Na jedné straně je legenda o blahodárném působení přírodních hnojiv na růst rostlin, na druhé pak poznaná realita. To, že se v zásadě pořád točíme jen kolem toho, jak do půdy včas a přiměřeně dostat tři výživové prvky: dusík, fosfor a draslík. Ze střetu v prvním kole nevzejde jasný vítěz, protože pokud je skutečně cílem jen doplnění minerálů a živin v půdě, je pytel průmyslového hnojiva NPK zrovna tak dobrý, jako vlečka koňského hnoje. Jak to? Hnojiva, která označujeme za přírodní, obsahují požadované vyživující látky, ale v nižších nebo špatně odhadnutelných koncentracích. Jejich přínos pro koncentraci tří zásadních prvků může být srovnatelný, výraznější anebo také zanedbatelný. S přesně dávkovaným granulátem vždycky víte, kolik toho půdě dáváte. Přírodní hnojiva nás začínají zajímat a ve srovnávání kvalit vítězit až poté, co pro nás přestane být důležitý čistý výsledek s koncentrací živin v substrátu, a přestaneme cítit lhostejnost k půdě jako takové. Ta přírodní totiž přispívají k rovnoměrnějšího rozložení snáze dostupných živin, byť ne v tak enormních koncentracích. Zasazují se o zvýšení podílu organické hmoty v půdě, čímž zvyšují její provzdušnění, mikrobiální život, vododržnost. To všechno teď docela dost potřebujeme. Ale z výšin optimismu zase zpět na zem: ne každé přírodní hnojivo je nám prospěšné jen tím, že je prostě přírodní. Jeho kvality jsou limitovány množstvím N, P, K, které je nám schopno poskytnout.A to jen ve vztahu ke konkrétním rostlinám, z nichž některým může hnojení, byť přírodními hnojivy, uškodit. Přitom nejpodstatnější na tom všem je vědět, v jakém stavu naše půda, kterou obděláváme, zrovna je. Tedy jestli má nedostatek živin, či nikoliv. Příliš zautomatizované přihnojování, chemií nebo hnojem, může jít proti nám. A odrazit se třeba na „vypálené“ úrodě, zblázněném růstu plevelů nebo na znečištěné vodě ve studni. Když to hodně zjednodušíme, dusík je důležitý pro „zelené“. Podporuje růst listů, zdraví rostliny. Fosfor pomáhá s růstem kořenů, podporuje nastartování bujení výhonků. Draslík je od kvetení, plodivosti, kvality plodů. Už z toho jde v náznaku vyčíst, že ke konci sezóny nám bude fosfor téměř k ničemu, protože potřebujeme, aby rostlina investovala energii do plodů, a nezdržovala se budováním kořenového systému.Podobně pak nad-zásoba dusíku vyžene rostliny do velkých výšek, s výrazným podílem nadzemní biomasy listů a masivního stonku, ale nedostatečně zafixované v zemi. Zle na ně dopadne sucho i jakákoliv další nepřízeň počasí, nehledě na to, že jen zřídka nám dají úrodu srovnatelnou s menšími, ale vyváženějšími exempláři. Vždy platí, že všeho moc škodí. Rostliny i půda sama si vždy vezmou jen část z toho, co jim dáváme. A ne vždy v ní panují příhodné poměry pro to, aby byla schopna vstřebat víc. Je to skoro jako dosolovat již přesolenou polévku. Lépe už chutnat nebude. Hnojiva, přírodní i umělá, ovlivňují další vlastnosti půdy, a ne vždy je to žádoucí.Na spíše kyselé půdě se nebude dařit vojtěšce ani ječmeni. V půdě vápnité a zásadité nebudou prosperovat borůvky a okrasné vřesovce. Pokud tedy obohacujete svou půdu substrátem s přírodní rašelinou, nedivte se, že se stává kyselejší a že se tu nelíbí karafiátům, plaménku, skalničkám, mladým doubkům. Když přihnojujete