenzována včetně příbřežních zón, kde se voda filtruje, není třeba pořizovat složité technologie. Stejně tomu je v případě, že do vodní plochy stále přitéká a z ní odtéka voda. Pokud však chceme v jezírku či rybníčku chovat ryby, bude třeba minimálně okysličení vody. Případně i čerpadlo s účinnou filtrací, k tomuto řešení se však většinou přistupuje pouze u koupacích jezírek. Okrasné vodní plochy se jinak udržují bez jakékoli chemie a filtrace. Osazujeme vodní plochuVětšina vodních rostlin je světlomilných, proto vybíráme pro vodní plochy na zahradě místa, která jsou zastíněna jen několik hodin denně. Výsadbové zóny pro vodní rostliny se stupňují podle hloubky na 0 až 10 cm, 10 až 40, 40 až 60 cm, 60 až 80 cm a více. Jinak se však používá zjednodušené členění na zónu pobřežní, mělkou (40 až 60 cm) a hlubokou (80 až 120 cm).Některé druhy rostlin jsou v jezírku pouze okrasnými, jiné však udržují ekologickou rovnováhu. V zásadě je to podobné jako s budováním akvária s tím rozdílem, že zde vyčnívá většina druhů rostlin nad vodní hladinu a lemuje břehy.K výsadbě rostlin v jezírku potřebujeme substrát. Používá se buďto jezírková zemina nebo hlinitopísčitá směs. Pokud chceme vysadit rychle se rozrůstající druhy rostlin, je nutné, aby byly jejich kořeny uvězněny v koši se seubstrátem (např. orobinec či rákos), jinak nám příbřežní zónu doslova zamoří. Stejně tak vysazujeme v nádobách japonské kosatce či šmel a další rychleji rostoucí druhy rostlin. I lekníny vysadíme v koších, ovšem z jiného důvodu – snadno je pak můžeme vyjmout a rozdělit. Běžné druhy leknínů vyžadují hloubku vodní plochy cca 80 cm, některé však až 120 cm. Pozor tedy na to, jaký leknín si pořizujeme. Dokonce i miniaturní vodní plochy lze vhodně osázet a třeba i lekníny – existují jejich miniaturní odrůdy. Bahenní zóna vodní plochy je jako stvořená například pro bahenní pomněnku, která snese kolísání vodní hladiny do 10 cm. Do mělké vody se též hodí bahenní kosatec, ovšem na takové místa, kde na cca půl roku voda vyschne. Do vlhkých stanovišť na březích pak vysazujeme kontyhel, čechravu, popelivku a další vlhkomilné druhy. O leknínech jsme se již zmínili, volnou vodní plochu však dobře zabydlí i žabníček, pavlín, okřehek a další druhy s ponořenými a vzplývavými listy. Po vodní hladině též pluje vodní hyacint. Čištění jezírka a vypouštění rybNezapomeňte jezírko pravidelně čistit síťkou, aby nebylo rychle zaneseno množstvím tlejících organických zbytků. Jakmile klesnou ke dnu, začnou hnít a voda se bude kazit. Není na zahradě nic horšího než zapáchající stoka plná komárů. Ryby vypouštíme až do „hotového“ ekosystému s vysázenými rostlinami. Vypouštíme je stejně jako do akvária. Nejdříve ponoříme sáček s vodou a s rybami a až po určité době, kdy se teploty vyrovnají, ryby vypustíme.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
