To, co byste asi doma nechat neměli, je složka s důležitými dokumenty. Co by v ní chybět nemělo? Určitě „zásadní“ listiny. Tou nejzásadnější jsou určitě rodné listy všech členů domácnosti (protože s nimi si dokážete na úřadech vybavit všechny další potřebné dokumenty). Občanský průkaz nebo cestovní pas. Dále není od věci mít s sebou i tzv. nabývací listiny k majetku; kartičku zdravotní pojišťovny; a protože po každé katastrofě přijde na řešení náhrad škod, tak i listiny vztažené k pojištění. Urychlí to procesní řešení. Když to celé pojmeme trochu šířeji, vaše „složka“ by měla nést i listy oddací, úmrtní, kupní a darovací smlouvy, závěti a plné moci, výpisy z katastru, potvrzení o výši příjmů, důchodu, evidenční listy důchodového pojištění. Hodí se mít v oné „složce“ pracovní, úvěrové a jiné obchodní smlouvy, certifikace, diplomy, případně velké techničáky od vozidel. Za sebou byste asi také neměli nechat spořitelní knížku, případně zdravotní dokumentaci, pokud tedy se zdravím řešíte něco složitějšího. Řidičák. Stranou už můžete nechat záruční listiny, složenky, účtenky a paragony, které se sice hodí, ale asi nemají v daný katastrofický moment tu zásadní prioritu. Podstatné je, aby tyhle potřebné věci byly pokud možno pohromadě, na místě, o němž členové domácnosti ví a je pro ně relativně dosažitelné, aby bylo možné je najednou odnést. I proto zmiňujeme „složku“, byť tohle transportní a úložné médium může mít rozmanitou podobu. Bezpečnostní schránka domácího trezoru je jako umístění takových zásadních dokumentů samozřejmě fajn, ale pokud kombinaci k nedobytnému sejfu znáte jen vy a odplaví ho voda do neznáma, nepomůžete si. Dokumenty by měly být uloženy přehledně, bezpečně a tak, aby jim nehrozilo poškození nebo znehodnocení. Což se lépe řekne, než udělá. Neměla by je ohrozit vlhkost ani voda, neměl by je rozfoukat vítr, neměly by shořet. A bude dobře, když budou tam, kde je nikdo jen tak nezcizí. Najdete doma takové místo? Není to zase tak snadné. Řešit to samozřejmě můžete tak, že kopie důležitých listin budete mít odložené u spolehlivých příbuzných, v depozitu bezpečnostní schránky v bance. A protože žijeme v 21. století, můžete je mít oskenované a nakopírované třeba v cloudu na síti. Což může znamenat, že pro vás nebudou (kvůli výpadku signálu, připojení, elektřiny) aktuálně dostupné, ale pořád je budete tak nějak mít. A to se počítá. Protože na evakuaci do bezpečí budete mít možná jen minuty, a při chaotickém balení jistě nebudete mít čas na to, abyste se probírali šuplíky s domácí administrativou. Prostě jen vezmete jednu složku a jdete. Maličkost, se kterou se ne vždy dopředu počítá, jsou důležité kontakty. Je totiž dost dobře možné, že skončíte bez telefonu. A bez chytrého telefonu s dokonale vedeným katalogem čísel jsme někdy dost hloupí. Jaká čísla mohou být podstatná? Třeba kontakty na rodinu, na pojišťováka, lékaře-specialistu, do zaměstnání. Na příbuzné, ke kterým byste třeba rádi zamířili. Americké katastrofické filmy nás zpravují většinou jen o evakuacích, které probíhají dost nadivoko a v akčním duchu. Pochopitelně, že to jde i bez paniky a zmatků, pokud tedy máte alespoň rámcovou představu o tom, co si zabalit. Čistě prakticky se bez spousty věcí můžete obejít, protože ve střední Evropě má vedení záchranných operací a krizových plánů dost opravdu propracovanou podobu, a počítá s humanitární pomocí, všestrannou péčí, s náhradním ubytováním. Takže pokud jde skutečně o život a o čas, nemusíte většinou trávit čas probíráním skříněmi s šatstvem a vybírat ten nejvhodnější model. Pravda, evakuace jsou o něco komfortnější, když probíhají v létě, než za zimního mrazu, a tomu byste se měli uzpůsobit. Složku s osobními doklady (viz. výše), peníze, náhradní prádlo a obuv.Toaletní a hygienické potřeby, které jsou nezbytné.Zdravotní pomůcky a osobní léky.Telefon s nabíječkou.Přenosné rádio a baterky.Zdroj světla.Deku nebo spací pytel.Pohotovostní svačinku.Je to jen neostře naznačený výčet, který má proměnlivou platnost. Dva dny bez čištění zubů přežijete, kartáček i pastu dostanete, stejně jako toaletní papír nebo hygienické vložky, hřeben. Jídlo