kukuřičným škrobem, zlepšujete sice půdní vlastnosti, ale současně blokujete růst klíčků. Ne každý zakoupený napytlovaný substrát, přírodní či umělý, ne každé hnojivo nebo roztok výživy je výhra. Chcete zvýšit koncentraci fosforu v půdě? Chybu neuděláte s rybí moučkou (mletými rybími kostmi), ptačím trusem (guánem), a to včetně hnojiva ze slepičinců. Podpoříte tím růst kořínků, zvýšíte provzdušnění půdy, její drenážní schopnosti. Ale myslete na to, že v pozdější vegetační fázi už o tyhle efekty mít tolik zájem nebudete. A také, že zálivka obohacená odstátým slepičincem je „silně koncentrovaná“, a může mít na rostlinu zhoubný efekt.Drůbeží hnůj má v sobě poměrně dost dusíku, ale jen velmi nízký obsah draslíku. V určité fázi růstu rostliny tedy může být velmi užitečný. Současně je ale „chudý“ z hlediska komplexní výživy, takže jím můžete krásně se zelenající rostliny vyhladovět. Navíc neprospívá rostlinám rostoucím na kyselejších půdách. Chcete podpořit rozkladné procesy v kompostu? Přidejte do něj nastříhané ptačí peří. Ale myslete na to, že k rozkladu bude zapotřebí více času, a použít jej budeme moci až napřesrok. Je třeba vylehčit zhutnělou půdu? Možná by pomohlo vápnění, přídavek granulátu. Tedy, kromě spousty kopání a rytí. Jak se to má se zahradníky tolik vychvalovaným koňským hnojem?Z hlediska obsahu NPK to vlastně žádný zázrak moc není, ale jde o to, že je příhodně suchým, dobře uzrálým hnojem, který vynikajícím způsobem zvyšuje podíl organické hmoty v substrátu, a celkově vylepšuje kvalitu půdy. Cibuloviny docení pro svůj růst kostní moučky, růst mechů potlačíte mletým sádrovcem. Ale nebudete ho vyhledávat, když si chcete vytvořit mechové polštářky. Ptačí guáno je sice fosforově úžasné, ale bude pro vás mít jen pramalou hodnotu tam, kde chcete nechat růst stromy, navázané mykorhizou na houby. Potlačuje totiž růst houbového vlášení. U ptačího guána se také vyplatí ptát se na původ. Trus mořských ptáků je totiž bohatý i na vápník, což by mohlo u acidofilních rostlin škodit. U těch „suchozemských“ ptáků je zase docela dost síry, což docení „pálivé“ cibuloviny, jako například česnek.Mleté kosti a kostní moučky jsou vynikajícím zdrojem dusíku. Což je sice výhoda, ale ne pro výsevní substrát, kde chcete podpořit růst klíčků. Netopýří guáno je považováno za velkou, skoro až raritní vzácnost. Je skutečně mimořádné, ale problémy tu může působit přenos parazitů. Je lépe s ním hnojit okrasné rostliny, než plodiny ke konzumaci. Drcené schránky korýšů v substrátu aktivně bojují proti hlísticím v půdě, a proto jsou dnes často aplikovány. Jen pozor na to, že obsahují (kromě vápníku) i docela dost fosforu a dusíku. Takže „čištěním“ půdy od parazitů si obvykle přizvete i mobilnější plevele.Substráty s přídavkem huminových kyselin (tedy podporujících kyselé půdní pH) mají ten vedlejší efekt, že urychlují vstřebávání jiných hnojiv a zintenzivňují jejich účinek. Takže přehnojit a spálit úrodu je s nimi vlastně mnohem snazší. Rady na závěr? Ne každé hnojivo je dobré jen proto, že je přírodní. Vždy se vyplatí vědět, jak si vaše půda stojí před tím, než do ní něco přidáte. A na pytlích se substráty se vyplatí pečlivě číst, o co jsou vlastně obohaceny. Ne vždy je to o to, co vy a vaše zahrada zrovna potřebujete.
