Stejně tak využijí listí záhony robustních trvalek, jako peřina prospěje i jarním cibulovinám, růžím a podobně. Listí bychom ze zahrady neměli vyhazovat, vyvážet, nebo dokonce pálit. Připravili bychom se o cenný materiál, ze kterého lze bez námahy vyrobit kvalitní humus - listovku. A listovku použijeme v celé zahradě, pohnojí jak záhony, stromy a keře, tak travní plochy, ale i rostliny v mobilních nádobách.Pokud je listí dokonale zkompostované, získáme jemný, lehký a sypký substrát. Při jeho použití pak bereme ohled na požadavky konkrétních rostlin. Můžeme přidat písek a hutnější kompost v potřebném poměru. Listovku také využijeme k předpěstování sazenic a zakořenění řízků. Uplatnění samozřejmě najde především jako jemná svrchní vrstva na záhonech, ve které budou výborně klíčit semínka, a jako vynikající zdroj živin pro drobné ovoce, ale i ovocné stromy (v tomto případě bychom jí však potřebovali značné množství, proto ji raději přidáme jen k mladým stromkům). Pro dřeviny je listovka logicky nejlepším možným zdrojem živin.Listí můžeme kompostovat v tradičně konstruovaném kompostu či zakoupeném kompostéru (zpracuje pouze malé množství materiálu), postačí však i konstrukce vyplněná hustším pletivem. Listí do prostoru lehce napěchujeme a pokud je sucho, průběžně hmotu kropíme. Po roce se objem listí výrazně zmenší, jelikož již bude částečně zkompostované. Tento materiál již lze používat jako mulč, případně jej zapravíme do půdy, kde zetleje (obdoba zeleného hnojení). Nebo kompostér doplníme listím, počkáme další rok, materiál překátrujeme a částečně zetlelé listí ponecháme jako základ pro další listovku. Samozřejmě shora doplníme další listí. Dokonale jemnou listovku získáme většinou po dvou letech kompostování, v případě jemného listí (lípa, líska, …) to stihneme do roka. Nejdéle se naopak rozkládá například listí ořešáku, jelikož obsahuje látky brzdící rozklad listové hmoty.Rozklad listí urychlíme, pokud je před zkompostováním rozdrobíme například sekačkou na trávu. Ideální je použít sekačku se sběrným košem. Listí v tomto případě nehrabeme, ale sbíráme přímo sekačkou. Příměs travního porostu nebude listovce na škodu. Důležité je, aby kompost měl přímý kontakt s půdou (nezakládáme jej na fólii, betonové desce apod.). Dbáme přitom na to, aby na dně kompostu nezůstaly travní drny. Jejich odstraněním dojde k přímému kontaktu žížal a jiných půdních organismů s rozkládající se hmotou. Rozklad listí též urychlíme takzvaným „očkováním“ - prosypáním téměř zralým či zcela zralým kompostem. Očkováním naráz zvýšíme obsah prospěšných mikroorganismů. Přidat též můžeme rostlinný zákvas (např. kopřivový výluh – 2 až 3 týdny necháme kopřivy kvasit v zavřeném sudu s dešťovou vodou), nebo zkvašený drůbeží trus (guano), čímž doplníme listovce dusík, kterého obsahuje málo.Listovkou, ale i jiným druhem kompostu, snadno nahradíme rašelinu, která se v přírodě těží, a jejíž množství je v přírodě z krátkodobého hlediska vyčerpatelné. Navíc dochází při těžbě rašeliny k významnému poškození ekosystémů. Rašeliniště přitom vznikala milióny let. Mladá listovka má mírně kyselou reakci, dobře uleželá pak reakci neutrální. Největší problém představuje listí především ovocných dřevin napadených chorobami, především houbovými, se kterými bojujeme v zahradách po celou sezónu. Spory houbových chorob často přezimují právě ve spadaném listí a z něj se na jaře šíří po zahradě. Spory však mají pouze omezenou životnost, proto lze i toto listí využít, ale rozklad bude trvat déle. V opačném případě napadené listí spálíme. Především musíme zabránit šíření spor, proto listí například na tři roky přikryjeme zeminou (silnou vrstvou), nebo napěchujeme do pytlů a uložíme na vhodné místo. Likvidaci zárodků chorob přispívá také značné teplo vznikající rozkladem listí. V každém případě je však třeba tuto listovku použít rozumně, například do mobilních nádob, nikoli v celé zahradě a neomezeně. Proto se naskýtá otázka, zda není opravdu lepší napadené listí spálit a vzniklý popel přisypat do kompostu jako kvalitní hnojivo.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