a pití se k vám také nejspíš dostanou, a den dva strádání je sice nekomfortní, ale není smrtelný. Oblečení, deky i spacáky, stany budou k sehnání. Nemá cenu si brát fén nebo elektrický strojek na holení. Jednak jsou to zbytečné krámy, a dost možná je nebude kam připojit. Bez brýlí, kontaktních čoček nebo naslouchátek se ale neobejdete. Ty potřebné jsou. Běžně dostupných léků bude také v krizovém centru dostatek, ale pokud užíváte specifické medikamenty, nezapomeňte je. Skutečně záleží na konkrétní situaci, protože jinak se budete balit do stanového městečka (to bude spíš o kempování), a jinak pro ubytování někde na sokolovně. Při balení se vyplatí myslet na ty, kteří podobné dynamické stresy nesou nejhůře, byť to tak možná nevypadá. Dítě bude „potřebovat“ svého plyšáka k usnutí i v nouzové ubytovně, a čas dočasném bydlení je třeba jim nějak zpříjemnit. Dospěláci si zvyknou spíš, na stres jsou lépe stavění. K dětem se nechovejte jako k zavazadlům, je třeba s nimi mluvit. Citlivě. Od svého evakuačního zavazadla byste se neměli vzdalovat, mělo by být zřetelně označené, lehké a praktické (kufr, kterému se utrhne jediné madlo, je k ničemu). Preppeři a fandové apokalypsy samozřejmě tvrdí, že evakuační zavazadlo byste měli mít připravené pořád, ale v našich reálných podmínkách se to moc proveditelné nezdá. Spíš se hodí vědět, kde doma potřebné věci máte, abyste byli schopni je v řádu minut zabalit a jít. Tím ale trochu předbíháme. Nejprve se musíme o katastrofě nebo havárii nějak dozvědět. A jedním z prvních nepřeslechnutelných signálů je zvuk sirén. Proto ho také průběžně testujeme.Varovný signál sirénou může nabývat několika podob. Vždy se jedná o dvouminutové houkání (tedy jednou tak dlouho, jako při hlášené „zkoušce“). Pokud je to trvalé a neměnné dvouminutové houkání, znamená to všeobecnou výstrahu. Kolísavý dvouminutový tón značí nespecifikovanou katastrofu, přerušovaný dvouminutový signál pak nebezpečí zátopové vlny. Když siréna houká jen jednu minutu, je to signál pro hasiče. Sirény se nezapínají jen tak, mají nás všechny varovat. Podle konkrétního signálu a své situace pak odvodíte, co v prvních okamžicích dělat. Pokud bydlíte pod přehradou a má se blížit povodňová vlna, asi se nevyplatí promarnit ani jednu vteřinu (a je třeba prostor urychleně opustit, vyhledat nejvyšší místo, atd.) Obecně po zaslechnutí sirén platí, že máte okamžitě přerušit to, co děláte, a vyhledat úkryt.Jedete autem? Zaparkujte a vyhledejte bezpečné místo.Jste v práci? I tady jsou dané havarijní plány. Nepodléhejte zbytečně panice. Vaše děti ve škole nebo školce budou v bezpečí, postarají se o ně. Jsou na to školení, stejně jako personál nemocnic nebo domovů pro důchodce.Jste v úkrytu nebo doma? Dobře, zavřete dveře nebo okna. Dost často může jít – u všeobecné výstrahy – o únik nějakých chemikálií. A není rozumné si vpouštět do bytu oblak jedovatých plynů.Třetí krok? Zapněte rádio nebo televizi, hlášení by mělo následovat. Většinou ale roli rádia a zpravodajských médií zdatně supluje obecní či jiný rozhlas, který informuje a předává první instrukce. Přičemž jedna z možných může být i výzva k evakuaci. Co dělat předtím, než opustíte domácnost? Vypnout elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazáků), uzavřít přívody vody a plynu, uhasit otevřený oheň. Psi na vodítku a s náhubky mohou jít s vámi, stejně jako kočky v přepravkách. Jiná zvířata zaopatřete krmivem, snad to zvládnou. Zabezpečte své obydlí, zamkněte. Na stole případně nechejte kontakt na sebe. Na dveře můžete vyvěsit oznámení o tom, že odcházíte (znovu doplňte kontakt). Není to pozvánka pro zloděje, prostor bude zabezpečen, uzavřen a hlídán. Samozřejmostí je, že budete varovat sousedy ve svém okolí, pokusíte se pomoci těm, kteří mají problémy, budete k nim ohleduplní. Nemá cenu se hádat se záchranáři a hasiči (policisty, vojáky), dělat zbytečnou paniku, šířit nepodložené drby a spekulace. Havárie nebo katastrofa se okecat nedají. Sama evakuace není konec světa a dost dobře to může být záležitost trvající několik málo hodin. Během kterých můžete potvrdit anebo nadobro ztratit svůj charakter.
